Jmenování předsedy ÚS a p. Zeman aneb další výsměch demokracii a základním lidským právům

K základním pravidlům pro všechny rozhodovací procesy těch složek státní moci, kterým se říká výkonná a soudní platí, že nesmí být zahájeno řízení ve věci, v které již bylo před kterýmkoliv státním orgánem zahájeno řízení 

nebo bylo dokonce rozhodnuto. Výjimku tvoří zákonem povolená možnost přezkoumat rozhodnutí správního orgánu soudem. To ale pro pana prezidenta použít nelze jednak proto, že tato funkce patří do té složky státní moci, které se říká výkonná a jednak proto, že by došlo k přezkoumání starého rozhodnutí stejným orgánem státní moci, který je vydal a navíc po uplynutí všech možných procesních lhůt.

Takže. Pro jmenování druhého (nikoliv nového, ale druhého) předsedy Ústavního soudu platí:

Takže. Pro jmenování druhého (nikoliv nového, ale druhého) předsedy Ústavního soudu platí:

1. Čl. 2, odst. 3, Ústavy - Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

2. Čl. 2, odst. 2, Listiny základních práv a svobod - Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

3. § 2, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v němž se praví: Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále jen "soudce") předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.

4. Výše uvedené pravidlo o nemožnosti zahájit řízení ve věci, v které již řízení zahájeno bylo nebo v níž bylo dokonce pravomocně rozhodnuto.

Proč zdůrazňuji uvedené pravidlo, když řízení o jmenování daného soudce Ústavního soudu jeho předsedou ještě zahájeno nebylo natož, aby bylo pravomocně rozhodnuto?

Protože nejde o rozhodnutí o jmenování určitého člověka do funkce předsedy ÚS, ale jde o rozhodnutí o obsazení funkce předsedy Ústavního soudu. A v této věci existuje pravomocné rozhodnutí na jehož základě vykonává funkci předsedy Ústavního soudu JUDr. Rychetský.

Co však brání tomu, aby byl jmenován nový předseda ÚS již dnes nebo ještě před skončením mandátu současného předsedy ÚS?

Tomu brání ust. § 2 zákona o Ústavním soudu, protože podle tohoto ustanovení může mít ÚS jen jednoho předsedu. Z toho vyplývá, že jmenováním nového předsedy ÚS by měl ÚS dva předsedy a to by bylo v rozporu se zákonem a proto by takové rozhodnutí bylo neplatné prostě proto, že by odporovalo právní normě vyšší právní síly.

V úvahu by mohla přicházet úvaha, že nový předseda ÚS bude jmenován s tím, že výkonu funkce se ujme až po skončení mandátu současného předsedy.

Takové rozhodnutí by bylo rovněž neplatné, protože by šlo o rozhodnutí ve věci předsedy ÚS, v níž již bylo rozhodnuto a na tomto faktu nemůže změnit nic ani fakt, že by toto nové rozhodnutí nabylo účinnosti až po té, co stávajícímu předsedovi mandát vyprší. Stále by šlo o druhé rozhodnutí v téže věci.

Další varianta je, že rozhodnutí o jmenování nového předsedy bude sice vydáno před skončením mandátu současného předsedy, ale s tím, že platnosti nabude až po té, co současnému předsedovi skončí jeho mandát.

Ani tato verze nic nemění na faktu, že ve věci jmenování předsedy ÚS bylo zahájeno řízení v době, kdy bylo v platnosti rozhodnutí původní. Proto by i toto rozhodnutí bylo neplatné proto, že by odporovalo právní normě vyšší právní síly.

Samostatnou otázkou v diskusi na toto téma je možnost zrušit rozhodnutí p. Zemana rozhodnutím nového prezidenta v rámci tzv. autoremadury. Uvedený postup možný není, protože ten je možné použít jen v případě, kdy rozhodnutí, jehož se má týkat, dosud nenabylo právní moci. V tomto případě by bylo rušeno rozhodnutí, které pravomocné je. Kromě toho, pokud by někdo chtěl tvrdit, že v případě rozhodování prezidentem v otázce jmenování předsedy Ústavního soudu ho použít lze, pak by položil základ právní nejistotě kteréhokoliv budoucího předsedy ÚS prostě proto, že by tento postup bylo možné použít kdykoliv v budoucnosti.

V tomto případě by nešlo o nápravu chybného rozhodnutí, ale šlo by o zakrytí faktu, že ve své podstatě jde o odvolání předsedy ÚS z jeho funkce. A něco takového přípustné není.

Shrnuto. Pokud jsme opravdu demokratickou společností s platnou Ústavou a základními lidskými právy, pak jmenování předsedy Ústavního soudu před tím, než skončil mandát předsedy stávajícího, je zcela vyloučeno.

Závěr.

Jde jen o můj osobní výklad. Ale domnívám se, že není až tak zcela od věci a proto se domnívám, že je nanejvýš žádoucí, aby k jmenování nového předsedy ÚS v době, kdy stále ještě platí mandát současného předsedy nedošlo, protože by  to mohlo v budoucnosti vyústit v diskuse o legitimitě postavení a tím i rozhodování nového předsedy ÚS a v souvislosti s tím i o legitimitě rozhodování celého ÚS a k ohrožení důvěry v něj.