Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem nevěděla, kde čteme

Na základce to bylo něco jako stigma - když vás paní učitelka vyvolala, abyste se předvedli nahlas, a vy jste nevěděli, kde čteme! Každému se někdy zadařilo, ovšem jistí žáci si to nesměli dovolit - a už vůbec ne opakovaně.

Mohla jsem být asi ve třetí třídě a netuším, co se tehdy dělo (asi nějaké erekce na slunci, jak by řekla Škopková ze Slunce, Seno...), ovšem minimálně půlka žáků v ten den vypadala jako banda chudáků s ADHD a nebo totálních ignorantů, kteří bojkotují čtení. Včetně mě, premiantky Alenky. Co si pamatuju, každou hodinu, kdy se předčítalo nahlas, se našli dva až tři žáci (většinou ti samí), kteří se ztratili někde v časoprostoru, potažmo v knížce. Ovšem dnešek byl výjimečný.

Mám před sebou otevřenou Čítanku a hrozně se nudím. Nejenže mě ty texty nebaví, ale ještě ke všemu učitelka vyvolává už asi pátého žáka, který se zadrhává, a to se prostě nedá. Vybavuju se tedy potichu a nenápadně s kámoškou v lavici, která se nudí úplně stejně, a vymýšlíme vlastní křížovku. "Pavla", uslyším jakoby zpovzdálí, když se soustředím na naši tajenku. "Pavla", ozve se podruhé a pak následuje ticho. Zpozorním, protože je mi jasný, kolik uhodilo. "Prosím", ozve se nesmělý hlásek... "Já nevím, kde čteme." "Nevíš, kde čteme? Tak si vezmi knížku, běž támhle do kouta a dávej pozor", ukáže učitelka dozadu do rohu místnosti. Pavla tam se sklopenou hlavou zamíří. "Tak pokračuje Dan." Zase ticho. "No, Dane?!" "Když... já taky nevim, kde čteme." "Tak do kouta naproti Pavle." Dan pokrčí rameny a jde. "Martino, čti." A Martina čte, je to dobrý. Pokračujeme s křížovkou.

Za chvíli: "Zuzko, dál." Staré známé ticho. "Nevíš, kde čteme?" zamračí se učitelka. "Nevím..." "No, tak se seber a támhle do kouta. A pokračuje Dana." Vidím, jak Dana horečně jezdí prstem po řádcích. "Taky nic?" "Já opravdu nevím, ztratila sem se." "Do kouta." "Prosím tě, Alenko, čti", vyvolá mě učitelka tónem, jako bych byla její poslední záchrana. Nadechnu se a kouknu do knížky, ale... Kmitám očima od řádku k řádku, ovšem jsem úplně ztracená. Vlastně ani netuším, jestli se vůbec nacházím na správný stránce. "No, Alenko...?! nevěří učitelka svým očím a uším a chvíli čeká ve slepé víře, že se přece musím chytnout. Ale já nic, rudnu a zase blednu, potím se, třesou se mi ruce a nakonec to vzdám. "Já jsem se ztratila", vydechnu nešťastně a přijde mi, že učitelka je snad ještě víc naštvaná než u ostatních. "A do kouta", rozmáchne se vztekle, jenže pak se zarazí a nebýt zrovna na pranýři, rozesmála bych se na celý kolo - kouty jsou jen čtyři a všechny už beznadějně obsazený. "K umyvadlu", zavelí učitelka. Potupná situace... ale zase nejsem sama. Někteří spolužáci na mě spiklenecky mrknou. Hmatatelně cítím, že i ti, kteří vykládaj, že jsem šprtka, protože mám samý jedničky (ne, už nevysvětluju, že se skoro neučím), mě rázem mají o něco radši, protože se mi teď taky něco nepovedlo.

V půlce hodiny už ale definitivně dojde místo. Asi deset je nás rozestavěných v pozoru po celý třídě - čtyři v rozích, já u umyvadla, jeden u koše, další u ručníků, u tabule, u skříněk... Naším úkolem je, se během postávání na hanbě zorientovat v knížce a po opětovném vyvolání přečíst správný úryvek. Pak si můžeme jít sednout a prohřešek je smazán. Snažím se tedy najít, jenže se mi to zaboha nedaří. Už četla Verča, Marek, Roman, Karla, Mirka, tři z rohů si sedli, jen já prostě zírám na stránky a říkám si, že mám snad špatnou knížku. Jinak to není možný!

"Alena", mrkne na mě za chvíli učitelka. Aha, už jsem upadla v nemilost. Alenku dala k ledu a já se proměnila v Alenu, přičemž chápu, že tak ještě nějakou dobu zůstanu, protože stále netuším, kde čteme. "Pořád ne?" vyštěkne. "NOOO, tak zůstaneš stát." Nakonec si posedají všichni kromě mě a Viktora (taky premianta) a já trčím u toho blbýho umyvadla a nechápu, co se děje. Ta knížka je prostě zakletá. Hučí mi v hlavě od extrémního soustředění, který je ale stejně prd platný, jelikož čím víc se soustředím, tím víc se ztrácím... i když momentálně už to snad ani nejde. Chudák Viktor je na tom podobně jako já - s nervama v háji - ovšem na třetí vyvolání se přece jen chytne a já úplně slyším ten úlevný výdech, když si smí jít sednout. Zůstávám jako poslední Mohykán a jedu bomby. Třetí pokus už jsem vzdala, cítím, že dneska to prostě nejde a podám se svýmu osudu. Učitelka soptí:" No to snad není možný! Jedničkářka a celou hodinu neví, kde čteme. Viktore, ty to samý! Co si myslíte? Ty ses teda nakonec přece jen chytil, ale Alena! Lajdáci jste, oba. Zrovna od vás bych to nečekala. Jooo, že Pavla věčně neví, kde čteme, jsem si bohužel už zvykla, ale vy dva! No, holt mi dáte žákovskou knížku a já rodičům napíšu, jak to vedete. Jen at vědí, co mají doma za lajdáky (to slovo mi na základce přišlo jak magický zaklínadlo).

