Dobrovolná a nedobrovolná charita
Sobotní dopoledne, parkoviště před venkovským supermarketem narvané lidmi, kteří si přijeli nakoupit na celý týden. Těsně před vchodem stála černá dodávka napůl zaplněná nějakým zbožím a u ní cikánka, která mi nabízela jakýsi leták. „Že si ti vlezlí vnucovači všemožných nesmyslů nedají pokoj ani o víkendu,“ napadlo mě otráveně, ale pak mi to nedalo. Něco bylo jinak. Zboží v autě představovalo nesourodou všehochuť věcí, které k sobě zdánlivě nepatří a cikánčin výraz napovídal, že nejde o žádnou pouliční prodejkyni. Taky, že nešlo, jednalo se charitativní sbírku pro potravinovou banku a leták obsahoval seznam zboží, které je vhodné touto formou darovat. A které ve finále doputuje k potřebným lidem do různých azylových domů a podobných míst.
Uvnitř panoval obvyklý cvrkot, lidé si brali z regálů zboží, překáželi si navzájem, absolvovali slalom s nákupními vozíky a občas došlo i ke drobné kolizi. Avšak oproti jiným sobotám byl patrný drobný rozdíl.
„Oni si nemohou zajet sami nakoupit?“ Zeptal se asi pětiletý klučina svých rodičů.
„Ne, Pavlíku, nemohou,“ odpověděl mu tatínek, „jsou chudí. Nemají ani auto, ani peníze, proto teď pro ně koupíme něco my.“
„Aha. A pak jim to ta paní venku odveze k nim domů, viď tati?“ Kluk byl zvídavý.
„Ne domů, Pavlíku, oni nemají ani svůj vlastní domov, bydlí v azylovém domě. V takovém, o jakém ti včera vyprávěla maminka.“ Maminka mezitím krom zboží pro svoji rodinu vložila do košíku navíc láhev oleje, balíček rýže a nějaké těstoviny.
„Tatí, ale maminka říkala, že v tom azylovém domě jsou i děti. Koupíme jim i nějakou čokoládu? Prosím, prosím.“ Pavlík udělal za ty děti z azylových domů smutné oči a rodinka zarejdovala s vozíkem k regálu se sladkostmi.
Někteří lidé si téhle akce ani nevšimli, pár jich nad ní pohrdavě ohrnulo nos, další pak krom věcí pro sebe přidávali do košíku i něco navíc, podobně jako Pavlík se svými rodiči.
Rysy ve tváři pána středních let v odřené bundě a ošuntělých kalhotách napovídaly, že si zřejmě v životě prošel lecčím. Možná byl i on sám někdy v minulosti příjemcem potravin, sebraných při podobných charitativních akcích. V košíku měl půlku chleba, dvě jablka, balíček levného salámu, kousek obyčejného sýra a jednu výčepní desítku. Teď projížděl okolo zeleniny, na chvilku se zastavil, hrábnul do kapsy a začal si přepočítávat peníze. Váhal, přemýšlel a pak se usmál. Byl to vědoucí úsměv, který vydal za tisíc slov. Nabral asi dvě kila brambor, zvážil a pohlédl na displej s cenou. Pak přidal ještě dvě velké brambory, znovu zvážil a vytištěnou cenovku nalepil na sáček, který uložil do košíku stranou od svého skromného nákupu.
Za frontou u pokladen se vytvořila ještě jedna fronta. Byla kratší a lidé v ní postupovali ke dvěma dámám, kterým dávali zboží nakoupené pro charitu. Malý Pavlík s hrdým výrazem dospělce zrovna přesouval olej, rýži, těstoviny a několik balíčků čokolády z košíku svých rodičů do košíku těch dam.
Po Pavlíkovi přišel na řadu ten chudý pán a zlehka zažertoval, že si u nich trochu odloží. Bílá mu pokynula rukou a snědá se na něj usmála, jako kdyby to byl její starý známý. Co my víme, možná byl, možná nebyl. Snad se s ním už někdy setkala, jejich role byly obrácené a on nějakým způsobem přijímal pomoc z jejích rukou, než se sám odrazil ode dna.
Zaplať pánbůh, že na takovou dobrovolnou charitu naši lidé slyší. Mnozí rádi pomohou, sice neznají příjemce své pomoci, ale dobře vědí, že dostat se do průšvihu je dneska strašně snadné. Někdy k tomu stačí pár chybných kroků, jindy se to stane i bez vlastního zavinění. A pak se jejich majetek rázem ocitne v rukou kdejakých šmejdů.
Dobrovolně rádi pomáháme na rozdíl od „charity“ nedobrovolné. V té musíme všichni ze svých daní dotovat jedince, kteří si v luxusních autech a s rukama plnýma zlatých prstenů jezdí pro dávky. Na úřadech jsou agresivní, vynucují si přednost před ostatními a úředníci se jich bojí. Kdo kdy byl na pracáku, asi ví své.
Jan Pražák
I muži mají své biologické hodiny
„Jirko, víš, že máš ve firmě přezdívku sukničkář? Nechci ti do toho mluvit, dělej si, co chceš, ale já s tvým jednáním nesouhlasím.“ Rýpnul si do mě Michal. Kámoš a kolega, se kterým dělám v expedici už spoustu let.
Jan Pražák
Zrádný tajuplný úplněk
Máte rádi Měsíc? Já tedy rozhodně ano. On totiž není jen strohým kamenným nebeským tělesem, je přímo romantickou osobností, která po staletí inspiruje generace umělců k jejich tvorbě, i obyčejné lidi k potěše a zamyšlení.
Jan Pražák
Záhadná podoba lidí a jejich zvířat
„Teda, tobě to sluší, ty seš ale kočka!“ Kteroupak ženu by nepotěšila taková upřímně myšlená věta. Nejen přitažlivého vzhledu, ale i pozitivních povahových vlastností lze snadno dosáhnout netoliko u žen, ale i u mužů.
Jan Pražák
Jak byla Maruška za zlodějku
„Je ti jasné, že sedíš u jednoho stolu se zlodějkou a měl by sis ohlídat věci, abych ti něco neukradla? Musíš počítat i s tím, že ti udělám ostudu, přijdou si sem pro mě a odvedou mě v poutech před zraky celého osazenstva.“
Jan Pražák
Ženské zásadně nebiju
Jakkoli jsem možná drsňák a v dětství jsem byl pěkné kvítko, nedovedu si představit, že bych uhodil ženu. Už bych asi ani nespočítal, kolik poznámek, důtek a dvojek z chování jsem za svou prudkost dostal ve škole.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Bratra bodl do hrudníku i hlavy. Za pokus o vraždu soud muži potvrdil čtrnáct let
Muž z Litvínova si odpyká 14 let vězení za pokus o vraždu svého bratra, kterému zazlíval, že se za...
Vláda má jednat o návrhu na vznik nových sousedských dětských skupin
Návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, který počítá se zřizováním...
Volební spoty hrozí zelenými pomatenci i populisty. Ufoni slibují nadhled
Česká televize začala vysílat volební spoty stran a hnutí, které kandidují v červnových...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Rozdáváme tělové mléko Kind od Mádara ZDARMA
Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...
- Počet článků 2137
- Celková karma 28,71
- Průměrná čtenost 1306x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.