Richard a Michal

Bude to příběh dvou mužů, kteří navzdory nelibosti mnohých příkladně vychovávají dítě? Anebo povídání a nerozlučném přátelství dvou kluků různé barvy? Ale kdepak, samá voda, bude to o něčem úplně jiném. Nechte se překvapit.

Tak to jsem celý já, máte to se mnou těžké. Vydám se přes půlku republiky z Polabí až do Kroměříže a ne, abych odtamtud přivezl obrázky krásného města. Nebo nádherných zahrad Květné a Podzámecké, případně akce Vybarvený běh, který měl symbolicky sblížit bílé a barevné.

Nenabízím vám nic lepšího než pár obrázků dvou kocouřích kluků, které jsem tam objevil. Úžasní Ragdollové Richard a Michal. Tedy Ríša a Míša, jak si nechávají říkat od svého dvounohého personálu. Ríša je ten kouřový s bílou náprsenkou a Míša ten došeda. Nechám je, ať se vám sami ukážou.

Richard: "Jsem krasavec a jsem si toho dobře vědom. Rád pózuji, tak mě koukejte obdivovat..."

"... Ten kompakt schovej, když fotit, tak jedině pořádným foťákem."

Michal: "Já bych radši ven. Brácho! Kde mám bráchu? Brácho, pojď sem..."

"...Aha, tady jsi, jde se na lov. Nekoukej a pojď, dvounožci zapomněli zavřít dveře."

Richard: "Mám tam vlézt?..."

"...Radši ne. Jistota je jistota, co kdyby tam náhodou byla myš..."

"...No nekoukejte tak na mě, já se myší nebojím. Jen je prostě radši nechávám Ríšovi."

Michal: "Pust mě, co děláš? teď nemám čas!..."

"Mám důležitější povinnosti než nějaké trapné chování."

Nebojte se, o architektonické a botanické skvosty Kroměříže nepřijdete. Byl jsem tam s přáteli a ti se o to postarají. Stejně líp než já fotí nejmíň všichni z nich.

A to nerozličné přátelství dvou kluků různé barvy nebo příkladná výchova potomka dvěma muži, na které jsem se vás snažil nalákat na začátku? Kdo četl mezi řádky, ten už ví že, Ríša s Míšou by neudělali jeden bez druhého ani krok. A vůči ostatním jsou tak přátelští, že by mezi sebe klidně přijali na výchovu i toho malého černého kocourka z útulku.

Jenom je otázka, jestli by jim svou bojovností brzy nepřerostl přes hlavu.