Záhadná podoba lidí a jejich zvířat

„Teda, tobě to sluší, ty seš ale kočka!“ Kteroupak ženu by nepotěšila taková upřímně myšlená věta. Nejen přitažlivého vzhledu, ale i pozitivních povahových vlastností lze snadno dosáhnout netoliko u žen, ale i u mužů.

Jak?

Jednoduše. Pamatuje si ještě na dávný detektivní seriál Jake a Tlusťoch? Mimo jiných postav v něm vystupoval zavalitý právník se svým stejně zavalitým psem. Šlo sice jen o dva herce, nicméně jejich vzájemné pomyslné soužití nám ukázalo jednu sice vědecky nevysvětlitelnou a veskrze záhadnou, leč léty prověřenou životní pravdu.

Jakou?

Takovou, že pokud má člověk za společníka nějaké zvíře, postupně, nenápadně a po krůčcích přebírá cosi z jeho vzhledových a povahových rysů.

Nevěříte?

Tak si vzpomeňte, že jak právník, tak i jeho anglický buldok byli oba mohutné, mohu-li to tak říct laločnaté postavy a zároveň dobrosrdečné, leč neústupné povahy. Byla to skvělá ukázka čehosi, co spolehlivě funguje nejen ve filmu, ale i ve skutečnosti. Uvedu pár příkladů.

Když jsem byl mladý kluk, usiloval jsem o dívku, jež byla dcerou kolegy mého tatínka. Její rodiče jí jednoho dne vzali na návštěvu k nám, snad si společně s našimi mysleli, že by nás mohli dát dohromady. Já zabral, holčina byla milá, vypadala jak malovaný obrázek a nejvíc mě fascinovalo, jak byla roztomile rošťácká. Domluvili jsme si rande na Václaváku pod koněm a já se nestačil divit, když dívka dorazila. Nepřišla totiž sama, nýbrž v doprovodu svého bílého pudlíka, který měl úplně stejný kukuč jako ona, a ačkoli mě vůbec neznal, mohl se uvrtět ocasem a s kamarádským rošťáctvím na mě dorážel. Jakkoli nám to moc dlouho nevydrželo, dodnes si pamatuji na dívku i na pudlíka, byli si podobní, jako by si z oka vypadli.

Dalším příkladem byla moje drahá maminka, která po dlouholetém soužití s naší kočkou Madlenkou přebrala její výraz ve tváři, případně i já, v poslední době se dost nápadně podobám Santíkovi.

Někdy to jde překvapivě rychle. V neděli jsem navštívil umísťovací výstavu koček, která se konala na pražském Smíchově a která byla i tentokrát úspěšná, nové domovy na ní našlo 20 ze 43 čtyřnožců. Pozoroval jsem dámy útulkářky s jejich dočasnými svěřenci a všímal si vzájemné podoby, přestože jejích soužití obvykle nebývá příliš dlouhé a končívá umístěním. Inu, posuďte sami.

Paní útulkářka Jana má s kocourkem Svenem téměř stejné oči, vidíte to taky?

Mladičká útulkářská pomocnice a kocourek Fanoušek se pro změnu podobně usmívají.

Pokud se podíváme na lidi, kteří tam přišli a nějakou kočku si odnesli domů, uvidíme něco jiného. Můžeme si všimnout, že ti tvorové si zatím příliš podobní nejsou, ale je jasné, že se to změní a že zanedlouho budou k nerozeznání. Stejně by mě zajímalo, jestli o tom vědí nebo dokonce jestli si je vybírají podle vizáže a povahy s úmyslem se svým zvířatům přizpůsobit.

Půlroční Princezna v náručí útulkářky paní Ivy, po stranách nedočkaví noví majitelé.

Ne vždy se podaří vyfotit čerstvě adoptovanou číču zároveň s jejím novým rodičem, pak je třeba porovnávat jejich vizáž na obrázcích pod sebou. Zde tedy roční kočička s krásným jménem Sonička...

... a zde její čerstvá maminka Markéta.

Čtyřletou Žofinku si drbe pod bradou její nová usměvavá pečovatelka...

...Zároveň s Žofinkou jde domů i její mourovatá sestra Micinka, ale zrzavý Čertík si zatím musí počkat na někoho jiného.

Roční Erička...

má kupodivu už teď podobný výraz ve tváři jako její nová maminka.

A ještě mladý devítiměsíční Jonášek,...

... se svou neméně mladou nastávající pečovatelkou.

Pokud sami máte nějaké zvíře, určitě jste si všimli, jak jste mu v průběhu času vzhledově i povahově víc a víc podobní. A pokud nemáte, vyberte si nějaké a vězte, že ta podoba se dříve či později dostaví. Zvířata jsou obvykle krásná a elegantní, takže budete muset počítat s příchodem obdivných komplimentů, jak vám to s nově nabytým miláčkem náramně sluší.

***

Hrajete si rádi? Hloupá otázka, kdo by si nehrál. Tak pojďte, teď na závěr si trochu zahrajeme, zvu vás. Ale ne, abyste podváděli, to bych se zlobil. Před začátkem výstavy, když tam ještě nebyli žádní návštěvníci, jsem pořídil několik fotek koček, čekajících na umístění ve svých v klecích. Jukněte na ně a tipněte si, která z nich je podobná buď vám nebo někomu z vašich blízkých či známých. A klidně to písněte do diskuse, ať je nějaká legrace.

Ivča

Luky

Frída

Kikinka

Aleš

Poznámky:

• Dobrovolně se přiznávám ke spáchání všech uvedených fotografií.
• Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.