Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2309
- Celková karma 25,44
- Průměrná čtenost 1314x
Jan Pražák
Láska nebo faleš?
O kočkách se říká, že jsou sobecké a falešné. Že si jdou jen za svým vlastním cílem a náklonnost projevují pouze jako účelový nástroj, když chtějí něčeho dosáhnout. Je to pravda?
Jan Pražák
Život je pes a my jsme jeho patníci
Říkával procítěně můj dávný spolužák pokaždé, když vyfasoval pěkně vykrouženou sardel. Také se říká, že je něco pod psa, venku je počasí, že by ani psa nevyhnal, nebuď na něj jako na psa, prostě samá negativní přirovnání.
Jan Pražák
Jak bohatá Mína zchudla ke štěstí
Zní to jako titulek z pohádky. Třeba o nafoukané princezně Vilemíně, která se vzdala svého královského titulu a našla své štěstí jako děvečka s chudým chasníkem. Je však něco takového možné i ve skutečnosti?
Jan Pražák
Přece ho nenechám umřít!
Záchrana bezprizorního dítěte cizími rodiči nebo rodičem zdaleka není výsadou člověka. Povím vám příběh náhradní matky a adoptivního syna, dvojice tvorů, kteří jsou za jiných okolností přirozenými nepřáteli.
Jan Pražák
Chlapská záležitost
Skoro celý svůj život jsem hlídal jeden tovární areál, ve kterém lidé vyráběli nějaké stroje. Mým působištěm byl dvůr mezi budovami, oddělený plotem od okolního světa.
Jan Pražák
Já žádné uječené mrně domů nechci!
Nejsem už nejmladší, mám ráda svůj klid a vůbec nestojím o to, aby mi tady najednou začalo vřískat nějaké mrně. Jenomže můj Tomáš to vidí úplně jinak a já nevím, co mám udělat, abych mu to vymluvila.
Jan Pražák
Vypadni a už se nevracej!
Ztěžka se brodil v hlubokém sněhu, občas do něj zapadal až po břicho. Byla mu zima a byl hladový. Už několik dní nejedl, docházely mu síly. Nejradši by si lehnul, usnul a zapomenul na všechno.
Jan Pražák
Měl jsem štěstí, přišel jsem jenom o nohu
U paní Jany bydlím už od doby, kdy jsem jako malé kotě přišel před osmi léty o nohu. Jsme tady taková proměnlivá společnost asi osmi koček a kocourů, někteří odcházejí a další přicházejí. Jen já a slepá Micka tu žijeme napořád.
Jan Pražák
Nastěhovala si migranta k sobě domů
Pocházel z dalekého jihu. Narodil se na ulici, neměl kde bydlet a co jíst. Poté se dostal na sběrné místo, kde se mu dostalo základní péče. Pak ho naložili do auta, odvezli na sever, kde se ho ujala ona a vzala si ho k sobě domů.
Jan Pražák
Zvíře z útulku mi nesmí přes práh
Prohlásil nekompromisně kolega, kterého jsem náhodou potkal při obědě. A začal vykládat, jak si pořídil psa strašně vzácného plemene. Aristokrata s předlouhým jménem a ještě delším rodokmenem, kterého mu všichni závidí.
Jan Pražák
Ta kočka musí okamžitě z domu!
„Mami, rozhodli jsme se s Petrem, že dáme Ríšovi k Vánocům kotě, už dlouho po něm touží. Mám jedno vyhlídnuté v útulku a chci se pro něj stavit. Prosím tě, pohlídáš nám ho do Vánoc, aby ho mohl Ríša dostat přímo pod stromeček?“
Jan Pražák
Vy za tu toulavou kočku chcete peníze?
Odchytit, dvakrát naočkovat, vykastrovat, pečovat, krmit a mazlit. Plus k tomu mnohdy zbavit parazitů, různých nemocí a zranění. Tak tohle všechno s láskou poskytují útulkáři svým svěřencům, než je mohou nabídnout k adopci.
