Šťastný neomalený výrok Jana Mládka

To, že Mládek plácnul nesmysl, je zcela zjevné a nemá cenu to rozporovat. Co je na celé věci ale přínosné, že se kvůli této ukrutné neomalenosti rozpoutala vášnivá diskuse, která může odhalit hloubku problému a pomoci s jeho řešením.

Skutečnost tedy není taková, že by živnostníci, včetně mě a pana Mládka, parazitovali na zaměstnancích, ale že pravicové vlády svými změnami naprosto destruují alespoň základní rovnováhu mezi oběma způsoby výdělečné činnosti.

Předně je třeba vidět, že postavení OSVČ není náročnější nebo s méně výhodami než zaměstnance či naopak, prostě jsou jen jiné. Řada charakteristik, ač považována za rozdílné, jsou ve skutečnosti stejné, dovolenou nemá zaměstnanec zadarmo, musí si na ni vydělat, práci mu často shánějí jiní zaměstnanci, naopak jsou živnostníci, kteří nestíhají poptávku samospádem, živnostník je více pánem svého času, na úřad si nemusí brát dovolenou, častá námitka, že zaměstnanec má své jisté, je dneska už skutečně mimo realitu, stačí 2 měsíce i méně a je zcela bez příjmu - ano, dostane podporu, ale i na tu si musel vydělat a zaměstnavatel za něj odvést. Naproti tomu podnikatel, když není čistá švarcka, má kolísavý příjem, ale velmi zřídka je náhle zcela bez příjmu. Takže obé má své pro a proti a skutečně nevidím důvod, proč by měl být jeden typ zaměstnání považován za náročnější, lepší, společensky hodnotnější. Prostě není, potřeba jsou zaměstnanci i podnikatelé.

Proto je zcela nelogické, aby se povinnosti obou skupin vůči státní pokladně nějak diametrálně odlišovaly. Vláda Petra Nečase ale snižuje povinnosti OSVČ tak dramatickým způsobem, že je situace už neúnosná a je třeba tento zhoubný směr zastavit a dostat se do rovnovážnějšího stavu.

Ukázkovým příkladem je výpočet sociálního pojištění (na důchod), které dnes u OSVČ činí 29,2% vyměřovacího základu, tj. 14,6% hrubého zisku. Kalousek přišel na geniální nápad, že procento sjednotí se zaměstnanci na 6,5 % (jaksi ponechal stranou, že to je pouze menší část plateb na sociální pojištění zaměstnanců), takže je zde další rozevírání nůžek.

Pojďme počítat, vezměme Zaměstnance a Švarcku (tj. oficiálního podnikatele s nulovými náklady, protože ty mu kryje jeho "zaměstnavatel") se mzdovými náklady/fakturací 40 000 Kč, což je cena práce těchto lidí.

Mzda zaměstnance tedy je necelých 30 tisíc a sociální pojištění zaměstnance i zaměstnavatele dohromady je 8360 Kč.

Hrubý zisk švarcky je po odpočtu paušálních nákladů v nejběžnější sazbě 16 000 Kč, takže na sociálním pojištění odvede 2340, tj. zaměstnanec zaplatí 3,5x více, po Kalouskově "reformě" by dokonce vyšlo pouhých 1000 Kč, kdyby nebylo nastavené vyšší minimum (mimochodem, zde je krásně vidět, že šaráda Kalouska je velmi výhodná pro podnikatele s velmi vysokými příjmy, kdežto pro drtivou většinu běžných podnikatelů je nastaven minimální odvod).

Argument o nižších důchodech neobstojí, protože díky nastavení systému spadají OSVČ při výměře důchodu do tzv. solidárního pásma, kdy jejich "náhradový poměr" i při nízkých odvodech je velmi nadprůměrný.

Dalším strašným dopadem nerovnováhy systému odvodů v oblasti daní, zejména díky paušálním odpočtům nákladů, je Kalouskovo zjištění, že stát doplácí strašně moc peněz na daňových bonusech díky daňovým slevám na děti, protože se daňová povinnosti OSVČ dostává díky nim do mínusu.

A vláda přišla s hrůzostrašným řešením, kdy místo aby plošně omezila paušály, selektivně postihla nejohroženější sociální skupinu, rodiny s dětmi, dala rodičům podnikatelům na vybranou: buď si uplatníte paušální odpočet nákladů nebo daňovou slevu na děti. Tímto vláda jen prokázala svou vyhraněnou protirodinnou politiku a prohlubující diskriminaci rodin s dětmi. Toto opatření je zralé na ústavní stížnost.

Takže pokud někdo vytváří antagonistické vztahy mezi skupinami občanů, rozhodně to není Mládek svým ujetým výrokem, ale absolutně nekompetentní vláda Petra Nečase.