Oblíbená hra - překážení ve dveřích dopravních prostředků

Poslední dobou jsem v pražské MHD začal pozorovat novou hru, které se ve velkém oddávají moderně smýšlející cestující. Prostě ti, kteří jsou zvyklí jít s dobou a jednoduše řečeno jsou IN.  

Oč vlastně jde? Samozřejmě, že jde o to vyhrát nebo se aspoň umístit na jednom z nejlepších míst v celopražském žebříčku. K tomu je potřeba nasbírat co nejvíc bodů, to znamená sbírat je průběžně, stále další a další, aby vítěze nikdo tak snadno nepředehnal.
 
A jak se takové body sbírají? Jednoduše, překáží se ostatním cestujícím ve dveřích. Ukážu na příkladech včetně bodového hodnocení.

Pátek ráno, trasa metra B, stanice Palmovka, první dveře druhého vozu ve směru jízdy (do centra). Souprava vjíždí do stanice, u dveří se vytvoří hlouček lidí, kteří chtějí vystoupit, je mezi nimi i žena s kočárkem. Souprava zastaví, jmenované dveře se otevřou, nastoupí hráč (mladý muž), postaví se ve dveřích a odmítá kamkoli postoupit. Vystupující cestující ho musejí obcházet, žena s kočárkem kolem něj složitě manévruje.

Bodové hodnocení pro hráče:

• 10 bodů za to, že před vstupem do dveří nenechal nikoho vystoupit.
• 1 bod za každého vystupujícího (a posléze nastupujícího) cestujícího, který ho musel obejít, bylo jich 12.
• 10 bodů navíc za vynucené manévrování kočárkem s dítětem.
• 20 bodů zvláštní prémie za to, že někteří cestující omylem podezírali ze zdržování ženu s kočárkem a měli jí to za zlé.

Takže náš hráč získal během několika vteřin hned 52 bodů a posléze přidal další, protože na svém místě ve dveřích setrval až na Náměstí Republiky.

Druhý příklad. Pátek odpoledne, stanice tramvaje Karlovo náměstí ve směru z centra. Touto stanicí projíždí hodně linek, cestující mezi mini různě přestupují a většinou tam v dopravních špičkách panuje dost velký zmatek. Přijíždí tramvaj číslo 22, v posledních dveřích druhého vozu soupravy stojí dvě hráčky (dívky středoškolského věku). Za dvaadvacítkou zastaví osmnáctka, ze které vystoupí starší pán, který se navzdory chůzi s holí snaží stihnout přestup do dvaadvacítky. Hráčky si toho všimnou a protože jsou dvě, dokážou se ve dveřích postavit tak, aby okolo nich prakticky nešlo projít. Před dveřmi se utvoří hlouček lidí, kteří chtějí nastoupit, někteří to stihnou, jiní ne. Pán s holí má štěstí, včas si všimne hráček a k nástupu použije vedlejší dveře.

Bodové hodnocení pro hráčky:

• 1 bod za každého cestujícího, který se kolem nich musel prodrat při vystupování nebo nastupování. Těch bylo 8.
• 5 bodů za každého cestujícího, kterému dvaadvacítka ujela, protože nestihl nastoupit. Takoví lidé byli čtyři.

Celkem tedy nic moc, pouze 28 bodů, které si navíc hráčky musely mezi sebe rozdělit napůl. Smůla byla v tom, že se jim nepodařilo dostat toho pána s holí, protože by za jeho lehký fyzický hendikep získaly prémii 25 bodů.

Zpočátku jsem se domníval, že stoupnout si do dveří v dopravním prostředku je pouze nějaký módní výstřelek. Nyní už mi je jasné, že jsem se mýlil a že se jedná o oblíbenou hru, jejíž dílčí výsledky si hráči pravděpodobně sdílejí na sociálních sítích.

Pokud jsem měl možnost pozorovat, hra se týká převážně spojů jezdící uvnitř v Praze, ale v příměstských autobusech není zdaleka tak rozšířená. Pravděpodobně to bude tím, že my cestující, kteří jezdíme příměstskými autobusy ze a do svých okolopražských Vidlákovů, jsme daleko zaostalejší a hra k nám ještě nepronikla. I když samozřejmě nechci generalizovat, ne každý člověk z Prahy je natolik IN, aby ji dokázal hrát a ne každý z pražského okolí je OUT a hra ho míjí.

Jen by mě najímalo, zda se podobné hry objevují i v dalších částech naší republiky, zejména ve velkých městech. Ale to už je otázka pro čtenáře a diskutující.