Budeme se učit romsky?

Nedávno jsem na facebooku objevil skupinu, do které se začalo hlásit kupodivu hodně mých přátel: Jsem PRO, aby se romština vyučovala na školách jako volitelný předmět. To mi spolu s velmi cenzurovanou diskuzí na daných stránkách trošku vyrazilo dech a přečetl jsem si na internetových portálech některých deníků, že tento projekt je skutečně myšlen vážně a že naněj dokonce už mají vyhrazené peníze.

Nejedná se o nikterak horentní sumy, v porovnání s výdaji státu na důchody, podpory v nezaměstnanosti, investiční pobídky nebo i jen obyčejné opravy silnic. Vlastně jde o pakatel, jde mi však so způsob argumentace a zdůvodňování, proč by se romština měla povinně volitelně nabízet na ZŠ.

Romů je v republice statisíce, ve sčítání obyvatelstva se jich k této národnosti hlásí cca 10%. To je fakt. Romové, kteří zde žijí jsou ve velké většině ze Slovenska nebo ještě větší dálky směr Východ. To je fakt. My jsme si svoje „originál cikány“ a Židy s podporou nacistů vyhladili ve 40. letech. Na jejich konci jsme zase vyhnali Němce. Přišli jsme o Podkarpatskou Rus a tím o Rusíny. Zůstali jsme ukázkově krásnou zemí bez menšin – vyjma Slováků, kteří označení menšiny ve splečném státě odmítali.

NEUMÍME se chovat k menšinám, nevíme, co dělat, jak reagovat, čím začít. To, co tady máme a co se rádo označuje jako romská komunita ačkoliv mezi sebou si říkají cikáni, je konglomerát neurčitých obrysů, který sám sebe obtížně definuje. Na univerzitě můžete studovat romistiku jako třeba hispanistiku nebo egyptologii. Nic proti. Pokud chcete, můžete vydávat časopis v romštině, pořádat kulturní akce, kam bílí asi těžko přijdou nebo si třeba založit školu, kde se bude vyučovat v romštině. Nic proti a děláte-li si to z vlastních zdrojů, prosím, jen tak dál.

ALE teď přijde důvod, proč neinstituovat výuku romštiny na školách.

a)      na jakých školách vyučovat? Na všech nebo s určitým procentem cikánů? Jak to procento budete měřit, když se sami za cikány neoznačí? Kouknete na barvu kůže nebo na jméno? Jsme jak ve škole rasové kategorizace Třetí říše.

b)      Jakým způsobem budete motivovat děti, které všeobecně vzato patří k těm problémovějším a o nichž jsme rádi, že chodí do školy aspoň na povinné minimum, aby seděly v lavici odpoledne ve čtyři na nepovinné hodině?¨

c)      Kde vezmeme dostatek romistů, aby skutečně učili tento krásný jazyk? Bude potřeba pedagogického minima nebo bude stačit, že babička Ferencová doma mluvila pocigansku?

d)     Je argumentováno, že mnoho dětí z rodin, kde se romsky mluví, přijdou do školy a plně nerozumí. Je tedy řešením učit se hromadně romskÿ nebo naopak naučit tyhle chudáčky čky, správním daacím jazykem naší země? Nebo snad až tenhle prcek „dostuduje“, budou se učit zaměstnavatelé romsky? Nebo sociální pracovnice? Co Vietnamci, neměli bychom se taky učit vietnamsky? Ne, nikdo z jejich komunity takovou pakárnu nevymejšlí a jeich druhá, třetí generace mluví česky líp, než spousta Čechů.

e)      Máme tu nářečí. Mnoho jich je dnes už spíš jakýmsi reliktem zašlé slávy. Těžko se bude odlišovat mluvený jazyk na moravské dědině a v Praze, přesto nářečí a folklor žijí. Znamená to tedy, abychom tuhle tradici udrželi, že máme začít vyučoval třeba ve slezském nářečí? Nebo začít chodit v podnělí do školy v kroji? Ne. Udržovat folklor ať se jedná o Slezany, Moravany nebo cikány, je záležitostí daných komunit a nemáme se snažit ten úkol hodit na stát.

Zavěrem tázka, je tedy tento program antisikriminace a narovnávání vzájemné interakce v pořádku? Nejde o miliony, jde o princip.

Budu vděčný za názory, kterými mne přesvědčíte o opaku.