Celou dobu jsem si připadala jako blbec, s máslem na hlavě a v kabátě z ostudy, ovšem po tomhle jejím výlevu dostanu spíš vztek - tak já si nesmím dovolit ani jednu hodinu ze sta nedávat pozor a ztratit se v knížce?! Protože jsem jedničkářka? Nemám nárok nikdy udělat chybu? Jsme snad jenom lidi, ne, sakra! A Pavla může, normálka (čímž nechci říct, že Pavla se má líp, jelikož od ní zase učitelka už apriori očekává to nejhorší, což je taky super nálepka). Ovšem připadá mi dost nefér, že čím méně chyb děláš, tím víc za každou jednu dostaneš, s prominutím, zjebáno. Jasně, chápu, třídní naštvalo, kolik nás nedávalo pozor, na druhou stranu, mohla být ráda, že byl jen den "nevimkdečteme" a ne například "blicí" den (ale o tom zase někdy příště).

No, naštěstí rodiče vykazovali pro takový jeden kiks ze sta přesně onu míru pochopení, kterou jsem potřebovala, což pro mě bylo tehdy nejdůležitější. Takže s klidem podškrábli, že jsou si vědomi lajdáctví své dcery a sbohem, šáteček.

Zmíněný přístup učitelky ze základky mě ovlivnil natolik, že ho ve své praxi neopakuji - naopak - žákům fungujícím ve většině hodin na sto procent vzniká automaticky nárok čas od času stoprocentní nebýt, bez pocitu, že se dopustili obrovského hříchu. Protože když spravedlnost bývá slepá, nemusí taková být ještě učitelka.

Autor: Alena Šnajdrová | pondělí 27.2.2023 3:12 | karma článku: 19,71 | přečteno: 470x
  • Další články autora

Alena Šnajdrová

Jak jsem zase nesbalila učitele - učitel třetí

O tom, jak jsem svůj pověstný neúspěch u mužů s diagnózou vysokoškolského učitele zakončila finálním debaklem a vyhodnotila, že asi nejsem typ holky, který by byl schopen někoho takovýho sbalit. A nebo jsem se jen špatně dívala?

31.5.2024 v 3:37 | Karma: 11,58 | Přečteno: 442x | Diskuse| Společnost

Alena Šnajdrová

Jak tátovi málem ujela loď

Co se stane, když ve svých jednadvaceti vyrazíte na dovolenou s otcem, který si málem nechá ujet loď? Dvakrát. Na druhou stranu, lepší, než kdyby mu ujel vlak, že...

30.5.2024 v 4:33 | Karma: 13,41 | Přečteno: 333x | Diskuse| Společnost

Alena Šnajdrová

Smrdí mu z pusy? Hlavně s ním netancuj!

V předchozí části jsem padla do spárů příšernýho kluka, který se rozhodl ze mě udělat svoji holku. Vzápětí dostanu důvod překřtít ho na něco horšího než „Ušoun“ a nakonec i impuls pokusit se ho zbavit. Jak se to povedlo?

20.5.2024 v 2:34 | Karma: 14,75 | Přečteno: 683x | Diskuse| Společnost

Alena Šnajdrová

Ušoun v tanečních

„Hele, co kdybysme šly do tanečních už tuhle sezónu?... trochu si rozšířit repertoár kluků", nadhodím kámošce. „Myslela jsem na to samý, těch exotů z naší třídy mám fakt plný zuby." „Právě, s nima už to příští rok bude o ničem."

22.4.2024 v 1:41 | Karma: 14,16 | Přečteno: 627x | Diskuse| Společnost

Alena Šnajdrová

Sebevědomí chlapa poznáš podle toho, jak vypadá jeho žena

Málokterý muž s nízkým sebevědomím má po svém boku ženu, za kterou se kdekdo otočí. Obecně by se tedy dalo říct, že sebejistý muž uloví dámu hezkou a zakomplexovaný ošklivou. Ovšem je to opravdu takhle jednoduché?

30.3.2024 v 2:14 | Karma: 11,65 | Přečteno: 903x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Policie zabavila 300 milionů na nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu

5. června 2024

Premium Česká policie v tichosti řeší třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní obchody...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie

6. června 2024  14:28,  aktualizováno  16:45

Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...

Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny

3. června 2024  17:52,  aktualizováno  20:53

Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...

Případ zabavených stamilionů Ukrajině policie odkládá, podvod neprokázala

8. června 2024

Premium Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývali podezřením, že se...

Americké prázdniny za všechny prachy. Rodiče spoří na tábory a hlídání i celý rok

8. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Babičky jsou tisíce mil daleko, a tak se rodiče hodně prohnou, aby během tří měsíců prázdnin...

Dánskou premiérku v Kodani napadl útočník. Je v šoku, ale bez zranění

7. června 2024  22:23,  aktualizováno  22:54

Dánskou premiérku Mette Frederiksenovou večer v centru Kodaně napadl a udeřil muž, kterého následně...

Zmizel Zelenka, šéf kampeličky z kauzy Fialova milionu. Hledá ho policie

7. června 2024  22:13

Pražská policie pátrá po zmizelém devětačtyřicetiletém muži Robertu Zelenkovi. Jde o předsedu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 179
  • Celková karma 13,11
  • Průměrná čtenost 1250x
"Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem" (Descartés). Poslední dobou mi pořád někdo říká, že přemýšlím až příliš...

Seznam rubrik