Lidé mající v přecpané MHD batoh na zádech si zaslouží náš respekt
To si takhle lebedíte v přecpaném vozidle MHD stoje na jedné noze, a ještě ne na své, když se kolem vás začne prodírat člověk s batohem na zádech (zvaný „batohář“). A když je přesně za vašimi zády, začne se otáčet, což mu jeho zádové zavazadlo moc neusnadňuje. A o co mu to jde hůř, o to větší úsilí do otočky vkládá. Vy nemáte pochopitelně kam uhnout, a tak je jeho snaha marná.
„Nevidíte sakra, že tu překážíte? Já potřebuju projít“ zpraží vás nevrle, když zjistí, že hmota jeho zavazadla nemůže hmotou vašeho těla při otočce proniknout. Jste z toho trochu zkoprnělí, ale v zájmu předcházení konfliktu se s omluvným pohledem co nejvíce natlačíte buď na okolostojící, případně okolosedící cestující. Načež batohář svoji otočku dokončí a posune se k nějakému jinému šťastlivci.
Pokud máte při tomto manévru v ruce něco (třeba mobil nebo knížku), co nedržíte dostatečně pevně, tak vám to nejspíš batohem z ruky vyrazí a ona věc skončí buď na zemi, nebo v klíně pod vámi sedícího cestujícího. A pokud se zároveň neřídíte pokynem „Cestující je povinen se za jízdy držet“, tak mu na klíně skončíte i vy sami. Což způsobí oboustranně trapné chvíle. O trochu jiné to je, když máte to štěstí, že sedíte. V tom případě padají věci okolostojících, případně i samotní okolostojící do vašeho klína, a jako bonus k tomu ještě dostanete batohem po hlavě, jste jím rozcucháni, nebo přijdete o brýle.
Situace je zdánlivě jednodušší, když si dotyčný batohář sedne. Ale zdání klame. Jsou totiž tací, kteří si ani v této chvíli svoje zavazadlo ze zad nesundají. V závislosti na jeho výšce pak sedí na větším či menším krajíčku sedačky, a o co méně svého pozadí umístí na sedátko, o to víc přečuhuje zbytkem těla do přepravního prostoru. Pokud jsou sedadla uspořádána tak, že se sedí zády k oknu (jako třeba v metru) a jde o batoháře vyššího vzrůstu, tak má nohy až do poloviny šířky vozu a ostatní cestující o něj zakopávají. Což dotyčný nese obvykle s nelibostí a z jeho pohledu lze vyčíst něco jako „kam čumíš, blbe“. Pokud jsou sedačky uspořádány tak, že cestující sedí proti sobě (například „čtyřky“ v autobusech), tak dosahuje svými koleny až k okraji protější sedačky, kam si tak může sednout jen trpaslík.
Když člověk vidí, jak se batoháři chovají, jen těžko se ubrání myšlence, že jde o bezohledná paka. Ale právě fakt, že si při sezení způsobují nepohodlí i sami sobě, tuto prvotní domněnku činí nepravděpodobnou. Bezohledné pako se totiž chová bezohledně vůči ostatním lidem, ale nikdy vůči sobě. A tak je téměř jisté, že by si takový sedící batohář své zavazadlo sundal a dál by si ho třeba na klín. Tedy kdyby mohl. Kdyby mu totiž batoh k zádům nepřirostl!
Co to jen musí být za utrpení... Jak špatně se musí takovému batoháři třeba spát. Na zádech to nejde, takže může spát jen na boku, nebo na břiše. Usnout se mu ještě podaří, ale pokud se začne ve spánku převalovat, tak se neustále budí a kvalita spánku nestojí za nic. A ráno je pochopitelně celý nevyspalý a rozmrzelý. Pak vleze do tramvaje, kde mu nějaký neuróza, který neví vůbec nic o jeho postižení, říká, že si má batoh sundat. Nebo mu nikdo nechce uhnout, když se se svým neoddělitelným batohem na zádech tramvají prodírá. No není pak poněkud prudší reakce takového člověka pochopitelná?