Jan Pražák
Zas musím všechno odřít za něj
Takhle je to pokaždé. To bylo slibů, když si mě pořizoval, jak se bude starat a nosit mi modré z nebe. Ale skutek utek, teď za něj musím všechno dělat já, a můj dvounožec vždycky akorát slízne smetánku.
Jan Pražák
Příběh kočky Shelly
Leckdo si možná řekne, proč se zabývat nějakou obyčejnou kočkou, když lidé jsou přece důležitější. A přitom i ony prožívají své mnohdy nelehké osudy plné utrpení a touhy. Touhy po lepším životě a po tom, aby je měl někdo rád.
Jan Pražák
Vezmete si mě k sobě domů?
Zdaleka ne všechny kočky se mají tak dobře jako my dva se Santíkem. Mnohé se musí potulovat venku bez domova, trápí je hlad a různé choroby, mají strach z predátorů a ze zlých lidí.
Jan Pražák
Rózka vypráví - kočky moc inteligence nepobraly
„Včera jsem slyšela, že kočky prý moc inteligence nepobraly, psi jsou chytřejší.“ Prohlásila moje dvounohá služebná, když se za brzkého nedělního rána nevrle hrabala z postele.
Jan Pražák
Rózka vypráví - praštění dvounožci
„Nejsou ti naši noví dvojnožci tak trochu na hlavu?“ Zeptal se mě poněkud znechuceně Santík hned po nastěhování do našeho nového domova. A prudce zahrabal v bedýnce, až se stelivo rozlétlo po celé koupelně.
Jan Pražák
Rózka vypráví - dáma a uličník
Jmenuji se Rózka a se svým zrzavým kočičím bráškou Santíkem jsme si před dvěma léty pořídili nové bydlení, vybavené celkem vycvičeným dvounohým personálem.
Jan Pražák
Nalezenec
Byl jsem ještě úplně maličký a první, na co se pamatuji, byl hlad a strach. Muselo mi být sotva pár týdnů, byl jsem na špinavém místě u popelnic mezi paneláky, kam mě někdo vyhodil. Byla tma, okolo běhali psi a já se strašně bál.
Jan Pražák
Ošklivá Miriam
Narodila jsem se jako poslední z vrhu čtyř koťat, prý o mně tehdy říkali, že jsem nejslabší a ošklivá. Na rozdíl od svých sourozenců jsem měla šedobílý jakoby špinavý kožíšek a trochu křivou tlamičku. A tak mě chtěli utopit.
Jan Pražák
Krása a vášeň
Nezáleží na tom, jestli jste mírná či divoká, vždycky jste krásná. Nezáleží na tom, jestli jste klidná nebo vášnivá, vždycky jste krásná. Nezáleží ani na tom, jestli jste oblečená nebo bez šatů, vždycky jste krásná.
Jan Pražák
Ta ženská je fakt hrozná
Vždyť já to vlastně nemyslel zle. Byla to spíš jen taková nevinná legrace, ale ona mě vůbec nepochopila a udělala mi něco strašnýho, s čím jsem naprosto nepočítal. Zkrátka ženská, jeden nikdy neví, co od ní může čekat.
Jan Pražák
Psí krev
Na svoje útlé dětství si moc nepamatuju. V zasuté vzpomínce se mi nejasně vybavuje bráška a maminka, která se o nás oba starala. Zpočátku jsme jen lehávali vedle sebe přisátí k jejímu bříšku a ona nás myla svým měkkým jazykem.
Jan Pražák
Richard a Michal
Bude to příběh dvou mužů, kteří navzdory nelibosti mnohých příkladně vychovávají dítě? Anebo povídání a nerozlučném přátelství dvou kluků různé barvy? Ale kdepak, samá voda, bude to o něčem úplně jiném. Nechte se překvapit.
Jan Pražák
Jak mě zapomněli ve vlaku
Jako každý správný pes bych pro svého páníčka udělal cokoli, ale někdy je fakt k zakousnutí. Jako třeba včera. Už ráno se mi zdálo, že je na mě nějak podezřele hodný a když mi dal k snídani buřta, začal jsem tušit zradu.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
