Německý a český fotbal jsou úplně někde jinde. A nejenom co se týká hráčů…

Ačkoliv to máme z Moravského Slovácka do Hamburgu přes 900 kilometrů, vypravili jsme se v sobotu se dvěma kamarády na sever Německa, abychom zhlédli kvalifikační zápas české fotbalové reprezentace.

Do Hamburgu jsme vzhledem k několika částečným i úplným dálničním uzavírkám dorazili po téměř 12 hodinách cesty autem. Mimochodem, ty uzavírky byly jak na českém, tak i na německém území, a v sobotu se na opravovaných úsecích nepracovalo ani v Česku, ani v Německu. Že ovšem kvalita německých dálnic je zejména v porovnání s naší D1 nesrovnatelně lepší, to asi nemusím příliš zdůrazňovat. A to samé bohužel platí i při srovnání současného německého a českého fotbalu…

Ti, kdo sobotní zápas viděli v televizi, nejspíš budou souhlasit se mnou, že mezi oběma mužstvy byl rozdíl minimálně jedné třídy a prohra 0:3 byla pro naše fotbalisty ještě milosrdná. Samozřejmě, že jsme hráli proti mimořádně silnému soupeři – němečtí fotbalisté jsou úřadujícími mistry světa a mají ve svém mužstvu řadu fotbalistů, kteří patří k absolutní světové třídě. Sledovat skvělou kombinační hru Kroose, Müllera, Hummelse a některých dalších bylo jistě pro nestranné fotbalové labužníky zážitkem.

Je ovšem škoda, že Němcům tohle téměř famózní představení naši fotbalisté až příliš usnadnili. Za svými soupeři zaostávali téměř ve všech herních činnostech a zejména pak naši obránci často působili v roli fotbalových žáčků. Ukázalo se tak, že neúspěch na letošním fotbalovém Euru asi nebyl náhodný a jen díky výměně reprezentačního trenéra se žádné rychlé zázraky konat nebudou.

Ještě markantnější rozdíl než v aktuální výkonnosti obou reprezentačních týmů pak vidím při srovnání mezi českým a německým fotbalem v zázemí pro fotbalové fanoušky. V Hamburgu jsem totiž byl nadšen především krásným stadionem, na kterém se kvalifikační utkání hrálo (viz fotografie níže). Ačkoliv má kapacitu 57 000 diváků, z kteréhokoliv místa v hledišti je velmi dobře vidět. Zápas se navíc hrál pod zakrytou střechou, což bylo vzhledem k chladnému podzimnímu počasí pro diváky jistě příjemné. Volksparkstadion v Hamburgu přitom není největším ani nejnovějším německým fotbalovým stánkem. Stadionů s vyšší než padesátitisícovou kapacitou je v Německu více než deset. A v porovnání s tím, že největší český stadion má kapacitu sotva 20 000 diváků…

Samozřejmě, že Německo je co do počtu obyvatel osminásobně větší než Česká republika a řada lidí jistě namítne, že i tak jsou naše stadiony při ligových a někdy i mezinárodních zápasech poloprázdné. To je bohužel pravda. Ale na druhou stranu, lze se tomu někdy při cenách vstupného, jaké naši fotbaloví činovníci obvykle nasadí, až tak moc divit? Například při nedávném zápase Evropské ligy mezi Spartou Praha a Interem Milán se prodávaly nejlevnější vstupenky za 1 200 Kč. Zatímco náš lístek na zápas Německo – Česká republika v Hamburgu stál 25 eur (v přepočtu 700 Kč). Což je s ohledem na to, že v Německu je několikanásobně vyšší průměrná mzda než u nás, pro mě nepochopitelná věc.

Těch důvodů, proč u nás chodí na fotbal mnohem méně lidí než v Německu, by se samozřejmě našlo mnohem víc. V Německu by asi bylo těžko možné, aby předseda jejich fotbalového svazu byl zároveň vlastníkem některého z prvoligových klubů, aby tam zápas jejich nejvyšší ligy řídili opilí rozhodčí nebo aby se ze závěrečného kola bundesligy stala předem domluvená fraška (tak jak tomu bylo v závěru minulé sezóny u nás).

Ale to by ještě bylo na dlouhý rozbor a tak na závěr mého blogu už pouze připojím pár vlastních fotografií z hamburgského Volksparkstadionu.

Volksparkstadion v Hamburgu - dějiště kvalifikačního zápasu Německo - Česko

Před zápasem jsme byli naladěni velmi dobře (ani pivo za 4 eura, navíc nealkoholické, nám náladu nezkazilo)

Také čeští fotbalisté působili při předzápasovém rozcvičení svěžím dojmem (horší už to bylo v samotném zápase...)

Slavnostní zahájení bylo velmi zajímavé...

... a bylo doprovázeno i hezkými vizuálními efekty v hledišti.

Fotografie z toho, co se pak na hřišti odehrávalo během zápasu, s ohledem na to, že jsem fanoušek české fotbalové reprezentace, raději zveřejňovat nebudu :-)