Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

I muži mají své biologické hodiny

„Jirko, víš, že máš ve firmě přezdívku sukničkář? Nechci ti do toho mluvit, dělej si, co chceš, ale já s tvým jednáním nesouhlasím.“ Rýpnul si do mě Michal. Kámoš a kolega, se kterým dělám v expedici už spoustu let.

Jsme na sebe zvyklí, každý to máme se ženskými úplně jinak, ale tohle chlapům v kamarádství nebrání, a navíc jsme natolik sehraní, že nás šéf dává na jednu směnu.

Tohle rýpnutí jsem od Michala slyšel někdy před deseti léty, o své přezdívce jsem věděl a bylo mi to jedno, možná jsem na ni byl i tak trochu hrdý. Bylo mi pětadvacet, já střídal holky, s každou jsem si užíval pár měsíců, a pak ji vyměnil za jiný model.

„Vím, Michale,“ odpověděl jsem mu tehdy. A napůl v žertu, napůl vážně dodal: „Vždyť já vlastně hledám tu pravou, akorát se mi to zatím moc nedaří. Ale zapiš si za uši, že až ji najdu, tak už s ní zůstanu napořád. A vůbec, za chvíli máme padla, pojď na jedno.“

Michal byl o pět let starší než já a tu svou našel už dávno, s Vlaďkou se znali od začátku střední školy. Moje pozvání na pivko pravidelně odmítal se slovy, jak se na ni těší a jak spolu večer zajdou jednou do divadla, jindy do kina, případně jak si jen tak doma užijí jeden druhého. Občas si sice posteskl, že Vlaďka dovede být náladová, snadno se vytočí nebo ji přepadne depka. Bral to však s humorem, říkal, že se to nestává moc často, považoval to za vztahový folklór a tvrdil, že se to pokaždé rychle spraví, hlavně v posteli. Postupem času začali pracovat na potomkovi, oba se na něj strašně těšili, avšak Vlaďce se nedařilo přijít do jiného stavu. Její špatné nálady se kvůli tomu začaly objevovat čím dál častěji, ale Michal si to stále maloval narůžovo a tvrdil, že až se to konečně podaří, problémy pominou jak mávnutím kouzelného proutku a oni budou zase v pohodě.

Já jejich budoucnost tak optimisticky neviděl, ale nechtěl jsem svého kamaráda strašit, tak jsem mu o tom neříkal. Popravdě řečeno jsem si začal dělat starosti, jak to s nimi nakonec dopadne, postupem času už Michal nemluvil o Vlaďce v takových superlativech jako dřív, býval zamlklejší a opouštěl ho jeho pověstný humor.

***

Stalo se cosi, co ode mě asi nikdo moc nečekal a Michal už vůbec ne. Dlouho jsem to před ním tajil, chtěl jsem, aby to pro něj bylo překvapení, které ho trochu vyvede z jeho teď už vážných starostí. A tak jsem mu zhruba před rokem vrazil do ruky svoje svatební oznámení s osobní pozvánkou na obřad i hostinu pro něj a pro Vlaďku.

„Se musíš ženit, viď? Já ti říkal, že jednou špatně skončíš.“ Okomentoval Michal můj počin. V jeho tváři se kmitlo zadostiučinění nad tím, jak to se mnou coby sukničkářem dopadlo, ale zároveň jsem z jeho reakce vyčetl i něco jiného. Překvapení a snad i stín závisti.

„Ale kdepak, nemusím,“ odpinkl jsem s úsměvem. „Pamatuješ, jak jsem ti říkal, co se stane, až najdu tu pravou? Tak se mi to konečně podařilo, přijdete oba, že jo? Vlastně musíte, vždyť seš můj nejlepší kámoš a tvá účast je povinná.“

Ano, bylo to tak. Pár týdnů po rozchodu s poslední „dočaskou“ jsem narazil na Helču a prakticky od prvního okamžiku jsme věděli, že k sobě prostě patříme. Ze mě vyhlášeného sukničkáře se stal milující partner, později manžel a ještě později spolehlivý fotřík, který nemyslí na nic jiného než na svou rodinu. Ale to trochu předbíhám, vezmu to radši postupně.

