Ladislav Vinš
- Počet článků 565
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1195x
Ladislav Vinš
Ve světě se za nekvalitní potraviny trestá, u nás se bohatne
Jako správný důchodce jsem z dlouhé chvíle prolézal na sídlišti všechny supermarkety a ze zvědavosti prohlížel nabídku zboží. V této lokalitě na periferii města nejdete snad až na několik vyjímek všechny firmy
Ladislav Vinš
Naše matka měla pět dětí a podnikavého ducha
Skončila válka, rodiče díky malému zahradnictví zůstali jako rodina pohromadě, táta nemusel do Rajchu, ten kdo pracoval v zemědělství byl zbaven povinnosti. Otec, vyučený tesař, jezdil za války k sedlákům na melouchy, samozřejmě většinou za jídlo a obilí, protože se v té době rodina rozrůstala, přibývalo hladových krků a zároveň i domácích zvířat, včetně kozy a prasete
Ladislav Vinš
Dívka, která přiváží do hor slunce
Jezdí za mnou z města skoro rok a vždy přiváží krásné, většinou slunečné počasí. Vždy po dobu pobytu, minimálně týden, se nám zdají dny jako by nám někdo seslal štěstí. Říkáme si, že o co nás dříve život ošidil, nyní nám v dobru přináší. V mládí se tomu říká láska, ale pomíjející, dnes je to opravdová. V zimním období ráno nepospícháme z postýlky, užíváme si pomalého příchodu dne a když již musíme vstát pochutnáváme si na rozpečených houskách z mrazáku, které připravím na plotýnkách elektrického vařiče. Hrnec čaje, slazeného medem, křupavá houska (z místního pekařství) silně namazaná máslem no to je mňamka. Poslední návštěvní týden se prvně nevydařil. Přijela do hluboké zimy, sněhu po kolena, mráz, šedivá obloha. Druhý den jsem stačil upéct pekáč vepřové krkovičky, knedlíky jsem uvařil již předem, udělal pomazánku Mikles – Pikles, podle rodiného receptu a k tomu pár obložených chlebíčku, jako bych věděl co mně čeká, druhý den jsem se probudil s horečkou a pořádným kašlem, snídani jsem dostal do postele a chod domácnosti převzala opravdová láska. Týden utekl, kdy jsem byl pečlivě ošetřován až k úplnému uzdravení a nastal čas rozloučení, ale přece jenom došlo k velké změně, dívka mně na rozloučenou zanechala rozzářené slunce, které se po dlouhé zimě vrátilo do této krajiny
Ladislav Vinš
Je to jenom náhoda ?
Maminka mně vždycky dávala rady do života, městskou holku si neber to je fiflena, která se jenom šlechtí, ale do manželství a pro rodinu není. Tak jsem si přivedl z vojny domů, holku z venkova, které bylo zrovna 26 února 1956 šestnáct. Zřejmě jsem někde udělal chybu, sice se nešlechtila, ale manželství po patnácti letech se rozpadlo. Po nějakém čase mně přišla do cesty mladá vdova, zrovna v únoru. Po čtrnácti dnech mě zvala na oslavu „únorového vítězství, když jsme si souzení pro život tak to oslavíme“ povídá „zvu tě na domácí oslavu“. Zmohl jsem se jen na konstatování „ty jsi tak zblblá režimem“? Kdepak, rozesmála se , já mám 25 února narozeniny, oslavy nám vydržely skoro dvacet let. Blíží se konec února a já žiji s rozumnou ženou, která prošla tvrdou školou života což nás sbližuje a plní naše společné večery vzpomínkami. Její datum narození je 27. února
Ladislav Vinš
Jasné vítězství přírody
