Kam jsme došli, kdo to ví? Ke kilometru 66 na D 1

Zdá se, že o výsledku voleb už je rozhodnuto. Zhruba na tom budeme stejně, jako jsme dosud byli. Snad až na několik malých detailů. Dnes by nejen současná koalice, ale ani současná opozice nevyrukovala s heslem „bude líp“. Leda tak „nějak bylo a nějak bude.“ To zní stejně jako kdyby úspěšný model Škoda Karoq ve verzi s elektrickým pohonem se přejmenoval na Škoda Kardiaq. Taky nelze počítat s tím, že v dalším volebním období bude pokračovat současná koalice. Vítězné hnutí ANO si bude muset najít jiného dalšího pána na holení/samozřejmě břitvou, aby bylo případným zájemcům jasno/. Zatím se však neví, zda-li tím pánem na holení bude modroFialová ODS nebo národovci vedení japonsko korejským lídrem s částečně moravskou krví, či bývalí policajti pod Přísahou.

Jelikož už je nám fakticky od konce loňského roku jméno premiéra známo / víme to všichni z první ruky z úst hlavy státu/, docela upřímně bych si přál, aby staronový premiér nemusel další čtyři roky hrát den co den při zdi a plánovat své ofenzívy z podzemí kancléřského bunkru za přibližujícího se dunění děl. Bohužel nestane se tak. Dokud bude trestně stíhán, bude jeho život jak politický, tak osobní záviset na vůli starého Loutkovodiče disponujícího právem udělit nejen amnestii, ale i abolici , což znamená prezidentské zastavení trestního stíhání. Jak se bude smyčka kolem vadnoucího hrdla pana premiéra stahovat, což se momentálně právě děje, o to více bude růst síla toho, komu byla už dvakrát svěřena funkce hlavy státu. Klobouk připomínající Čapí hnízdo prostě není kevlarová helma. Navíc je viditelná na velkou vzdálenost přesahující hranice naší země. Dotace zatím z Evropy tečou, ale co když z jednoznačně pojmenovaného důvodu téci přestanou?

Dalším detailem, kterým se bude povolební situace lišit od té dnešní předvolební, bude, že se nakonec nedočkáme ani vlády menšinové tolerované buď bývalými policajty nebo současnými komunisty. Místo ní nám bude vládnout na dlouhé roky vláda bez parlamentní důvěry, ale zato s důvěrou pánů Zemana, Mynáře, Ovčáčka a Nejedlého. I to se může stát.

Kam jsme došli, kdo to ví? Kdopak nám to odpoví? Došli jsme od popraskané a vzduté dálnice u Ostravy ke kilometru 66 strategické dálnice D1, dopravní to páteří naší země. Po necelém roce se podkladový beton čerstvě opraveného úseku na kilometru 66 začal drolit a hrozí, že v nastávající zimě se rozsype úplně. Tak tam jsme došli. Je tu však světlo naděje. Prý se ten rozpadající úsek dálnice ještě do voleb opraví. Alespoň na kilometrů 66 D1 bude po volbách líp než je právě teď.