Fico: Prozřel Fiala nebo jde jen o pokrytectví?

Premiér Fiala ve svém vyjádření k atentátu působil velmi smířlivě a se snahou mírnit antagonismy a nevraživost mezi politiky přenášenou na společnost.

Je určitě dobře, pokud předseda vlády mírní negativní emoce a usiluje o obrat z tvrdých konkurenčních střetů politických stran a směrů na kontruktivnější přístup.

Nicméně jeho prohlášení má pachuť neupřímnosti a pokrytectví. Je to právě jeho vláda, která zcela zbytečně poškozuje vztahy se Slovenskem, tedy se zemí a národem, který je nám přirozeně nejbližší. A to pod záminkou odlišnosti přístupů a politiky k otázce konfliktu na ukrajinském území. Čímž právě posiluje antagonismy a vnáší do vztahů více nesnášenlivosti a méně respektu.

Vláda postoje k Ukrajině prezentovala jako naprosto protichůdná stanoviska obou zemí, čímž odůvodnila omezení a ochlazení vztahů. Zásadní ale je, že vláda zaměňuje odlišná stanoviska aktuálních vlád zemí za odlišná stanoviska zemí (obyvatel zemí).

Přitom asi nebudu daleko od pravdy, že postoje české a slovenské veřejnosti ke konfliktu na ukrajinském území jsou poměrně blízké, obdobně polarizované, pouze v každé zemi převážil druhý pól.

Vláda české republiky ale prohlašuje svůj náhled na přístup k Ukrajině a Rusku za postoj celé země, tedy vnucuje celé zemi svůj jediný „správný“ náhled na věc. Bez schopnosti vnímat jiný názor a i tento v zahraniční politice reprezentovat. A z toho pramení ostré vymezování se vůči prakticky stejně smýšlejícímu Slovensku, jen s aktuálně „opačnou“ politickou reprezentací.

Lze v tom vysledovat jednu z příčin rozdělování společnosti a vytváření negativního náboje a nálad. A to neschopnost politiků respektovat jiné názory a zahrnovat je do svých činů a jednání. Neschopnost vnímat přirozenou polaritu ve společnosti a hledat komplexní řešení společenských problémů. Zaměňuje svěřenou odpovědnost za osud země za svěřenou moc si dělat, co chtějí. Místo hledání všeobecněji akceptovaných řešení nastupuje prosazování vůle vládnoucí menšiny (ve smyslu, že vláda zastupuje voliče, jichž bylo méně než polovina populace – 28,4 %, ale i méně než polovina voličů – 43,4 %).

V plné nahotě se takový postoj projevuje v přístupu k vládnutí, kdy nedostatek respektu k opozičním názorům a nedostatek pokory ve smyslu uvědomění si, že politik nesmí podlehnout iluzi jediného správného názoru, a to vlastního, neschopnost brát ohled na různorodost společnosti a zájmů, vede k aroganci, polarizaci a militarizaci politiky a přeneseně i společnosti. Důsledkem toho je pak extrémní riziko, že takto exponovaná polarita až k nenávisti u slabších jedinců vyvolá chování atentátníka.

Lze jen doufat, že pro našeho premiéra bude tato zlá událost, individuální tragické vyhřeznutí nesnášenlivosti a netolerance vyvolávané politiky a bohužel i mediálním přenosem, impulsem ke změně jeho přístupu, zvýšení respektu k druhým, obnově kooperativní politiky, a to jak na domácí scéně, ale i ve vztahu ke Slovensku. Jen budoucí kroky předsedy vlády jak vůči opozici u nás, tak vůči Slovensku ukážou, zda jeho projev byl upřímným prozřením, nebo pokrytectvím.