EU: Musíme zachránit klima – za každou cenu!

Volby do europarlamentu se konají v atmosféře „důsledného prosazování politiky záchrany klimatu“, a každý, kdo s touto politikou nesouhlasí je populista nebo pravicový extremista.

Současná EU má ohromné množství dlouhodobě neřešených potíží. Ilegální imigrace dosáhla nebývale velkých rozměrů a nedaří se jí regulovat. Schválením migrační dohody na úrovni EU je jen pokusem zastavit tento proces, aniž by byly k dispozici účinné prostředky – ty EU neschválí, protože by byly v rozporu se základními lidskými právy. Frontex jako agentura mající na starosti bezpečnost Schengenu, tak bude dál fungovat jako statistický úřad a bude dodávat informace o tom, kolik se k nám zase ilegálních migrantů dostalo. Některé státy, jako Itálie, se dohodly s jinými zeměmi, že ilegální migranti budou trávit čas na čekání jejich žádosti o azyl právě tam. Nabídla se Albánie. Podobně se rozhodla řešit situaci i Velká Británie, ta bude posílat ilegály do Afriky. Labouristé, kteří velmi pravděpodobně vyhrají příští volby, však tento způsob zruší a situace se vrátí k „normálu“.

Dalším problémem EU je ztráta ekonomického tempa, kterou způsobil „boj s covidem“ a posléze ruská agrese na Ukrajině, po níž zažil svět další energetickou krizi. Ekonomika by se tak mohla stát soubojem politických konceptů, nicméně nestala a nestane. Klasický souboj pravice a levice v EU je prakticky umrtven. Zásadním důvodem tohoto jevu je totiž program „Zeleného údělu“ – „Greendeal¨“.

Politika Západu tak, jak ho stále definujeme (USA, Evropa, Japonsko a Austrálie s Novým Zélandem) je totiž politikou záchrany klimatu doslova fascinována. Na pozadí záchrany klimatu je pak naprosto „zbytečné“ bavit se o levici či pravici – existuje mnohem „větší“ úkol – zachránit Zemi před přehřátím, které způsobila lidská civilizace vypouštěním kysličníku uhličitého z fosilních paliv do atmosféry. Ti, kteří argumentují, že je to teorie scestná ( a je jich fakticky málo mezi vědci i mezi politiky), jsou ukřičeni. Občas sice něco vydají World Climate Declaration There is no climate emergency (clintel.org), ale jsou jednak dehonestováni, a jednak nemají na politiku Západu žádný vliv. Podle ČT naopak Že klima mění člověk, věří 97 procent vědců. Ta tři procenta jsou ti, kteří znají fyziku a zejména termodynamiku a mají spočítáno, že vliv kysličníku uhličitého na klima je nesmysl.

To je tedy aktuální situace Západu. Proto jsou i nynější volby do europarlamentu ve znamení „podpory Greendealu“. Většina politiků si nedovolí proti tomu ani špitnout – když, tak způsobem podle Danuše Nerudové – místo Greendealu „Realdeal“. Čili stejné téma, jiný název.

Navíc, Greendeal má ve svém důsledku velmi podobné účinky na politiku jako někdejší komunismus s vládou nad státy střední a východní Evropy a Asie. Jakmile totiž není možné a je politicky „na odstřel“ pochybovat o záchraně klimatu a metodách, jakými se provádí, jsem přesně v tom samém systému „vědeckého komunismu“, který jsme tu zažili v letech 1948/1989.

Vědecký komunismus byla oficiální disciplína, která se učila na vysokých školách včetně technických. Jako absolvent VŠCHT jsem prošel touto vědou od A do Z. Navíc v dobách po sovětské okupaci v roce 1968, kdy se k výuce dostaly staré „kádry“. Jeden z nich nás učil a jednou nás pustil z výuky, že má „aktiv“, Byl spatřen v hospodě, kde statně nasával. Svou práci o vědeckém komunismu jsem splácal tak, že jsem dostal „literaturu“, z níž jsem měl čerpat. Ze zoufalství jsem ze 150stránkové knihy opsal každou pátou a odevzdal 25stránkový eleborát, který můj vyučující přijal s tím, že ho to „neuspokojilo“. Mne také ne.

Dnes se o změnách klimatu píše podobně. Opisují se fyzikálně nepravdivé „pravdy“, inkasují se finanční částky na zkoumání vlivu onoho či tamtoho a data o klimatických změnách způsobených lidskou činností utěšeně přibývají.

V takové atmosféře je pak souboj levice s pravicí prakticky vyloučen. Můžete tak být maximálně proti nebo pro. Důležité otázky jako právo veta v EU jsou tak ve srovnání s klimatickou hrozbou zcela na vedlejší koleji. A mladí progresivní, klimaticky „správně vyškolení“ politici, pak nabízejí „nový komunismus“ ve starém balení. Budeme chránit a zachráníme. V takových to volbách je o výsledku rozhodnuto předem – ať už vyhraje ten či onen – Greendeal je naše budoucnost.