O tarifech ve zdravotnictví ještě jednou…

Tak po stopadesátéprvé, ale zase mi to nedá. Od roku 1992 se stále dokola upozorňuje na to, že zdravotnictví – na rozdíl třeba od školství – nefunguje v rozpočtové sféře, ale podle svébytných pravidel. Lékaři, ani sestřičky nejsou placeni pojišťovnami, ale nemocnicemi. Ty nejsou nic jiného než podniky, které prodávají své služby zdravotním pojišťovnám, od kterých dostávají zaplaceny na základě kontraktů sjednaných dopředu na celý rok.

Případné snížení platů zdravotníků tedy neušetří peníze ani ve státním rozpočtu, ani ve zdravotním pojištění.

Bohužel, ani roky opakování a apelování na zdravý rozum však obecnou neznalost a ignoranci příliš nezměnily. To dokazuje i fakt, že úředníci ministerstva práce a sociálních věcí jsou schopni v důvodové zprávě k návrhu na snížení tarifů státních zaměstnanců napsat, že se tímto krokem „z rozpočtů zdravotních pojišťoven“ ušetří „s účinností od 1. ledna 2011 částka ve výši cca 6,4 mld. Kč“. O moc lepší vysvědčení si nezaslouží ani ministerstvo zdravotnictví, které tento text ponechalo zcela bez připomínek. Je škoda, že předkladatel svým vyčíslením údajné úspory ve zdravotním pojištění zbytečně nahrává odborům na smeč.

Faktem ale je, že pokud to umožní finanční situace konkrétních nemocnic, k žádnému snížení platů dojít nemusí. To vše ale závisí na ředitelích konkrétních nemocnic. Dovolím si na ně proto apelovat, aby novou tabulku raději využili k diferenciaci odměňování, spíše než k plošnému snižování platů. Obětí takového plošného snižování často bývá střední zdravotnický personál. Chtěl bych upozornit to, že navrhovaná tarifní tabulka umožňuje také lepší ocenění špičkových doktorů, kvalifikovaných sester a kvalitních ošetřovatelek.

Opakuji, vysoký plat si zaslouží dobrý lékař či schopná sestřička, mizerný doktor – jenom proto, že si před jméno píše MUDr. – však nikoliv.