Slezsko a Slezané aneb Kolik Nobelovek?

Narodil jsem se ve východních Čechách, většinu života bydlím ve Slezsku, ale pracoval jsem na Moravě. To proto, že jsem cestou do práce přejížděl řeku Ostravici, která tvoří hranici.

Nikde jsem si nepřipadal jako v cizině. Možná to je důvod toho, že nemám pochopení pro nějaké drobení našeho již tak malého národa. Když jsem, hlavně v Brně či na Slovácku, slyšel řeči o moravské národnosti, snažil jsem se hovor zavést jinam. Méně často jsem slyšel řeči o Slezanech. Ale mám několik známých, kteří při sčítání lidu uvedli tuto národnost a agitovali pro ni. U mne zatím nepochodili. Zdůvodnění mám jednoduché: Neumím žádné ze slezských nářečí. Žádný slezský jazyk neexistuje, jen má každá oblast vlastní nářečí. Nářečí v okolí Bílovce je rozdílné od nářečí v okolí Frýdku. A to je rozdílné od nářečí na Hlučínsku a nářečí na Těšínsku je ještě jiné. Většina obyvatelstva v Ostravě však má rodiče, kteří se sem přistěhovali z různých částí Československa, případně má prarodiče, kteří se přistěhovali z různých částí Rakousko-Uherska, a nezajímají se o to, zda žijí v části ležící na Moravě nebo ve Slezsku.

Dnes tedy je to již nezajímá. Za První republiky byla Moravská Ostrava a Slezská Ostrava (do roku 1918 Polská Ostrava) dvě rozdílná města. Spojit je nebylo možné. Ležely v různých zemích. To až za Protektorátu je Němci spojili do jednoho. Na radnicích se tím uvolnili úředníci, kteří mohli jít do fabrik vyrábět zbraně.

Většina Slezka je dnes součástí Polska a mluví se tam polsky. V minulosti byla většina Slezska součástí Německa a převažovala němčina. Přesněji německé nářečí. Já jsem měl jednoho spolupracovníka z Hlučínska, který uměl od své babičky německy. Když přijel do Německa, pochopitelně předváděl, že mluví plynule německy. Několikrát se mu stalo, že se ho někdo zeptal: „Z které části Německa jste? Takovýto dialekt jsem ještě neslyšel.“

Němci byli ovšem po válce vyhnáni (pokud chcete „odsunti“, tak tedy odsunuti). V polské části Slezska prý při tom používali jednoduchý test: „Umíš polsky Otčenáš?“ Kdo uměl tuto modlitbu v polštině, mohl zůstat. U nás byli ponecháni Němci na Hlučínsku, poněvadž mnozí z nich pracovali v Ostravě v těžkém průmyslu, jejich odchodem by vznikly problémy.

Slezští vlastenci se rozčilují vždy, když uslyší, že nejvyšší hora Moravy je Praděd, poněvadž Praděd i Lysá hora, jak známo, jsou ve Slezsku. Nevím, proč to nechtějí popřát těm Moravanům, když Slezsko má svoji nejvyšší horu, a bez toho Pradědu by se klidně obešlo. Pokud byste náhodou nevěděli, která je nejvyšší hora Slezska, podívejte se do Wikipedie. Je to Sněžka.

Usoudil jsem, že když v tom Slezsku žiji, že bych měl přeci něco o něm vědět. Půjčil jsem si knihu Dějiny Slezska a šla mi z toho hlava kolem. Každé knížectví zde mělo vlastní osud. Dokonce mnohá knížectví byla v různých dobách i rozdělena. Ostatně to je dodnes: Část Opavského knížectví je u nás, část v Poslku. Podobně je tomu i u Těšínského knížectví.

Nedávno se mne jeden slezský vlastenec zeptal: „Kolik má Slezsko nositelů Nobelovy ceny?“ – „Já neznám žádného.“ Odpověděl jsem dost sebevědomě, poněvadž jsem si myslel, že skutečně nemá žádného nositele Nobelovy ceny. – „Tak se podívej!“ a dal mi secvaknutých několik listů vytištěných na počítači.

Doma jsem pak četl: Paul Ehrlich, narozený 1854 v městě Strzelin, v roce 1908 Nobelova cena za medicínu. Každé město ve Slezsku má německou (Strehlen), českou (Střelín) a polskou (Strzelin) variantu. Nadále budu uvádět pouze tu polskou.

Gerhard Hauptmann, nar. 1862 v Szawno-Zdrój, v roce 1912 Nobelova cena za literaturu.

Fritz Haber, nar. 1868 Wroclaw, 1918 Nobelova cena za chemii.

Friedrich Bergius, nar. 1884 Wroclaw, 1931 Nobelova cena za chemii.

Otto Stern, nar. 1888 v Žory, 1943 Nobelova cena za fyziku.

Kurt Adler, nar. 1902 v Chorzów, 1950 Nobelova cena za chemii.

Max Born, nar. 1882 Wroclaw, 1954 Nobleova cena za fyziku.

Maria Goepert-Mayerová, nar. 1906 Katowice, 1963 Nobelova cena za fyziku.

Konrad Bloch, nar. 1912 Nysa, 1964 Nobelova cena za medicínu.

Georg Bednorz se narodil v roce 1950 sice v Německu, jeho oba rodiče však pocházeli z Lublince a byli po válce vyhnáni. 1987 Nobelova cena za fyziku.

Hans Gregor Dehmelt, nar. 1922 Zgorzelec, 1989 Nobelova cena za fyziku.

Reinhard Selten, nar. 1930 ve Wroclaw, 1996 Nobelova cena za ekonomii.

Někdo by mohl namítnout, že polovina zde uvedených osob byli Židé. Je však fakt, že v Česku žilo srovnatelné množství Židů jako ve Slezsku. Kdyby některý z nich utržil Nobelovku, považovali bychom ho za svého.

Kontroloval jsem to ve Wikipedii. V ní jsem se dočetl, že 13 nositelů Nobelovy ceny pochází ze Slezska. Přitom toto území, rozkládající se na obou stranách středního toku Odry, má pouhých 40 tisíc km čtverečních.

Tak nevím, jestli se na stará kolena nezačnu učit některé slezské nářečí.