Zelenskyj hraje vabank

Rozkaz prezidenta Volodymyra Zelenského o dobytí pobřeží Azovského moře je reakcí na pochybnosti západních analytiků o schopnosti ukrajinské armády dobýt území okupovaná Ruskem.

„Prezident Zelenskyj nařídil ukrajinské armádě vybavené nyní západními zbraněmi, aby znovu dobyla okupované pobřežní oblasti, které jsou životně důležité pro ekonomiku země,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru s nedělníkem The Sunday Times. Ukrajinská armáda osvobodila od ruské okupace vesnici Ivanivka v Chersonské oblasti. Informovala o tom ukrajinská 60. samostatná pěší brigáda na Facebooku.  Údajně má k dispozici jeden milion vojáků.

Obecně se uvádí, že k úspěšnému útoku je zapotřebí troj až pětinásobná převaha vojáků. Pokud by tedy Ukrajina nasadila skutečně jeden milion vojáků. Dosáhla by teoretické převahy tři ku jedné, protože se podle západních analytiků do bojů na ruské straně zapojilo asi tři sta tisíc vojáků. Toto je vojenská stránka věci.

Existuje ale i propagandistická stránka rozkazu Zelenského. Byl vydán jen krátce poté, co se podle médií i v zákulisí Bílého domu objevily názory, že Ukrajině se Ruskem dobytá území nepodaří získat zpátky. Washington – Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli podle zpravodajské stanice CNN převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. Poradci amerického prezidenta Joea Bidena v soukromí debatují, jak a zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl pozměnit definici "vítězství" a přiznat možnost, že se území Ukrajiny nenávratně zmenšilo. Tento pesimistický názor podle zdrojů CNN neznamená, že USA chtějí Ukrajinu nutit k územním ústupkům Rusku za účelem ukončení války. Je také možné, že se ukrajinské armádě v protiofenzívě podaří část ztraceného území získat zpět.

Právě na tyto informace CNN rozkaz Zelenského reaguje. Nicméně, je to hra vabank. Rusko zcela jistě podnikne veškeré kroky k tomu, aby jednou okupovaná území Ukrajiny udrželo. Mediálně se nyní situace Ukrajiny na Západě lakuje opět na růžovo. Ukrajinské bombardování ukrajinského území okupované Ruskem se vydává za „zlom ve vývoji situace“. Obávám se, že tak jednoduché a snadné to nebude. A především, útočící jednotky ukrajinské armády budou muset počítat s významnými ztrátami živé síly. Ukrajina sice počty svých padlých vojáků neuvádí a Rusko už také ne. Podle Ukrajiny zahynulo na Ukrajině již více než 30000 ruských vojáků (tj. asi 10 % z celkového počtu ruských vojáků zapojených do „speciální vojenské operace“ – jak Rusko válku na Ukrajině nazývá. Pokud by Ukrajina chtěla skutečně nasadit jeden milion vojáků na určitý úsek fronty, ztráty by se mohly pohybovat až kolem jednoho sta tisíc vojáků. Rusku přitom zůstává jedna zásadní výhoda – má jasnou převahu v letectvu a může letectvo proti útočícím ukrajinským vojákům nasadit ve velkém počtu.

Pokud by ukrajinská ofenzíva skutečně začala, ale nedosáhla by plánovaných cílů, skepse se bude mezi západními analytiky dále šířit. Navíc, případný neúspěch ukrajinské ofenzívy by mohl vést k další ztrátě území Ukrajiny ve prospěch Ruska.

Rusko nezahálí ani na mezinárodním poli. Poté, co byl ministr zahraničí Ruska údajně donucen předčasně zasedání států G20 opustit, chystá se jednání Vladimira Putina v Íránu společně s tureckým prezidentem Erdoganem. Státy BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) údajně řeší žádost Argentiny o přístup do tohoto sdružení. Formuje se tak protizápadní koalice s počtem obyvatel přesahujícím o řád státy NATO. Turecko přitom hraje dvojakou roli, souhlasilo s přijetím Švédska a Finska do NATO, ale za podmínek, že Švédsko vydá osoby, které jsou napojeny na kurdské protiturecké organizace. A samozřejmě, ještě může vstup Švédska a Finska stopnout v tureckém parlamentu, pokud by se Švédsko zdráhalo vydat osoby na tureckém seznamu.

Ukrajinu tak čekají další krvavé měsíce bojů s nejistým výsledkem. A už i podle západních analytiků je chybou, že USA odmítají s Ruskem vést dialog na úrovni ministrů zahraničí. Na co USA čekají – obávám se, že za několik týdnů může být situace pro Ukrajinu ještě méně příznivá než dnes. Nešťastná Ukrajina bojuje přitom o holé přežití.