Jak jsme se dozvěděli z médií meteorologové se vzdali již předpovědí, protože nedokáží určit počasí ani na druhý den. Naše babičky se již předpovídání počasí nezabývají a proto nám nic jiného nezbývá než se vrátit k pranostikám; tzv.Hromniční obleva (30.1. – 4.2.)– je výrazným jevem (pravděpodobnost až 75%), který přerušuje delší mrazivé období, známá je i astronomická pranostika. Rozdíl mezi západem slunce na Nový rok a tímto svátkem činí něco kolem 50 minut.: tzv.Valentinská zima (5.2. – 12.2.)– jde o druhé studené klimatické období roku, tzv. tuhá únorová zima. Mrazy kulminují s 65% pravděpodobností právě na sv. Valentina (14.2.): tzv.Juliánské oteplení (13.2. – 16.2.) –náhlé přerušení mrazů a mlh, oteplení s pravděpodobností až k 70%: tzv.Petrská zima (17.2. – 21.2.) –ne příliš častý studený výkyv (55%), přesto je zaznamenán v pranostikách: Nezbývá nic jiného, než vyhledat teplo „ domova „
Ladislav Vinš
V předpovědi počasí a horoskopu je jistota, že se nic nesplní
Venuše přešla do znamení Vodnáře, odkud bude zkoušet pevnost vašeho vztahu. Protějšku se asi zapalují lýtka a nerozpakuje se laškovně tokat s druhým pohlavím ... Počasí - V nížinách a na horách, zvláště na Šumavě očekáváme slunečno a bezvětří, které bude trvat několik dní. Varování – neodkládejte teplé oblečení
Ladislav Vinš
Zimní květy a příroda léčí
Zimní čas zvláště ve městech vede lidskou bytost k rychlé psychické únavě naštvanosti, a co dříve vedlo k zimním radovánkám – sníh, dnes dohání k zoufalství, přidá li se mráz, žije člověk v permanentním stresu. Ti „otužilejší“, žijí aspoň vidinou příštího jara. Přitom je zde celoroční lék – příroda, která vás i v zimně dokáže svou laskavostí pohladit a rozehřát, chce to jen maličkost souznění a najednou ucítíte kolik něhy nabízí, že i mráz všechno nespálil, naopak stal se stvořitelem křehké krásy. Tento lék najde jen člověk, který umí žít s přírodou
Ladislav Vinš
Jak je lehké stát se tatínkem
V druhé polovině šedesátých let minulého století, přestali policajti pronásledovat trempy a opět se ozýval svobodný zpěv ze „Sázavského Pacifiku“ a Branické nádraží se stalo nástupní zónou do trempských osad. Při odjezdů vlaků to vypadalo, že odjíždí vánoční stromeček, jak byly vagony (někdy i „prasečáky“) obalené lidmi a průvodčí měl nárok se vézt jen ve voze vlakvedoucího, někdy i na mašině. V neděli navečer při příjezdu vlaku do Bráníka se z nádraží vyrojilo tolik lidí, že jeden se divil, jak se mohli vejít do těch pár vagonu.
Ladislav Vinš
Kde lišky dávaj dobrou noc
Ano, na mapě zde silnice končí a dříve, když napadl sníh, dostal se sem člověk jenom na saních, tažených koňským spřežením. Zapomenutý konec světa dnes aspoň přiblíží sněhový pluh, který jakž takž zprovozní silnici na kraj vesnice. Kdo má tu odvahu a navštíví tuto Lhotu, odmění se mu krásou svého okolí. Civilizaci představuje jen stará hasičárna, ale život poznáte jen podle kouřících komínů, vůně spálené pryskyřice, psího štěkotu, občasného zabučení krávy, chované na mléko, kozího mečení dožadující se stálé přítomnosti člověka. Nikdo zde neotravuje zběsilou jízdou na sněžném skútru, jenom dva kluci si udělali za vsí bobovou dráhu a sjíždějí ji na starých plechových lavorech jako za našich dětských časů. Moc rád toto místo navštěvuji za každého počasí a v každé roční době. Prý domů přijíždím vždy, viditelně omládlý.
