Demagogie ministra Drábka

Ministr Drábek nařkl odbory z demagogie ve svém příspěvku na blogu "Demagogie ČMKOS ...a také skutečný stav věcí". Ačkoliv mám vážné výhrady vůči řešení odborářů, zejména absolutní ignorování výchovy dětí, přesto jsou vyjádření pana Drábka výrazně demagogičtější a manipulativnější než odborářská.

Tvrzení ministra Drábka jsou uvedena tučně:

1. Vládní důchodová reforma uchrání české penzisty před masovou chudobou.

Naprostý nesmysl, pokud se vláda s přispěním pana ministra nechystá účelově uvrhnout penzisty do chudoby (z některých návrhů a jednání jsem ten pocit i měl).

Fondový systém je z principu zásluhový, tj. prostředky vyplácené v důchodu jsou úměrné vloženým. Naproti tomu průběžný je solidární, tj. chudší lidé z něj čerpají více. Takže při zvýšení podílu fondového a zároveň posílení příspěvkové zasluhovosti v průběžném solidárním nutně vede k tomu, že se míra chudoby zvýší.

Pan ministr by se měl spíše spolu s panem Kalouskem zamyslet nad tím, zda má skutečně v úmyslu uvrhnout podstatnou skupinu nízkopříjmových OSVČ do chudoby a zároveň skupině vysokopříjmových OSVČ umožnit luxusní zhodnocení jejich sociálních odvodů.

2. Náš veřejný průběžně financovaný důchodový systém je neudržitelný.

Další nesmysl. Průběžný systém je udržitelný a dokazují to i výpočty ministerstva - existuje varianta tzv. pouze parametrických změn, kde se bilance průběžného systému motá kolem výnosové neutrality, po roce 2070 je dokonce trvale v přebytku. Pokud vezmeme v potaz prokázaný a ministerstvem potvrzený fakt, že nejhůře se změní poměr poplatníků k pobírajícím o 17%, pak v nejhorších letech 2045-2065 by postačovalo (kromě prodlužování věku odchodu do důchodu úměrně doby dožití) zvýšit procento sociálního odvodu z 28% na 32%, což je procento shodné s dnešním odvodem v řadě evropských zemí, aniž by se z výnosů navíc hradily invalidní důchody jako u nás... 

Navíc, pokud by se do systému vedle příspěvkové zásluhy promítla i zásluha rodičovská, zásah do parametrů by mohl být výrazně nižší.

3. Bez vládní reformy vznikne v současném důchodovém systému dluh a nebude na penze.

Opět blud. Dluh, se kterým se v současnosti průběžný systém potýká, je jednoznačně způsobem dvěma faktory: jednak vysokou nezaměstnaností (cca 10 mld. Kč za 2 procentní body nezaměstnanosti) a jednak podporou švarcsystému s minimálními odvody - zde je dopad na výběr ještě výraznější, může dosahovat až 60 mld. Kč ročně (700tis. OSVČ platí v průměru o 7000 Kč méně než odpovídá jejich reálným příjmům ve srovnání se zaměstnanci). Takže realita je taková, že ve skutečnosti je důchodový účet 30-40mld. Kč ročně v přebytku! Argumenty o tom, že pak dostanou OSVČ menší důchod neberu. Jednak v takovém případě se nejedná o standardní deficit, ale transformační deficit (dnes nižší příjem, po letech nižší výdaje), jednak tomu neodpovídá nastavení výměry důchodu u těchto osob. Neopodstatněně se jim vklad do systému zhodnocuje 2,4x, tj. ze systému vyčerpají 2,4násobek toho, co vloží. Bez ohledu na to, jaký mají skutečný příjem. Pokud z minimálního vyměřovacího základu a odvodu 1807 Kč získá OSVČ nárok na důchod 6000 Kč, je to dramatický nepoměr, adekvátní částka by měla být 2500 Kč důchod nebo 4340 Kč odvod na 6000 Kč důchod. Jen touto úpravou by byl pokryt stávající deficit průběžného účtu a ještě by byla rezerva ve stejně velkém transformačním deficitu díky nižší než průměrné výměře důchodů OSVČ.

Strašení deficitem ve výši 5% HDP už je při dohodnutém prodlužování věku odchodu do důchodu podle dožití naprostý podvod. Opět se ministr opírá o prognózu deficitu na 40 let dopředu s využitím současné právní úpravy věku odchodu do důchodu.

