Zrádný tajuplný úplněk
A úplněk? Ten přímo miluju. Vím, že mnohým z nás brání v klidném spánku, ale mám to postavené obráceně. Pokud je jasná noc, vytáhnu závěs, nechám ho, aby mi svítil do postele, omýval mě svými stříbrnými paprsky. Pak se mi hned líp usíná a i sny bývají příjemnější.
Je to tak týden, co jsem si večer před spaním sednul na lavičku na předzahrádce a pozoroval uzoučký srpek měsíce nad západním obzorem. Vypadal trochu jako lodička, a když ke mně přisedla Soňa, dostal jsem takový nápad. Chvilku jsme povídali o všem možném, o dcerách, o vnoučatech, spřádali jsme plány na další dny, prostě jsme poklidně klábosili tak, jak to dělávají lidé, kteří jsou spolu už strašně dlouho.
„Soni, podívej se na něj,“ vzal jsem svou drahou za ruku a ukázal na ten srpek, „představ si, že je to bárka, my teď do ní nasedneme a uděláme si vyjížďku na drobných vlnkách mléčné dráhy.“
Tak to víte, že jsem měl ve svých představách i jiné myšlenky, zasnil jsem se o milování v romantické měsíční záři. Leč Soňa mě zlehoučka žertovně cvrnkla do nosu a zcela pragmaticky pravila: „Ale vždyť bychom z té bárky vypadli, koukej, jak je našikmo, skoro stojí na špičce. A teď mi promiň, jdu spát, jsem utahaná a zítra mě čeká náročný den. Dobrou.“
A bylo. Tedy spíš nebylo. Má romantická nálada byla pryč a moje myšlenky se vydaly nudně pragmatickým směrem, pohlédl jsem na Měsíc jako na nebeské těleso. Místo lodičkového srpku jsem si představil celé kolečko a napadla mě otázka: „V době, kdy my tady na severní polokouli vidíme úplněk, co vidí lidé třeba v Jihoafrické republice, která je prakticky pod námi, akorát na polokouli jižní? Vidí taky úplněk nebo nevidí nic, protože mají zrovna novoluní?“
Záludná otázka. Chvilku jsem váhal a říkal si, jak by na ni asi odpověděli různí lidé. Třeba takový básník. Ten by nad osvitem nebeských těles určitě nepřemýšlel. Usrkl by ze sklenky vína a hned by začal veršovat o oblých ňadrech a hlubokém klíně nahé dívky, ležící v trávě, zalité chladnými měsíčními paprsky.
Anebo dávný lovec z pravěku. Ten by naopak ve svitu úplňku zahlédl nejasné stíny zvěře, nasliněným prstem prozkoumal směr větru a tiše se se svým oštěpem plížil takovým směrem, aby měl šanci ulovit kořist pro sebe a pro svou tlupu.
Věštec by si při slově úplněk vzpomněl na Jupiter a Saturn, a hned by prozkoumal mou dlaň. Hluboce by se zamyslel a pamětliv, konjunkce, opozice a dlaňových čar by mi prozradil, co mě v budoucnu čeká či nečeká.
A co vědec, astronom? Ten by vzal mou otázku zcela vážně, věnoval by mi shovívavý pohled a pustil by se do vysvětlování. „Pane, představte si, že při úplňku jsou nebeská tělesa postavena prakticky v jedné linii v pořadí Slunce, Země a Měsíc, a je tudíž logické, že vidíte to samé, ať už se koukáte odkudkoli, třeba od nás nebo z Jihoafrické republiky.“ Nu a já bych jen vykulil oči, dal mu zapravdu a zastyděl bych se, že jsem se ho tak hloupě zeptal.
Jsem provokatér. Občas rád provokuji lidi a dělám si z nich legraci, však to možná znáte z mých článků. Ale nerad uvádím lidi do rozpaků a u vědomí, že by při této otázce mohli zaváhat úplně stejně nejistě jako já, jsem ji nepoložil žádnému člověku, nýbrž umělé inteligenci. Schválně, jestli je opravdu tak chytrá, jak o ní mnozí říkají.
A víte, jak to dopadlo? Bledě. Prabídně. Svůj dotaz jsem formuloval maličko navádějícím způsobem a položil jej hned dvěma Ájinám (AI): „Je pravda, že když je v České republice úplněk, tak je v Jihoafrické republice novoluní?“ Obě se nachytaly, skočily na špek, odpověděly, že ano a jako bonus doplnily pár dalších nesmyslů. Inu pokochejte se sami, nedalo mi to a výplod aichatting.net jsem si ofotil:
Ájina chatgpt.com na tom nebyla o nic líp. A pak věřte moderním technologiím, na které dnes kdekdo spoléhá a nechává si od nich vypracovávat elaboráty od seminárních prací až někam po dokumenty strategického plánování.
Tak radši pryč od toho, vraťme se zpátky na stromy... totiž pardon, chci říct zpátky od strohé vědy nebeských těles k romantickým stříbrným měsíčním paprskům.
Další úplněk bude za pár dní, tak vezměte svého milého nebo svou milou a udělejte si večerní výlet. Ruku v ruce se pomalu procházejte v polích a lukách, lesem, povídejte si o hezkých věcech, hledejte drobnou krásu každodenních okamžiků, občas se zastavte k obejmutí a políbení. A až dojdete k rybníčku nebo ke skryté studánce, pokochejte se pohledem na měsíc, plující po klidné hladině. A potom si v měkoučkém mechu nebo hebké jarní trávě v měsíčním svitu dopřejte to nejkrásnější tak jako v mládí, když jste byli zamilovaní.
A kdyby nakonec zůstalo jen u té procházky při úplňku, nevadí. Rozhodně to bude mnohem příjemnější než dohadování s popletenou umělou inteligencí.
Jan Pražák
U nás se úspěch neodpouští
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„To jste trefil přesně,“ pokývala majitelka hlavou s posmutnělým úsměvem v reakci na mou poznámku, že u nás se úspěch neodpouští. Pak rychle dopila svou desetiminutovou limonádu a s omluvou odkvačila za dalšími povinnostmi.
Jan Pražák
Oheň ve vlasech
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
Já vím, jsem potvora a s chlapy si jenom užívám. Jednou si začnu něco s tím, jsem s ním pár měsíců, poté ho pošlu k vodě a jdu do toho pro změnu s jiným. Odsuzujete mě? Možná na to máte právo, ale napřed si poslechněte můj příběh.
Jan Pražák
To je jenom náš Pepíček, toho my tu máme skoro pořád
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
„Je mi strašné vedro, nevadilo by ti, kdybych dneska vyměnila kávu s větrníkem za zmrzlinový pohár? A přidáš se ke mně?“ Zeptala se Maruška jednoho odpoledne minulý týden, když jsme se po práci sešli v naší oblíbené cukrárně.
Jan Pražák
Příběh jednovaječných dvojčat
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
Rodiče mi dali jméno Kamila a přišla jsem na svět jen o pár chvil dřív než moje sestra Radmila. Už od samého začátku jsme byly úplně stejné, rozeznat nás od sebe dokázala jedině maminka.
Jan Pražák
Proboha, lidi, pohlídejte mi ji!
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/16/12/12170/w230/Bf256073.jpeg)
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 2156
- Celková karma 28,05
- Průměrná čtenost 1309x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.