Amerika cti zbavená

Pokud jste ještě nevystřízlivěli z postpubertální fascinace Amerikou, zemí svobody, neomezených možností a toho pravého životního stylu, je možná už načase. Ne kvůli včerejšímu incidentu, ale proto, co všechno mu předcházelo.

Nevím o Americe téměř nic. Nikdy jsem tam nežil a ze dvou krátkých návštěv jsem akorát zjistil, že Manhattan vypadá jako ve filmu a že Niagarské vodopády jsou o dost větší než ty Mumlavské.  I soudní Američané přiznávají, že svoji zem vlastně neznají, protože je nejen velká, ale i velmi pestrá. Je to podobné jako by někdo řekl, že zná Evropu nebo třeba Indii. Rozdíly jsou pro občana země, která se dá za týden přejít, za měsíc obejít a utvářel jí po staletí prakticky jen jeden národ, nepředstavitelné.

Když mi bylo patnáct, snil jsem o Americe, která se od husákovského normalizačního Československa dost lišila i bez oněch růžových brýlí. Spojené státy měly spoustu problémů vždy, ale navenek se jim po bolestivém sjednocení dařilo vystupovat jako kompaktní mocnost založená na určitých principech, které platí na celém jejím území a víceméně všichni její občané je respektují. Mocností Amerika zůstává, ale bohužel asi jen vojenskou a ekonomickou. Vnitřně USA působí jako rozpolcená a rozvrácená země, která neví, co si má sama se sebou počít.

Píšu záměrně „působí“, protože nevím, jak to vnímá většina Američanů (asi to bude velmi široké spektrum názorů a pohledů), ale ten dojem pozorovatele zvenčí moc pěkný není. Pro mě osobně je skoro až otřesný a nemohu se zbavit pocitu, že to souvisí i s dosluhujícím americkým prezidentem. Tím nechci říct, že by problémy Spojených států způsobil Donald Trump, spíše skutečnost, že někdo takový byl zvolen, signalizuje, že něco docela zásadního není v pořádku. Známe to z historie a třeba naší vlastní současnosti, občané se v časech určité společenské krize (do té doby třeba i málo zřetelné) uchylují k volbě naprosto neuvěřitelných individuí.

Stalo se to u nás a stalo se to v Americe, kterou zmítají nedořešené (jen pokrytecky deklarovaná řešení) rasové a sociální problémy chyby ve vypořádání se s migrace a viditelná bezradnost v zahraniční politice. Všechny ty problémy tu byly už dříve, ale s osobou Donalda Trumpa počaly být jaksi viditelnější. Troufám si říci, že tento člověk, jako její první reprezentant zostudil Ameriku v mnoha směrech, ale v prvé řadě zpochybnil její základní demokratické principy, což možná čekal málokdo. Nejmocnější muž světa nechal skrze vlastní ego, které se nedokázalo smířit s prohrou ve volbách, zbavit Ameriku cti. To, co se stalo včera v Kapitolu, je už jen smutnou tečkou za ostudnými událostmi posledních týdnů, měsíců a možná i let.