4. Privátní penzijní fondy výhodně zhodnotí vaše úspory.

A nějaký argument? Propad hodnoty amerických penzijních fondů o desítky procent, totéž v řadě evropských zemí, krachy některých fondů. Ani následné korekce to nezachrání (mimochodem, pád o 30% a následný nárůst o 30% znamená kumulovaně ne nulu, ale pád o 9%). Je krásné argumentovat nejlepšími z nejlepších, ale na důchod lidi zajímá ani ne průměrné zhodnocení, ale mírně podprůměrné, protože, jak známo, na průměrné zhodnocení dosáhne maximálně třetina vkladatelů. Argument o nízkých výnosech našich penzijních fondů kvůli regulaci je totální nesmysl. Copak fondy, které nejsou tímto svázány, mají výnosy větší? V průměru? Ukázalo ministerstvo průměrné výnosy podílových fondů, které se charakterem blíží plánovanému režimu ve II. pilíři? Raději ne, protože jejich průměrné výsledky za dobu jejich existence jsou po odečtení inflace a poplatků ještě horší.

Odkazovat se na evropské poměry v situaci, kdy náš finanční sektor ždíme lidi třeba na poplatcích naprosto unikátně v rámci evropského srovnání, je úsměvné. Jak chcete přesvědčit investora, aby šel do nových fondů, když nezná jejich historii, neví, jak budou fungovat. A má jim svěřit svůj život v důchodu? Jen slaboduchý člověk by se k tomu odhodlal. Nebo by musel být přesvědčen masivní státní subvencí do tohoto systému, což je jen další odčerpávání veřejných zdrojů využitelných na průběžný systém (viz např. dnešních cca 10-20 mld. roční přímé dotace a daňové úlevy ke III. pilíři).

5. Vaše úspory na stáří jsou v privátních penzijních fondech v bezpečí.

V bezpečí není ani díra v zemi, jak se přesvědčili uhlobaroni v roce 1948. Takže neblbněte lidi. A virtuální peníze nekryté reálnou hodnotou v bezpeční nejsou ani omylem.

6. Odbory jen kritizují, ale vlastní návrh nemají

Nesouhlas odborů se zavedením II. pilíře je logický, skutečně je zbytečný, III. pilíř bohatě stačí. Argument, že si lidé z něho vybírají úspory jednorázově, je pouze pláč nad rozlitým mlékem - což je problém upravit pravidla III. pilíře na povinnou volbu mezi nákupem doživotního důchodu nebo minimálně 20 letým výplatním plánem?

Pokud stát dotuje tento způsob spoření na penzi, může regulovat nakládání s těmito prostředky. A odbory s tím souhlasí.

A co se týká posledního povzdechu o kooperaci a neustálém namítání a odmítání ze strany odborů: osobně mohu potvrdit, že vůle jednat a společně hledat řešení jsou na straně ministra Drábka nulová. Jde tak daleko, že zablokoval jakoukoliv spolupráci i s poradcem koaličního partnera (mou maličkostí) jen kvůli tomu, že chtěl otevřít širší veřejnou diskusi k takto zásadnímu tématu. Několik měsíců mi ministerstvo odmítlo provádět jakékoliv ověřovací propočty. Absurdní je, že ministerstvo je placeno nejen z daní pana Drábka, nebo členů či voličů TOP09, ale i z daní voličů koaličního partnera a dokonce i z daní opozice a odborářů. Přesto si z toho pan Drábek vytvořil své léno, zprivatizoval si ministerstvo k prosazování jeho představy o důchodové reformě. Pak ať se nediví, že sociální partneři jsou negativně naladěni. Osobně jsem jednal s představiteli odborů a vůle k dohodě a hledání společného východiska u nich byla výrazně vyšší než u ministra Drábka. A to přiznávám, že jsem měl původně výrazně negativnější vztah k odborům než ke koaličnímu partnerovi. Takhle si řešení celospolečenského problému skutečně nepředstavuji.

Osobně považuji přístup ministra Drábka (a poradce Foltýna) za hlavní příčinu toho, jaký je z důchodové reformy paskvil. Mám-li to srovnat s dětskou hrou na pískovišti, pak místo společného vybudování hradu s věžičkami, mosty a příkopy si chlapci rozkopávají navzájem své bábovičky. Smutné konstatování...