Výkend

Pokud mi chcete vyčinit, že jsem se hned v samém nadpisu dopustil vážného gramatického poklesku, tak máte samozřejmě pravdu. Správně má být víkend, foneticky převzato z anglického weekend, prostě konec týdne.  

Jenomže ono to k tomu tvrdému y tak nějak svádí, musím vám prozradit, že s touhle chybou se setkávám poměrně často a nejen u sebe. Je to vlastně logické a dokonce i omluvitelné, protože každý, kdo je aspoň trochu znalý naší krásné mateřštiny, tak už od útlých dětských let dobře ví, že předpona vy- a vý- se píše s ypsilonem.

Nu a mezi námi, víkend tak trochu slovo složené z předpony a ze slovního základu na první pohled připomíná. Je to holt výraz převzatý z cizí řeči, která nemá s češtinou pranic společného a které jsou naše pravidla úplně ukradená. Jinak by totiž Angličané nepsali weekend, nýbrž wyykend, případně výýkend nebo tak nějak, angličtinář by to určitě tipnul líp.

Pojmeme-li výkend jako složené slovo, zákonitě se nám k němu začnou nabízet i další tvary, například předkend a zákend. Předkend je tou kouzelnou chvíli, která nastává zpravidla v pátek odpoledne, kdy nám zbývá už jen pár hodin práce a my se s nedočkavostí těšíme na nadcházející volno. Zákend je naproti tomu pravým opakem předkendu. Představte se, jak vás po krásně prožitých volných dnech následující brzké ráno neodbytně vyburcuje budík. Venku je sychravo, mlha se líně válí, vy musíte vylézt z vyhřáté postele, vstát a odspěchat do práce. Brr. Napadá mě, že zákend by klidně dokázal v češtině nahradit jedno poněkud obhroublé slovo a místo do pr... bychom mohli otravné lidi posílat do zákendu.

Výkend, pardon víkend se trochu podobá slovu výkop, no v tomhle počasí bych do žádného spadnout nechtěl. Nebo slovu výrok, které souvisí se složitou logikou nebo ošemetnou politikou, takže taky nic. To už raději výlet, ten se přece s víkendem rád kamarádí a dá se podniknout bez ohledu na počasí. Jen si člověk musí dát pozor, aby někde na rozkopané cestě nespadl do nepořádně označeného výkopu, neumazal si výletní oděv a následně logicky vyřknutým ostřejším výrokem nepohoršil žádného spoluvýletníka. Třeba manželku.

Teď máme dokonce prodloužený víkend, zítra je svatého Václava a Den české státnosti přidává většině z nás trochu volna navíc. Každý člověk vnímá tenhle svátek jinak, jeden to bere státnicky a věnuje se oslavám. Druhý to neřeší a prostě si užívá den volna navíc po svém, vyrazí na houby, na ryby nebo se jen tak projít v nádherné přírodě začínajícího podzimu. Dá se to vzít i zlatou střední cestou a udělat si výlet na Václavák. A nemusíme přitom zrovna až do matičky Prahy, protože ulic, náměstí a dalších lokalit, nesoucích jméno tohoto slavného českého patrona, jsou po naší vlasti rozsety spousty. Dokonce i v Nehvizdech máme svůj Václavák se starobylým kostelem a s klasickou vesnickou hospodou.

Takže vám přeju příjemný zítřejší svatováclavský den s hezkým výletem, ať už se vypravíte kamkoli. A až zas uvidíte, jak někdo napsal slovo výkend, tak mu to nemějte za zlé. Možná ho podobně jako mě zmátla česká předpona vy- a vý- a pokud má tu naší krásnou košatou mateřštinu opravdu rád, tak si dá příště určitě větší pozor.