Ladislav Vinš
Zázrak jménem sardinky
Před Silvestrovskou oslavou a s loučením se starým rokem, šel jsem nakoupit různé sýry, sardelové pasty, trvanlivé salámy, čabajky, a jiné ostré ingredience, které podporují chuť k pití. Samozřejmě veky, protože mimo obložených chlebíčku dělám pomazánku Mikles -Pikles podle rodinného receptu. Pokud prokládáte veku s touto pomazánkou mezi pití, nestane se vám, že byste se opili do němoty. Základ pro tuto pomazánku jsou sardinky v oleji, a protože jsem nevěděl, které jsou v našem obchodě nejlepší, zeptal jsem se na kvalitu známé vedoucí v lahůdkách. Nejenom, že mně odehnala od regálu s tímto sortimentem, ale ještě přidala charakteristiku jednou větou – kteroukoliv krabičku otevřete, ať v nízké nebo vysoké ceně najdete uvnitř směs něčeho, co je cítit po rybině, ale je to většinou směs drcených kostí, prostě hrůza. Co já budu dělat, když u nás je rybí pomazánka tradicí? Dostal jsem radu, jeďte do Bavor, tam mají v sardinkách výběr. Skutečně, sardinky krabička za 0,55 centů, a když jsem je doma otevřel, vykoukli na mě krásné buclaté rybičky bez kostiček a já jenom litoval, že jsem s opatrností koupil jenom čtyři krabičky. Při návratu jsem z vesničky Kreuzberg, nafotil okolní krajinu.
Ladislav Vinš
PF 2013
Všem příznivcům a čtenářům mého blogu slibuji, že se v roce 2013 budu i nadále snažit předkládat snímky, které pohladí a potěší. Pokud se pokusím psát, tak srozumitelně bez blábolů.
Ladislav Vinš
Země, kde zítra znamená včera
Rok 2013 – rok světlých zítřků. Místo obligátního přání hodně štěstí, jenom konstatování již poznaného.
Ladislav Vinš
Dobří lidé ještě žijí
Jako správný důchodce, spinkám do devíti, i tentokrát se mě podařilo vstát v půl desáté, odhrnu závěs, abych se podíval jak je velký mráz, minus dvanáct, ale nádherně modrá obloha a sluníčko ukazovalo krásný den. Konečně se asi vypravím k sousedům do Bavor udělat pár obrázku zasněžené krajiny. Posnídal jsem tradiční rozpečenou housku s máslem a čaj, pořádně jsem se oblékl, hlavně tepláky pod kalhoty, protože tady když to začne foukat, tak bych asi mohl přijít o zbytek mužství. Kouknul jsem se do kalendáře, jestli není třináctého, sebral chlebník s fotoaparátem, nasedl do vymrzlého auta a hurá na „lov“. Za Lenorou jsem uhnul k hranicím, zkratkou přes Vlčí jámy. Kdykoliv tudy jedu, vždy se mně zdá pastvina na rovině jiná a dneska obzvlášť krásně třpytivá od slunce. Opět mě to zlákalo udělat si snímek. Abych na zasněžené silnici nepřekážel, zajel jsem ke krajnici, jenže krajnice byla jenom urovnaný sníh pluhem a já se zabořil do „pangejtu“. „Tak jsem vyřízenéj a do večera se odtud nedostanu“, uvažoval jsem nahlas, protože jsem vycházel ze zkušenosti, jak se k sobě řidiči chovají a místo pomoci se většinou škodolibě smějou. Navíc v těchto místech není velká frekvence aut, když je sněhová kalamita. Chvíle zoufání přerušila posádka hned prvního projíždějícího vozu, který projížděl kolem mě, manželský pár, a nabídli pomoc. Vyrazilo mě to dech a taky rozvahu, začal jsem zmatkovat, myslel jsem, že nemám tažné lano. Na vozidle jsme hledali hák na zapřažení, našli jsme nakonec místo bez háku, který bych měl mít u rezervního kola, tam nebyl ale, zato nové tažné lano. Nakonec za spolupráce další projíždějící posádky, se auto z příkopu podařilo vytáhnout. Poděkoval jsem a nabyl jsem přesvědčení, že přece jenom dobří lidé ještě žijí.
