Buďme spravedliví i k Zemanovi

Za chvíli skončí v úřadě a pomalu bude přecházet do historie. Ta se bude na něho dívat trochu jinýma očima. Pokusím se s tím začít a hledat jeho klady. Asi to bude krátký blog.

Na úvod řeknu, že jsem Zemana nikdy nevolil, přesto jsem se na něho snažil vždy dívat nezaujatě.

Prvá věc, která mně na něm imponovala, bylo to, že všechny projevy pronášel zpaměti. Nehledal přitom slova, neprokládal to „ehm…ééé…“ byla to plynulá a logická řeč. Něco takového dokáže jen molo kdo. Obával jsem se, že tuto schopnost ztratí po vážném onemocnění, které prodělal. Neztratil.

S nástupem do funkce Zeman vylepšil svůj šatník. Když byl poslancem, býval kritizován za nedbalý vzhled. Jedny noviny ho tehdy vyhlásili nejhůře oblečeným politikem. V devadesátých letech se dokonce vyprávěl vtip:

Tři čeští politici Miroslav, Václav a Miloš se potkají v pekle před branami, za nimiž je čeká už jen strašné mučení. Stojí zmateni a s děsem v očích čekají, co bude. Náhle se první brána začne s rachotem otevírat. A za ní stojí snad ta nejošklivější žena, co kdy viděli. Malá a tlustá, bezzubá a vrásčitá, s dlouhými mastnými vlasy plnými vší a navíc se od ní line příšerný zápach. Prostorem zazní hromový hlas Satana:  "Miroslave, nežil jsi vzorně! Jsi proto odsouzen strávit věčný čas s touto ženštinou jako se svou manželkou!!" A oslovený politik, smeten náhlým větrem, za srdceryvného řevu se octne v jedné kobce s touto hroznou ženštinou a zaklapnou za nimi těžké dveře. Šokováni nezměrnou krutostí třesou se Klaus a Zeman jako osiky. A pak, rachotíc, otevírá se druhá brána. Ó nastojte, za ní spatří ženu odpornější předešlé. Vysoká, monstrózní, černé vlasy plné larev, bez očí, s krvavými zuby. A opět zazní prostorem hromový hlas Satana: "Václave, nežil jsi vzorně! Jsi proto odsouzen strávit věčný čas s touto ženštinou jako se svou manželkou!!" A druhý politik, stejně jako předchozí, smeten náhlým větrem, za srdceryvného řevu se octne v jedné kobce s touto hroznou ženštinou a zaklapnou za nimi těžké dveře. Miloš již sám stojí tváří v tvář poslední bráně. Čas jakoby se zastavil. “Ještě štěstí, že se mi podařilo sebou propašovat láhev becherovky!” pomyslí si Miloš a přihne si. A tu kousek po kousku, skřípajíc zhoustlým vzduchem i ona třetí brána pomalu se otevírajíc chystá se vyjevit své strašné tajemství... a Miloš očekávajíc nejhorší spatří...Cindy Crawford!! Nevěříc vlastním očím, s rozkoší hleděl na krásnou, dokonalou postavu top modelky. S vnitřním chvěním očekává ortel. A opět zazní prostorem hromový hlas Satana: "Cindy, nežila jsi vzorně ....." - Dnes je už tento vtip zapomenut. Možná je to zásluha lidí kolem prezidenta. Ale to není důležité, kdo dbá na jeho oblečení a celkový vzhled.

Když byl před 5 lety M. Z. zvolen podruhé, ještě jsem pracoval na částečný úvazek. Tehdy jsem v práci položil otázku: „Přežije Miloš Zeman při své životosprávě těch pět let?“ - „Já myslím, že ne,“ odpověděla většina tehdejších kolegů. M. Z. měl skutečně později zdravotní krizi, ale zvládl to. Přestal pít a přestal kouřit. To na něm musím ocenit a mohl by být vzorem pro některé lidi. Ukázal, že přestat kouřit a pít je možné v každém věku a může to vést k výraznému zlepšení zdravotního stavu.

Pokud jde o státnické povinnosti, prezident jich moc nemá. Jmenuje předsedu vlády, soudce… Ve výběru je však omezen například výsledky voleb. Více volnosti má při výběru osob, kterým uděluje státní vyznamenání. Zde je třeba ho pochválit, že při posledním udílení těchto vyznamenání se držel doporučení, které dostal z parlamentu. Dokonce i se zdůvodněním, proč nevyznamenal bratry Mašíny, jsem musel souhlasit. Uznávám totiž tezi, že k ozbrojenému vystoupení proti násilí je možné přistoupit pouze tehdy, když je naděje, že povstání bude masové a tudíž má naději na úspěch. Tato podmínka po roce 1948 nebyla splněna.

Moc věcí, které lze na končícím prezidentovi ocenit, jsem nenašel. Třeba v diskusi ještě někdo něco dodá.