Český lakros

Napsat povídání o fenoménu zvaném český lakros jsem se rozhodla po přečtení článku o ženském lakrose . Český lakros je tam totiž zmíněn a já bych ráda uvedla na pravou míru údaj o jeho "vzniku".

Cituji: „Do Česka ženský lakros přivezly pozvané americké a anglické hráčky v roce 1988. Tehdy se tu sice už rok hrál český "jednoruční" lakros, ale až tento impuls odstartoval lakrosovou éru. Do roka vznikly v Praze čtyři týmy a v roce 1990 byl založen Československý svaz ženského lakrosu.“ (Konec citátu)

 Kolem českého lakrosu se pohybuji už dvacet let. Záměrně píši „kolem“, protože osobně lakros nehraji. Tak nějak jsem se k němu „přivdala“. Jsem nesportovní typ, hru jsem hrát nezačala. Stala se ze mě ošetřovatelka poraněných končetin, svačinářka, pradlena propocených dresů a nákupčí těch „jediných správných“ provázků pro zhotovení výpletu lakrosky. A také divačka, co se zájmem sleduje, jak se důstojní pánové a  křehké dámy mění v zanícené bojovníky a bojovnice a jak vedle těch kluků a holek, co jsem je poznala před dvaceti lety, dnes hrají i jejich synové a dcery. Mezi „lakrosáky“ mám dnes nejen rodinné příslušníky, ale také kamarády a přátele. U jednoho z nich, který „český“ lakros hraje již od roku 1974, jsem čerpala i základní údaje z historie českého lakrosu, které zde uvedu.

 Hra zvaná český lakros (pravidla hry najdete např. zde ) se začala vyvíjet na začátku 70. let. Pár českých kluků okouzlených životem původních obyvatel Ameriky se tehdy rozhodlo hrát něco, co znali z knih a filmů, totiž původem indiánskou hru lakros. ( Ve filmu můžete lakros vidět např. ve Vinnetouovi, hru hraje i Rybana, Vinnetouova láska!) O hře věděli jen to, co vyčetli a okoukali. Sami si vyráběli lakrosky, sami si dotvářeli pravidla. Hra se postupně měnila a vyvíjela. Na hřištích se objevily brány (původně se hrálo na mety). I lakrosky se měnily. Ohnuté větve s vypleteným „okem“ byly nahrazeny lakroskami z hliníku ( cca 1977). Od roku 1979 existuje lakrosová liga. A v roce 1983 vznikl i první ženský tým hráček českého lakrosu. Přízvisko „český“ dostal tento sport až v době, kdy se v českých a moravských zemích objevily i jiné typy lakrosu, tedy kolem roku 1987. Dnes má český lakros 1. a 2. ligu, Ženskou ligu a Moravskou ligu. Po celé republice existuje cca  38 týmů (údaj o počtu týmů je pouze přibližný, prosím zasvěcené, aby mě nekamenovali). A některé z nich dodnes nesou jména evokující „indiánskou“ minulost (Bílý Orel. Šedý Vlk...).

Ze všech „lakrosů“, které se dnes u nás hrají (viz zde ) zůstává český lakros nejvíc na okraji zájmu veřejnosti a médií (lépe řečeno – zůstává bez zájmu). Bohužel a bohudík. Bohužel, protože se jedná o českou specialitu  srovnatelnou  např. s nohejbalem. A bohudík proto, že český lakros si tak dokázal uchovat pro své hráče svoje kouzlo a mohl se tak stát součástí rodinného života mnohých z nich . Tak ať se mu (českému lakrosu) i jim (jeho hráčkám a hráčům) daří! Howg.