Vláda „ocení“ maminky. Připraví je v důchodu až o čtvrt miliónu „rodinným“ základem.

„Ocenění“ mateřství tzv. rodinným vyměřovacím základem s omezením výchovného je další fabulace v důchodové reformě, kdy vláda maskuje snížení důchodů maminkám líbivými, ale falešnými proklamacemi o další podpoře rodin s dětmi.

Po strašení drastickým poklesem poměru plátců na důchody ku příjemcům, které už zvedlo ze židle i demografy, obelhávání lidí tím, že nižší výše nových důchodů je jen zpomalení růstu, je zde další balamucení voličů, tentokrát podporou rodin, které ale ukrývá faktické snížení důchodů maminkám.

V tomto článku se zaměřím výlučně na toto opatření, tedy změnu výchovného na rodinný vyměřovací základ s úpravou výchovného. Vše ostatní pro účely tohoto srovnání ponechme stranou, včetně finančních dopadů prodlužování věku odchodu do důchodu a nižších nově vyměřovaných důchodů. Tedy jde pouze o vyčíslení jediné změny – částečného nahrazení výchovného tzv. rodinným vyměřovacím základem.

Z webu MPSV:

„Vychováváte děti a my si vás za to velmi vážíme. Bez vás by to prostě nešlo. Proto i rodiče, především pak maminky, které strávily několik let péčí o své potomky, místo aby se věnovaly kariéře, už nyní oceňujeme 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě. U důchodové reformy myslíme i na vás. Kromě toho je tu také celá škála podpor pro rodiny s malými dětmi. Bez dětí by nebyly ani důchody, a tak s tím počítá i sociální politika státu v podpoře rodin.“

Tak prozkoumáme, jak Jurečkova důchodová reforma odráží verbální masáž o nepostradatelnosti maminek a potřebě jejich ocenění.

Srovnání provedu na třech příjmových skupinách maminek dvou dětí, 6 let na rodičovské dovolené a se 45 lety pojištění (od 20 do 65 let)

Příjmové úrovně: 1) minimální mzda, 2) mediánová mzda žen, 3) průměrná mzda

Dosavadní pravidla zohlednění dětí:

Výchovné 500 na dítě, doba péče o dítě se příjmově posuzuje jako náhradní vyloučená, tedy průměrným příjmem z ostatních dob pojištění.

Nová pravidla zohlednění dětí (bez zohlednění snížení nově vyměřovaného důchodu, tedy sleduji pouze vliv rodinného vyměřovacího základu a výchovného):

Výchovné na první dvě děti nebude, doba péče o dítě se příjmově posuzuje jako výhodnější z průměrné mzdy, nebo z příjmu v ostatních dobách.

Vyjdeme z dat a výpočtových pravidel za rok 2023:

Průměrná mzda 43 341 Kč, mediánová mzda žen 36 842 Kč, minimální mzda 17 300 Kč, první redukční hranice 17 743 Kč, druhá redukční hranice 161 296 Kč, zápočet do první redukční hranice 100 %, mezi první a druhou hranicí 26 %, koeficient zápočtu roku pojištění 1,5 %, základní výměra 4 040 Kč, tvrzený počet let pobírání důchodu – 21,5 roku.

Výsledek je v této tabulce, tedy spočtená výše důchodu pro jednotlivé příjmové skupiny a rozdíl nového a současného výpočtu za 21,5 roku pobírání.

Podobně lze analyzovat dopady i pro maminky jednoho nebo třech a více dětí, drtivá většina na „prorodinné“ opatření finančně doplatí. Výjimkou možná mohou být maminky 3 a více dětí s příjmy pod minimální mzdou. Jde fakticky o sociální opatření pro velmi omezenou skupinu (nebudu pojmenovávat), které navíc děti neživí z výdělku, ale nejspíš ze sociálních dávek. Maminky, které mají rozumný příjem alespoň ve výši minimální mzdy, to nejen zaplatí, ale ještě je stát o dost peněz obere navíc.

Závěr je jednoznačný. Změna ve výchovném a jeho částečné nahrazení tzv. rodinným vyměřovacím základem není nic jiného než kamufláž obrání maminek, a to až o čtvrt miliónu jen na jediném „reformním“ opatření. Zdůrazňuji, že bezdětných žen se tato změna nedotkne vůbec, tedy opatření vlády ponechá stejně bezdětným ženám a ubere maminkám. Relativně si maminky proti bezdětným pohorší.

Toto je „prorodinná“ politika pětikoalice.