Kroutím hlavou

Dosti často mně něco přiměje k tomu, že kroutím hlavou. Asi před půl rokem se na zastávce Konzervatoř objevil billboard, kterému jsem nerozuměl. 

Kroutil jsem nad ním hlavou. Jednak proto, že jsem nevěděl, jaké zboží či služby nabízí, a jednak proto, že malá prodejna v zanedbaném místě skomírající čtvrti Vítkovice si dává takovou drahou reklamu zrovna proti konzervatoři (to je ta červená budova vpravo).

Po několika měsících jsem se v hromadných sdělovacích prostředcích dozvěděl, na co je to reklama. A od té doby kroutím hlavou, že tam ta reklama stále je.

Dnes jsem zase kroutil hlavou, při pohledu z okna našeho paneláku.

Přes celou oblohu se klenula duha. Byla dvojitá. Druhá duha byla slabší a na obrázku není vidět. Já jsem však měl opět důvod ke kroucení hlavou. Tento důvod však byl příjemnější.