Rasisti – já a ty

Včera jsem byl v souvislosti s mým článkem Zbytečné slzy nad Haiti osočen z toho,že jsem cynik, píši rádobychytře v bezpečí vlastního křesla a co mne nejvíce rozzuřilo, že jsem rasista. Vzhledem k neobyčejnému karmickému úspěchu, který moje mrzké ego vyloženě pohladil, rozhodl jsem se dnes napsat něco ještě méně líbivého. Kontroverze musí být. Zkusil jsem si něco o rasismu přečíst a po dlouhém filtrování zdrojů jsem zjistil, že rasista jsem. Rasista jsem já a drtivá většina z Vás.Ano, i Vy! Ať chceme nebo nechceme. A teď Vám to dokážu

Rasismus jako vědecká /někteří pseudohumanisté by řekli, že jde o pseudovědu/ teorie vznikl v 19. století. Tvrdí, že jednotlivé rasy (a pro české podmínky bych dodal etnika) jsou ve svém vývoji determinovány geografickohistorickými podmínkami. Proto se jejich Gaussovy vlastnostní křivky různí, jejich adaptace musela být různá.

Druhou definicí je rasismus jako nenávist vůči jinému člověku či jejich skupině jen vzhledem k jejich rase. Tato záležitost už je ve většině civilizovaných zemí trestným činem. Tento druh rasismus a nenávisti před 70 lety vedl k snad nejhorší válce lidských dějin. Po jejím konci se projevy rasismu v zemích, které byly touto válkou zasažené dostaly mimo zákon. Bludná teorie o potřebě očištit svět od nižších ras vedle k tomu, že posledního půl století neprobíhal oficiálně skoro žádný rasový výzkum. Naopak to vedlo k ještě bludnější teorii, že jsme všichni stejní, nelze podle rasy člověka ani odhadnout, neexistují pro jednotlivá etnika specifické fyzické či mentální vlastnosti, rasové predispozice se dostaly mimo učebnice.

Už dokonce nemůžeme ani podle ras rozlišovat. V rámci politické korektnosti se už dnes neříká, že zločin spáchal bílý muž, cikánská žena nebo ufonské dítě.

Rasa by pro nás měla přestat existovat. Dobře, zkusme přijmout tuto teorii. Všichni jsme stejní. Bílý, hnědý, černý, žlutý, rudý nebo i jinak barevný. Všichni jsme si rovni ve svých právech a povinnostech. Proč tedy v USA mohou "indiáni" provozovat nezdaněná kasina? Proč musíme být chápaví vůči jejich zvykům, když pár cikánů nikdy do práce chodit nebude? Proč v rámci pozitivní diskriminace je na univerzitu přijat černoch s horšími výsledky, ale doplňuje kvótu? Proč Asiaté a Indové, kam přijdou, tam se jim daří? Proč jedna z nejvelkolepějších částí evropských dějin (kolonialismus) je chápána jako naše historická vina, ze kterou se musíme omlouvat, kterou splácíme ještě dnes?

Kolonialismus je typickým příkladem, kdy pliveme na svou vlastní minulost. Mocné i méně mocné národy Evropy se od 15. století až do druhé poloviny 20. díky svojí vojenské, kulturní a civilizační síle rozšířily po nově objevených částech světa. Neskutečné hrdinství Hernána Cortése, který s desítkami vojáků rozvrátil několikamilionovou říši chápeme jako akt barbarství. USA jako současná velmoc by bez hrdinných otců zakladatelů nikdy nevznikly. Rusko nebo chceme-li dnešní SNS je výsledkem tvrdé carské koloniální praxe. Vše, co v Africe trochu připomíná kulturu padá na vrub koloniálním mocnostem nebo arabům.

Dobrovolně jsme se vzdali zásadní části naší historie. Řekneme si ale, to máme být hrdí na otroctví? Neskutečné utrpení milionů? Opět se ale musíme podívat na otroctví očima histoie. Lidé se stávali otroky po tisíce let, od biblických časů, přes antiku až hluboko do novověku. Kde brali Britové a Španělé otroky? Představujeme si snad, že jezdili po Africe a chytali lidi do sítí? Nenene... Byli to právě černoši a arabové, kdo prodával svoje druhy do otroctví.

Kam až paměť sahá byly v Africe národy pánů a národy otroků. Všechna africká historická království byla závislá na otrocích.

Egypt, Řím, Čína... Vznikly by tyto velkolepé říše bez práce a smrti milionů otroků? Nikdy! Zeptáme se tedy, z historie vývoje lidské civilizace, nebylo tedy snad otroctví nevyhnutelým?

Faktem zůstává, že dnes je kolonialismus až na výjimky mrtvý. Otroctví překonané a chápané jako nelidské.

Ale zpět k rasismu. Tvrdit, že některá rasa je lepší a jiná horší je nejen trestné ale nesmyslné. Není to tak. Rasy a etnika jsou ale různé. Není snad rasistické, když při závodech v běhu za "bílé" země závodí v 90% černoši? Není, jsou totiž rychlejší. Je rasismus, když Čínané a Indové ekonomicky dobývají Afriku? Není, jsou totiž pracovitější, umí využít zdroje a příležitost. Je rasistické, když se černoch stane prezidentem převážně bílé země? Ne, pokud je demokraticky zvolen.

Nemáme všichni stejné startovní příležiosti. Každý máme jinou dispozici. Lámat o politickou korektností přes koleno nemá význam. Domnívám se, že strach z rasistické nenávisti by neměl bráni vědeckému bádání na poli dispozic a různosti ras. Jsme jednotní v různosti.