Michal na naši svatbu nepřišel, přestože mi to slíbil a chystal se dorazit. „Jirko, průšvih,“ omlouval se mi do telefonu a v jeho hlase byl smutek a zděšení. „Vlaďka byla u doktora, diagnostikovali jí prolaps dělohy typu, který se nedá napravit a zcela znemožňuje otěhotnění. Ta holka se mi z toho úplně složila, dostala hysterák, jaký jsem u ní nikdy nezažil a já s ní prostě musím zůstat doma. Promiň, moc mě to mrzí, užij si svatbu, přeju vám oběma štěstí.“

„Proboha! Chlape, můžu ti nějak pomoct? Teda vám oběma?“ Vypadlo ze mě.

„Ne, dík, tohle si musíme vyřešit sami.“ Odpověděl Michal a přerušil hovor.

***

Já mám rok po svatbě a připadám si jako král. Mám doma královnu, ženu, o jaké jsem vždycky snil a k tomu princeznu, která včera oslavila dvouměsíční narozeny a která je nejúžasnějším miminkem pod sluncem. Nedovedete si představit, jak se na ty dvě holky každý den těším, ke konci šichty hypnotizuji hodiny, abych už mohl konečně vypadnout a jít za nimi.

Michalovi se se svou radostí nechlubím, ale on vidí, jak to ze mě přímo sálá a prohlubuje to jeho neštěstí. Po dítěti vždycky toužil, stěžoval si mi, jak mu utíkají roky, ale pořád žádné nemá. Vlaďku se snažil přemluvit k adopci, když nemohou mít vlastní, ale ona to kategoricky odmítla. Párkrát jí navrhnul, že spolu zajdou k psychologovi, za což ho málem zabila. Ten kluk jakoby před mýma očima zestárnul o dvacet let, zhubnul, hodně prošedivěl a je nešťastný. Teď jsem se ho zeptal na něco, co se mi už delší dobu honí hlavou:

„Michale, neuvažoval jsi o tom, že bys od Vlaďky odešel a našel si nějakou jinou ženskou?“

„Víš, Jirko, napadlo mě to, ale nemůžu.“

„Proč? Vždyť ani nejste sezdaní. Máš ji ještě vůbec rád?“

„Mám. Vlastně… já už ani nevím. Vždyť my spolu už prakticky vůbec nemluvíme a ani si nepamatuju, kdy jsme si to naposled rozdali v posteli.“

„Nebo se bojíš, že bys neměl kam jít, když ten byt je její?“

„Ale o tom to není, kdybych to udělal, mohl bych na čas k našim, než bych si něco obstaral.“

„Tak proč teda? Pomalu každý den mi tady brečíš, jak ty její depky, pesimizmus a hysterické výlevy nemůžeš vydržet, jak ti utíkají roky a jak strašně bys chtěl normální ženskou, se kterou bys mohl mít rodinu. Vždyť je ti teprve čtyřicet, to není na chlapa žádný věk. Kdyby ses trochu sebral a dal se do kupy, tak po tobě skočí každá druhá. Zvlášť taková, která zůstala sama s dítětem, jestli by ti to teda nevadilo.“

„Ne, nevadilo... Ale víš, já se bojím, že kdybych Vlaďku po tolika létech opustil, tak se z toho sesype ještě víc. Vždyť jsme na sebe tak zvyklí.“

„Aha. Takže ty seš s ní vlastně ze soucitu? Nebo se snad bojíš udělat krok do neznáma?“

„Ne, to bych se nebál, ale... Ten soucit, tys na to kápnul a dokázal to pojmenoval... Asi máš pravdu.“

„Michale, ty kluku, nikdy mě nenapadlo, že já, kterého jste měli všichni za povrchního sukničkáře, ti tady budu jednou takhle mluvit do duše. Seber se, proboha a uvědom si jednu věc. Svou přítomností Vlaďce nepomůžeš, je přece dospělá a soudná, a musí si uvědomit, že pokud nezačne sama od sebe a nezmění se, tak na tom bude stejně blbě, ať už s ní zůstaneš nebo ne. A tebe stáhne s sebou, zničí tě, vždyť se na sebe podívej, jak vypadáš.“

