Když se šetří na jiných, je to v pořádku, když se šetří na soudcích, jde o neústavní zásah

Nestrannost a spravedlivost při jakémkoliv rozhodování by měly být základními vlastnostmi pro každého, kdo si profesi soudce zvolí.

Jak asi většina čtenářů zaregistrovala, Ústavní soud v tomto týdnu rozhodl, že zmrazení platů soudců pro rok 2024 bylo neústavním zásahem, a soudci tak mají nárok na zpětné dorovnání svých mezd od ledna letošního roku. Náš nejvyšší justiční orgán rovněž rozhodl o tom, že neústavní bylo již zmrazení těchto platů pro rok 2022, ovšem vzhledem ke složité ekonomické situaci, způsobené začátkem války na Ukrajině, se platy za tento rok zpětně dorovnávat nebudou. Naopak zmrazení soudcovských platů pro rok 2021 Ústavní soud posvětil, neboť kvůli pandemii covidu-19 šlo v daném roce o výjimečnou situaci (viz odkaz zde).

Co k nálezu ústavních soudců říci? Většina lidí nejspíš očekávala, že zmrazení bude prohlášeno za neústavní, neboť když se v minulosti rozhodovalo o platech soudců, tak se Ústavní soud prakticky vždy postavil na jejich stranu. Což někteří lidé interpretují tak, že členové naší nejvyšší soudní instituce logicky nebudou sami proti sobě, neboť nález ÚS má vliv jak na platy soudců na okresních či městských soudech, ale i ústavních soudců samotných. Z tohoto hlediska je úspěchem aspoň to, že ústavní soudci v čele s jejich stávajícím předsedou Josefem Baxou tentokrát uznali, že požadovat navýšení svých platů i za covidový rok 2021 by bylo poněkud nemorální a nesolidární vůči ostatním lidem.

Trochu rozporuplně však působí to, když soudci sice projevili solidaritu s ostatními i za rok 2022, kdy našemu státu v důsledku začátku války na Ukrajině logicky vzrostly ekonomické výdaje, ovšem pro rok 2024 již tuhle věc v potaz nebrali. Přitom agrese Ruska na Ukrajině stále trvá a ani ti největší optimisté nejspíš nepředpokládají, že by v letošním roce došlo k jejímu konci. Státní rozpočet proto musí i letos logicky počítat například s výdaji na pomoc ukrajinským rodinám, které k nám utekly před válkou, materiální pomocí, posílanou přímo na Ukrajinu, a v konečném důsledku i s vyššími výdaji pro rozpočet ministerstva obrany.

A jestliže zejména vládní politici v současné době apelují na to, že v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i s ne úplně příznivou ekonomickou situací a se stále rostoucím státním dluhem by měli být všichni občané solidární, mělo by se to týkat všech bez výjimky, včetně soudců i politiků samotných. Ostatně, vláda kvůli úsporám nechce přidat na platech ani soudním administrativním pracovníkům (viz odkaz zde), kteří shodou okolností včera stávkovali. Přitom jde o profese, kde nástupní platy jsou často až čtyřnásobně nižší, než jsou nástupní platy soudců.

V souvislosti se včerejším rozhodnutím Ústavního soudu nelze opomenout ani to, že když Fialova vláda vloni upravila v souvislosti s rostoucími státními výdaji a špatně odhadnutým vývojem inflace pravidla pro valorizaci důchodů (a navíc k tomu ve Sněmovně zneužila stav legislativní nouze), tak Ústavní soud letos v lednu její rozhodnutí posvětil (viz odkaz zde). Přitom pro většinu důchodců je jistě s ohledem na stále rostoucí inflaci větším problémem vyjít se svou penzí, než by bylo pro soudce problémem vyjít se svou mzdou bez jejího navýšení. A argument, že platy soudců musí být na dostatečně vysoké úrovni, aby byla zaručena jejich nezávislost a nestrannost? Nestrannost a spravedlivost při jakémkoliv rozhodování by podle mého názoru měly být základními vlastnostmi pro každého, kdo si takovou profesi zvolí.