A do frasa.

Celý víkend jsem sbíral po okolí bedličky a liboval si, že je jich letos opravdu hodně A v pondělí zjistím toto? To je doslova jak s křížkem po funuse. No ale zatím žijeme. Na příští rok, bude li jaký, se budu muset dovzdělat. Díky.

Žádné strachy,

Rusové prý normálně pojídají muchomůrky červené.

Ten žampión nejedlý znám, páchne po naftě, takový nesbírat! Zdar houbaření!!

Re: Žádné strachy,

Třeba je jejich jed v lihu nerozpustný?

Mýlíte se,

holubinka nádherná je nejedlá houba a má palčivou chuť (vlastní zkušenost), pečárka zápašná zase nepříjemně páchne, od toho také ten název. Bedlu ostrošupinnou by měl trochu znalý houbař rozeznat od bedly vysoké, každopádně zde platí jedno pravidlo, pokud si nejsem stoprocentně jistý, houbu v lese nechám, nebo si ji vezmu domů a podle atlasu porovnám a pak buď sním nebo ji vyhodím.

Když už jsme u bedel, bedla červenající je jedlá houba, u nás ale byly registrovány otravy. Zřejmě existuje nějaký poddruh rostoucí jen u nás.

Ano, jedovaté bedly!!

Letos jsem se dozvěděla, že se k nám do ČR, do našich lesů  - dostaly (přinesly, zanesly) z ciziny jedovaté bedly, které vypadají stejně, jako ty naše české. Zda je to fáma nevím, ale rozhodně je už sbírat nebudu. Žel.

Re: Ano, jedovaté bedly!!

Myslím, že u lesních bedel se bát nemusíme - podezřelé jsou jen bedly, které rostou na zahradách a v parcích a nic nového to není, už ve Smotlachově atlasu z r.1983 je o zmínka o bedle zahradní, která je údajně jedovatá.

adaptace

Jestli jsme si díky houbaření skutečně vyvinuli odolnost vůči jedu, tak by se toho dalo využít proti okupantům (pokud sami houby nesbírají)