„Hm. Dík. No... asi máš pravdu. Teda určitě máš pravdu, ale já fakt nevím. Snad někdy. Teď to udělat nemůžu. Seš kámoš, žes mi to takhle naservíroval, ale teď už promiň. Musím letět a stavit se Vlaďce pro prášky. Viď, že tu poslední dnešní zásilku uděláš sám?“

Michal se sebral a spěšně vypadnul půl hodiny před koncem šichty, já se pustil do práce, ale myšlenkami jsem byl úplně jinde. Napadaly mě otázky, jestli jsem to s tou otevřeností nepřehnal. Asi nepřehnal, chlap chlapovi dokáže říct, co si myslí, a přitom ví, že ten druhý to od něj taky tak přijme. Vezme nebo nechá být. Ale dokáže to Michal vzít? Odejít od Vlaďky, které stejně nepomůže a začít nový život s nějakou jinou? Nebo obětuje sám sebe? No, nevím, je to na něm já mu chci pomoct, ať už se rozhodne jakkoli, ale žít za něj jeho život nemůžu.

V těchto úvahách jsem tak nějak mechanicky odbavil poslední zásilku, pak konečně padla, já zařadil třetí kosmickou a upaloval domů za svou královnou a princeznou.

Autor: Jan Pražák | úterý 21.5.2024 14:34 | karma článku: 23,76 | přečteno: 856x
  • Další články autora

Jan Pražák

Mami, proboha, proč ty ve svém věku chceš být ještě hezká?

Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl náhodou a možná bych byl radši, kdybych jej ani neslyšel. Ale když už se stalo a ti dva seděli naproti mně na dvojsedačce v ranním metru, tak se vámi o něj podělím.

18.6.2024 v 14:34 | Karma: 26,03 | Přečteno: 839x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Zpověď zrakově postižené ženy

„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala.

15.6.2024 v 7:07 | Karma: 34,70 | Přečteno: 1879x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak jsem somroval u supermarketu

„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“

11.6.2024 v 14:34 | Karma: 27,77 | Přečteno: 923x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Mistryně světa ve skoku do řeči

Skáčete rádi lidem do řeči? A víte, že se to nemá? Tedy pokud nejste genderově nebo věkově na společenském žebříčku výš než oběť vašeho skoku, tak je to dle regulí slušného chování nepřípustné nebo přinejmenším neslušné.

8.6.2024 v 7:07 | Karma: 23,95 | Přečteno: 1373x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Senior sokolík

„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.

5.6.2024 v 14:34 | Karma: 27,07 | Přečteno: 669x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Tři dny v práci, poté domů s majákem. Ministr Bek jel záchranářskou uličkou

19. června 2024

Premium Ministerstvo školství proplácí coby přespolnímu politikovi Mikuláši Bekovi (STAN) přes 57 tisíc...

Střelba na fakultě: Vysvětlujeme chyby policie v souvislostech

21. června 2024

Premium Policie otočila. A poprvé přiznala, že ne vše, co předcházelo střelbě na Filozofické fakultě...

Čína má zálusk na ruskou řeku. Putin jí však při návštěvě KLDR vytvořil překážku

21. června 2024

Premium Nový projekt silničního mostu mezi Severní Koreou a Ruskem přes řeku Tuman představuje omezení pro...

Policie o střelci na FF UK: Otce zavraždil kvůli obecné zášti. Nechybili jsme

20. června 2024  17:31,  aktualizováno  22:41

Pachatel střelby na fakultě neměl konflikt se svým otcem před tím, než ho zavraždil. Motivem byla...

Slovenští poslanci schválili přeměnu RTVS v STVR. Zbývá jen Pellegrini

20. června 2024  21:10,  aktualizováno  22:13

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 2146
  • Celková karma 28,52
  • Průměrná čtenost 1309x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.