Tím ovšem trable nekončí. Jak asi musí být komplikované třeba takové oblékání. Tady by mohli pomoci výrobci oděvů tím, že by pro batoháře vyráběli oblečení speciální. Zatím je jedinou běžně dostupnou oděvní součástkou, která se dá oblékat přes batoh, pláštěnka. A přiznejme si, že to je hodně málo. Ale snad se výrobci chytnou za nos a s odpovídající nabídkou slušivého oblečení přijdou.
Aby k tomu ovšem mohlo dojít, tak si musí společnost konečně takto postižených lidí začít všímat, mluvit o nich a pochopit jejich trable. To je ale jen první krok. Tím druhým je nezbytnost změnit vnímání této menšiny většinovou společností. Je fakt, že zmiňovaný výrok Mirka Dušína vytvořil stereotypní společenský konstrukt, podle kterého má být normální si ve vozidle MHD batoh ze zad sundávat. Nicméně je zřejmé, že od doby, kdy jej Jaroslav Foglar napsal, prošla společnost velkou proměnou, a dnes tento výrok batohářskou menšinu diskriminuje. Myslím, že je na čase Mirkovi Dušínovi příslušnou „bublinu“ v kresleném seriálu trochu zvětšit a vložit do ní jiný text: „Červenáčku, nestyď se za svoji jinakost. A vy ostatní jeho odlišnost respektujte“.
Batoháři jsou zkrátka neprávem osočováni z bezohlednosti. Přitom ale jde jen o nešťastné lidi, kterým je třeba pomoci, respektovat jejich jinakost a přemýšlet, jak mohou inspirovat nás ostatní kabelkáře (tedy spíše kabelkářky), kufříkáře, brašnáře, síťovkáře, plastotaškáře, ledvinkáře a kapsáče (nezaměňovat s kapsáři). Společenskou diverzitu je zkrátka třeba podporovat. Z výhod, které sebou přináší pestřejší multizavazadlová společnost, pak můžeme těžit my všichni…
Kateřina Lhotská
Předvolební selanka
V posledních letech jsme opakovaně zažívali předvolební kampaně, kdy obvyklé slibování nesplnitelného zastínily vzájemné útoky plné nechutností a kydání špíny. Proto překvapuje poměrně poklidný průběh té aktuální.
Kateřina Lhotská
Jak jsme to jen mohli nechat dojít tak daleko?
Při sledování roztáčející se spirály všeobecného společenského blbnutí, které nás obklopuje, si klade člověk otázku, kdy tohle všechno skončí. A taky jak jsme vůbec mohli dopustit, že to došlo až tak daleko.
Kateřina Lhotská
Fact-checking, co žádná fakta neověřuje
Agentura CEDMO vydala svůj pravidelný „fact-checking brief“, ve kterém hodnotí dopad některých „dezinformací“ na českou, případně slovenskou společnost. Při jeho vytváření si však s nějakým ověřováním faktů hlavu moc nelámala.
Kateřina Lhotská
Důchodová nereforma s jepičím životem
Vláda schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění zvyšujícím věk odchodu do penze. Říká tomu „důchodová reforma“, ale ve skutečnosti jde jen o parametrickou změnu. A nejspíš bude mít i jepičí život.
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
U Eiffelovky leželo pět rakví. Francouzi padlí na Ukrajině, stálo na nich
Zaměstnance nejznámější pařížské památky v sobotu ráno vyděsil podivný nález. U paty Eiffelovy věže...
Řehka glosuje armádní dění. Kritiku snesu, ale vím, kde bydlíte, uvedl video
Náčelník Generálního štábu armády ČR Karel Řehka na sociální síti X nahrál video, které má sloužit...
Nerudová vstoupila do hnutí STAN. Čelí nechutné kampani, řekl Rakušan
Danuše Nerudová vstoupila do Hnutí STAN. Vít Rakušan to oznámil na tiskové konferenci, která měla...
Měla to být má poslední cesta, řekl řidič souzený za střet s vlakem. Přiznal vinu
Polský řidič kamionu Roman Baksalara, který loni v říjnu narazil na přejezdu v Olomouci do...
- Počet článků 283
- Celková karma 36,84
- Průměrná čtenost 4940x