První politicky korektní pohádka – Král a král
Ilustrace k pohádce Král a král. Zdroj: Pátek LN
V této víkendové příloze také citují toto zdůvodnění „progresivních“ pohádkových příběhů: „Moderní pohádkové příběhy mají předejít tomu, aby děti od plenek čelily výhradně genderovým vzorcům tradičních pohádek“ Nad takovým vysvětlením zůstává rozum stát. Máme devět dětí a v průběhu 25 let jsme četli dětem tisíce pohádek z celého světa – pohádky české, německé, maďarské, francouzské, italské, ruské, eskymácké, arabské, indické, čínské, indiánské, (atd., atd.), stromy pohádek z celého světa. Četli jsme jim i všelijaké novodobé pohádky, třeba od J. Lady, nebo J. Wericha. Tyto pohádky, dá se říci, představují jakousi kolektivní moudrost lidstva, nebo „archetypy chování“, s nímž se mohou děti ztotožnit. Dnes nám ale někdo chce nabulíkovat, že tyto pohádky jsou vlastně všechny špatné, protože jejich hrdinové jsou zcela přirozeně heterosexuálové, mužští hrdinové se chovají jako muži a ženské hrdinky jako ženy a vnucuje našim dětem „politicky korektní“ vnímání světa „už od plen“.
Běžné pohádky prý totiž dětem pletou hlavy – získávají falešnou představu, že „ženy mají reálnou šanci vdát se jen v případě, že budou nejhezčí ze všech princezen“ či „muži jsou opravdovými muži, jen když mají 190 cm, jsou stateční, tvrdí a za žádných okolností je nesmí být vidět při nějaké domácí práci“. Dodnes čtu dětem pohádky před spaním, jako po celých 25 let – a mohu odpřisáhnout, že většina pohádek není o nejkrásnějších princeznách a tvrdých chlapech. Většina pohádek je spíše o tom, že se i chudý člověk má v životě šanci, pokud je pracovitý a poctivý, o tom, že člověku více prospěje skromnost, než pýcha, o tom, že chce-li člověk dosáhnout štěstí, musí jít vytrvale za svým cílem.
Za těmito snahami nevidím nic jiného, než infikovat děti už od nejútlejšího věku jedem mravního relativizmu a připravovat půdu proto, aby se již co nejdříve narušila jejich biologicky přirozená pohlavní identita. A to je předkládáno jako pokrok. V článku je i citováno z reakcí dětí a je z nich zřejmé, že jsou z této pohádky zmatené a zklamané:
Učitelka: „Víte, co se v pohádce král a král stalo?“
Děti: „Ano, zamilovali se do sebe“. Jeden z hochů: „Jsou to gayové!“
(Neumím si představit jediný rozumný důvod, proč by např. čtyřleté dítě mělo mít znalost o tom, že někteří lidé jsou homosexuální. V takovém věku ani nemůže mít ponětí o tom, co to znamená. Ale pochopitelně, zde se jde na ruku neutuchající snaze homosexuálů vychovávat děti).
Učitelka: „Líbil se vám ten příběh?“
Holčička: „Mně se nelíbil... Chtěla jsem, aby si vzal tu princeznu. Je tak hezká.“
Reakce toho děvčátka ukazuje, že děti mají víc rozumu, než ideologové „genderové rovnoprávnosti“. Děti totiž instinktivně chápou, co je „správné a nesprávné“. V tomto případě jsou jim vnucovány vzory jednání, které vůbec nepřispívají k pocitu bezpečného světa, kde věci „fungují, jak mají“ a také lidé se „chovají jak mají“. Právě to je nezastupitelná úloha pohádek a pokládám za skandální zvrhlost, že se na dětech provádějí experimenty, aby tento bezpečný svět nahradili genderovým vymytím mozků – v Norsku dokonce se státním požehnáním. Hlavně že to je ve jménu pokroku a lepšího světa...