Ladislav Vinš
Když byl ještě podzim …
nechal jsem se zmást sněžením, ale on vlastně ještě v kalendáři je. Mlhy, občas teplé sluneční paprsky, severák, který honil spadané listí, to je skutečně již minulost, ale vzpomínky nám zůstali. Rybník Olšina a Lipno.
Ladislav Vinš
Co se děje pod Jedlovou horou ….
samozřejmě, že tradiční vánoční trhy za přispění obecních konšelů, kteří rozdávali horký punč lidem zúčastněným.
Ladislav Vinš
Obujte si pořádné boty,
chcete li navštívit, místo kde se v dřívějších dobách těžila rašelina a dnes je zde upravená naučná stezka „Soumarské rašeliniště“. Je to jedno z krásných míst Šumavy, blízko Teplé Vltavy, blízko silnice spojující Volary s Lenorou a kousek na odbočce do Českých Žlebů kde působil Král Šumavy Hasil
Ladislav Vinš
Zima se schovává ještě do stínu,
slunce si nedá vzít svojí vládu, když mračna mu povolí nahlédnout na zem, jen v poledních hodinách dokáže ukázat svojí sílu.
Ladislav Vinš
Na severní straně hory Stožec ……..
.ve vesničce Dobrá najdete pramen zlatavého moku stokrát požehnaného žíznivými turisty ať jdoucími pěšky nebo na kole. Pramen není toliko známý jako ten na jižní straně u Stožecké kaple. Přesto svoji chutí a věhlasem je znám široko daleko. Až půjdete okolo, přijďte pobejt
Ladislav Vinš
I podzim přináší lásku …
Horoskop 2012; .... jediné nepříjemnosti, jež vás mohou zaskočit, se budou týkat ledna a února. Ty budou poznamenané chaosem a podvody. Poté už vše nabere stoupavou tendenci a šťastné okamžiky vygradují s příchodem babího léta. Vnitřní klid a harmonie udělají svět příjemnějším.
Ladislav Vinš
Nedá se bez ní žít …
je to samozřejmost, nad kterou člověk v naší krajině nepřemýšlí .................. ...........
Ladislav Vinš
Zima je ještě daleko …
sice se letos přihlásila brzy, ale podle oborníků to byla jenom mimořádná událost a listopad zůstane bez sněhu.
Ladislav Vinš
Král Šumavy z Chicaga: Komunisty jste měli zrušit hned po revoluci,
Měli jste je zakázat, zabavit jim majetek a nechat je, aby si založili partaj bez slova komunismus v názvu. Pravý Král Šumavy Josef Hasil žijící na okraji amerického Chicaga v tom má jasno, ale jedním dechem dodává, že už je pozdě.
Ladislav Vinš
Táto já Ti slibuji ……
Drslavice (Prachatice) – Goticko-renesanční tvrz, jejíž původ sahá do 14. století a která bývala panstvím pětilisté růže. Současný majitel tvrze bývalý stíhací pilot Zdeněk Švejda, který se před osmnácti lety vzdal snové kariéry pilota nadzvukových letounů a rozhodl se začít plnit slib, který dal svému otci, než zemřel. Zrekonstruovat bývalý rožmberský zámek, jenž, jako sýpky, koupil v roce 1931 jeho děd Josef Švejda.
Ladislav Vinš
Každoroční problém – inverze,
údolí zahalené mlhou, tvořenou hlavně jedovatým smogem, který dusí, nepříjemně páchne a někdy vytvoří nepříjemnou tmu. Opak však najdete na horách, jako poslední týden na Šumavě, hlavně pak ve vyšších polohách. Včera na Horské Kvilně bylo v odpoledních hodinách 19 stupňů, mírný větřík, Hamerský potok se líně prodíral pastvinami a nad tím se vypínal Antýgl
Ladislav Vinš
Žlebský kopec a podzimní Šumava.
Vrátilo se nám babí léto, i teplota na sluníčku dosahuje příjemných hodnot, ale jenom v odpoledních hodinách. Je to zřejmě poslední pohlazení a pozdrav na rozloučenou.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 ... | další |
