Předvolební nervozitu hejtmanů chápu, ale…

Při sledování krajské volební kampaně by se v poslední době mohlo zdát, že značka ODS je nežádoucím cejchem, který momentálně leckomu překáží, a za nějž se najednou kde kdo stydí. Na sociálně demokratickou snahu nahradit absenci skutečného volebního programu směsí osobních útoků a nezodpovědného populismu jsme si už zvykli. A jak se krajské volby blíží, všeobecná iracionalita se povážlivě šíří. Nikomu, natož novinářům, už nepřijde divné, že socialisté do regionálních voleb vstupují s jediným naprosto neregionálním heslem „Zrušíme poplatky."

Nákaza, bohužel, zasáhla už i některé členy ODS, kteří jsou schopni se účelově distancovat od volebního programu své vlastní strany, od vlády, která se jej snaží prosadit. Chápu předvolební nervozitu, nechápu však taktiku, která pouze reaguje na programově prázdné halasení ČSSD vyčpělým tématem poplatků. Domnívám se, že se jedná o podceňování voličů, jejichž naprostá většina poplatky akceptovala. Voliči totiž očekávají především jasný regionální program prosazovaný čitelnou osobností a jsou schopni na základě dosavadních zásluh zhodnotit, zda si stávající hejtman zaslouží novou příležitost.

Téma poplatků do krajských voleb vůbec nepatří. Nikoho z ODS proto nenutím je v současné kampani propagovat. To, že na nich socialisté postavili svou primitivní negativní kampaň jen svědčí o jejich ideové prázdnotě. Správnou odpovědí na ni jsou jasná regionální témata a vzkaz: „Poplatky? ty si vyřiďte s Julínkem v parlamentních volbách a nepleťte je tam, kam nepatří." Velmi oceňuji suverénní postoje některých regionálních politiků ODS, kteří jasně rozlišují, co je předmětem voleb celostátních a co voleb krajských, a kteří své protikandidáty z ČSSD konfrontují s propracovanými návrhy řešení problémů jejich kraje. Těm, kteří se navíc nebojí a dokáží poplatky nazákladě argumentů poskytnutých ministerstvem obhájit, tleskám!

Obehraná debata o poplatcích odvádí pozornost našich kandidátů od mnoha efektů reformy zdravotnictví, které se regionální politiky naopak týkají. Vedle pozitivních dopadů na celkovou atmosféru v medicíně nesmíme zapomínat na důležité a přínosné změny ve financování zdravotnické záchranné služby. Přijetí reformních zákonů umožní hejtmanům zvýšit počet výjezdních místa tedy významně zlepšit službu, která každodenně zachraňuje život. Příspěvek státu na krizové situace (jako byla katastrofa ve Studence) a více peněz odpojišťoven ušetří krajským samosprávám celkem 1,5 mld. korun. To mi přijde jako slušný objem financí, jehož přínosů pro kraje mohou hejtmani ve své kampani slušně využít. Nebo snad zlepšení sociálních jistot záchranářů, budování urgentních příjmů v nemocnicích zvyšujících šanci pacienta na přežití, nákup nových záchranek či modernizace lékařského vybavení někomu přijde jako špatné téma do voleb? A co již realizovaná změna řešící nedostatek praktických lékařů a finanční podpora vzdělávání praktických lékařů přímo v regionu? Není to od Julínka docela dobrý dárek do volební kampaně?

Zdravotnictví je ve volební kampani dvousečnou zbraní, která se vždy obrátí proti tomu, kdo bere do voleb citlivé téma zdraví jako rukojmí a neví, co je možné slíbit a co ne. Zdravotní služby u nás financují zdravotní pojišťovny, které se ale voleb neúčastní a nemusí proto splnit to, co jste, mí milí hejtmanové, nešťastně slíbili.

Že na to dojede i Rathem zblblá ČSSD je nabíledni.

A na závěr heslo letošních voleb:

„Lepší, než si vytvářet alibi pro volební prohru, je volby vyhrát!"