Martin Pinc
Chytré mobily = hloupé děti
Všechny děti dnes touží po „chytrých dotykáčích“, většina (především z měst) je už má. Nemohu si pomoci, ale nemohu nevidět velký podíl těchto mobilů na ohlupování a obecně „kažení“ dětí. Zatímco dříve si děti hry vymýšlely a společně hrály, dnes jim k uspokojení stačí mačkat tlačítka na svém mobilu. Nyní dětskou kreativitu vystřídali vývojáři her, a tak jsou děti schopny trávit denně hodiny ve virtuálním světě. Protože hitem dne je být ustavične „online“, nemusí se dnes děti ani učit. Stačí, když si téma domácího úkolu najdou na „netu“ a opíší (většinou i s „chlupama“). Moje dcera, která také po chytrém androidím mobilu touží, se mi přiznala, že mnoho jejích spolužáků používá své mobily ve škole místo taháků. Jsou mezi nimi i takoví, kteří už vůbec nepokládají za nutné se připravovat na školní písemky – odpovědi na otázky z testů hledají online během jejich psaní – přičemž využívají školní wi-fi síť. Jsou-li vyvoláni k tabuli, ukáže se samozřejmě, jak jsou dutí, ale to „neřeší“. Nechci ovšem v této souvislosti přehlížet podíl na tomto stavu věcí ze strany nás rodičů, kteří na děti často nemáme čas (nebo nejsme ochotni si jej udělat) – často ze stejných důvodů – protože sledujeme své programy v televizi, nebo rovněž bloumáme ve virtuálním světě internetu.*
Martin Pinc
Václav Klaus pro Do Rzeczy
Na rozdíl od různých glosátorů a pisálků jsem si přečetl celý rozhovor prezidenta Klause s polskými novináři - je všem čtenářům k dispozici na jeho webových stránkách (http://www.klaus.cz/clanky/3302). Jak se mi zdá, nikoli zanedbatelná část naší novinářské obce je zaúkolovaná v hledání čehokoli negativního, co jsou na našem dosluhujícím prezidentovi schopni nalézt. A tak se z tohoto obsáhlého rozhovoru chopí jen jeho stručného hodnocení působení Václava Havla a snaží se je prezentovat jako hanobení jeho „svatého“ odkazu.
Martin Pinc
Jak se Češi změnili za sto let
Čtu teď po mnoha letech s velkým potěšením spisy Jindřicha Šimona Baara, spisovatele, kterého jsem si dávno zamiloval díky jeho „venkovské idyle“ Jan Cimbura. Mezi jeho spisy mne v poslední době zvláště zaujala „kněžská idyla“ Holoubek – obraz ideálního kněze, působícího na českém venkově na přelomu 19. a 20. století. Baar do úst svého hrdiny vkládá své představy a názory na tehdejší společenskou situaci. Kniha také reflektuje na postojích a zkušenostech kněze Holoubka skutečnost, že J. Š. Baar se angažoval v programu Katolické moderny a byl rovněž velmi aktivním členem Jednoty katolického duchovenstva. Velká část knihy se odehrává ve (fiktivní) polabské vesnici Třeštice, kde farář Holoubek soustavně narážel na vlažnost, ignoranství či přímo odpor obyvatel zdejší farnosti. Jejich chrarakteristickým představitelem byl „pokrokový a vzdělaný“ zámožný statkář Boháč, starosta obce Třeštice, s nímž vedl následující polemiku:
Martin Pinc
Moc bezmocných – v dnešní realitě
Přečetl jsem si dnes po dlouhé době znovu Havlovu Moc bezmocných a náhle jsem si uvědomil, že by náš první prezident vlastně mohl mít z volebních výsledků 1. přímé volby prezidenta ČR radost. Copak není vzpoura většiny lidí vůči vůli a nátlaku „mravní a intelektuální elity národa“, té většiny, která je tradičně zdeptaná, ponížená, hůře vzdělaná, chudá a většinou pasivní - zvyklá „držet hubu a krok“ - dokladem, že tu přeci jen u nás začíná existovat autentická občanská společnost? Copak to nevyžadovalo pořádný kus občanské odvahy vzepřít se a nepodlehnout dlouhotrvající masivní propagandě, že kdo nevolí Karla, není čestný a slušný člověk, je na straně lži a nenávisti, je zamindrákovaný, hloupý, nekulturní vidlák, nácek a xenofób, či přímo „hnědé či rudé prase“? Podrazák Škárka (člověk bez tváře, který měl dávno opustit poslaneckou sněmovnu, protože je zde jen pro ostudu) by takové lidi rád zbavil volebního práva – takovou má představu o demokracii. Hle, volič pravdy a lásky!
Martin Pinc
Šťastná rodinka?
Když jsem před několika lety sledoval při představení divadla Sklep báječný skeč, v němž David Vávra se svým hereckým kolegou (myslím, že to byl Jiří Fero Burda) a „synem“ představovali (post) moderní rodinu a zakončili tento výstup zvoláním: „správná rodina je přeci táta a táta!“, netušil jsem, jak brzo se tato fraškovitá vize stane skutečností. Za šťastnou rodinku totiž dnešní bulvár označuje "rodinu" zpěváka Eltona Johna, který se svým partnerem před nedávnem „zplodil“ 2. syna. Tedy nezplodili ho tito 2 muži sami (to zatím věda neumí), k poskytnutí vyjíčka a odnošení dítěte jim posloužila za úplatu jistá žena z Velké Británie. Tato skutečná, biologická matka, bez níž by nový přírůstek do „šťastné rodinky“ nemohl být počat ani narozen, je médii nazývána „náhradní matka“. Bulvár nenuceně žvatlá o tom, jak jsou Elton John a jeho partnerem šťastni a jak roste jejich vzájemná láska a vytváří z této abnormality zdání naprosté normálnosti.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené