Válka na Ukrajině: Obě strany se obviňují z nacismu

Kromě bojů na frontě se další válka odehrává v mediálním prostoru. Rusko i Ukrajina líčí svého protivníka jako nacistické zločince a obviňují se z válečných zločinů.

Dlouho očekávaný projev ruského prezidenta Vladimira Putina ukázal, že předvídání politologů o tom, že Rusko vyhlásí oficiálně Ukrajině válku, se opět nevyplnilo. Putin svůj projev využil tradičně k tomu, aby blahopřál lidem ze Společenství nezávislých států (státy tvořící bývalý SSSR) ke dni vítězství nad fašistickým Německem.

Putin v pondělním projevu na přehlídce v Moskvě nejprve pogratuloval veteránům Velké vlastenecké války. „Naší povinností je udělat vše, aby se hrůzy světové války už neopakovaly,“ řekl. Ruský prezident dále prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. Donbaské milicionáře ocenil, že vedou zápas o „vlastní území“ tam, kde dříve bojovali i „hrdinové Velké vlastenecké války“. Obhajoval ruskou invazi jako „preventivní úder“, který měl zabránit údajnému plánovanému útoku Ukrajiny na separatistická území na východě Ukrajiny a na Krym.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ke konci II. světové války vyjádřil již 8.5.2022. V něm přirovnal ruskou invazi ke zločinům Německa ve druhé světové válce.  „Na Ukrajině se odehrává krvavá rekonstrukce nacismu. Fanatické zopakování toho režimu, jeho idejí, slov a symbolů. Maniakálně detailní opakování krutostí a alibi, jež má to vše ospravedlnit. Opakování zločinů a pokus překonat ‚učitele‘ a postavit ho na piedestal nejhoršího zla v lidské historii,“ říká Zelenskyj.

Putin a Zelenskyj tak vedou boj o „myšlení“ jak občanů Ruska a Ukrajiny, tak světového mínění. Jak upozorňuje Pavel Zvolánek ve svém článku Všichni proti Putinovi? Ne tak docela. V Asii má dost fanoušků, zdánlivá jednota proti Rusku není ve světě zdaleka tak pevná, jak o ní propaganda Západu hovoří. Vše vypadá jednoznačně. Rusko přepadlo svého souseda, páchá na jeho území válečné zločiny a celý svět se sjednotil, aby agresi odsoudil. Řada asijských zemí však ve svých postojích zůstává zdrženlivá a jejich sociální sítě plní až překvapivě proputinovské komentáře…..

 Dominantním tématem indonéských diskusí je tak západní pokrytectví a zdánlivá podpora Putinovi je jenom jiným obalem použitým pro přetrvávající antiamerikanismus. „Když se americká vláda vyjímá z mezinárodního práva a následně odsuzuje jiné země za to, že dělají totéž, nebo přistupuje k různým konfliktům s výrazně odlišným stupněm morální naléhavosti, velká část světové populace bude, ať už právem, nebo neprávem, připravena na to poukázat,“ napsal Sebastian Strangio ve zpravodajském magazínu The Diplomat zabývajícím se oblastí Indopacifiku…..

Americký ekonom Jeffrey Sachs připomněl, že při hlasování o vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva tento krok podpořilo 93 zemí, z ostatních států 24 bylo proti, 58 se zdrželo a 18 nehlasovalo. V této stovce zemí přitom žije 76 % světové populace. „Sečteme-li všechny země a regiony, které na Rusko uvalily sankce – USA, Velká Británie, Evropská unie, Japonsko, Singapur, Austrálie, Nový Zéland a hrstka dalších, jejich celkový počet obyvatel činí pouhých 14 % světové populace“.

Z výše uvedeného tak lze zejména odvodit, že ekonomická izolace Ruska pomocí sankcí, které na Rusko uvalil Západ, nemá velkou naději na úspěch. Rusko například může kupovat západní technologie přes Kazachstán, který pevně podporuje postoj Ruska ve Společenství nezávislých států a Rusko nedávno Kazachstánu pomohlo při nepokojích.

A ještě jeden pohled na údajnou ruskou ekonomickou izolaci.  Rusko za války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy za paliva. Vydělává na růstu cen Rusko podle CREA za první dva měsíce války proti Ukrajině vyvezlo energetické suroviny celkem za 63 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč), z toho do EU za 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč). To je dvojnásobek proti stejnému období loňského roku.

Náklady Ruska na válku na Ukrajině odhadují někteří analytici asi na miliardu dolarů denně. Pro srovnání, ruské příjmy z ropy a plynu loni činily 250 miliard dolarů. Při současných cenách by mohly činit až kolem 400 miliard dolarů. Uvažme ale, že ceny z nemalé části narůstají proto, že trh předpokládá zavedení embarga na ruskou ropu a plyn. Ruská uralská ropa se minulý týden nabízela v rekordní slevě. Ta se pohybovala kolem 20 dolarů na barel v porovnání s cenou barelu ropy Brent v „Dated“ kontraktu, tedy v kontraktu pro okamžité fyzické dodání.

Právě z tohoto vývoje těží Indie, která nyní kupuje z Ruska ropu právě asi s 20% slevou oproti cenám na světových burzách.  Z toho vyplývá, že Rusko může z vývozu ropy a plynu válku na Ukrajině financovat ze zvýšených příjmů za vývoz surovin.

Sázka na výhru Ukrajiny, jak se o válce nyní uvažuje v USA a NATO, tak nemusí vyjít. Rusko se nepodaří ekonomicky izolovat a bude mít dostatečné finanční i lidské zdroje případnou ukrajinskou ofenzívu eliminovat. Se všemi negativními dopady na ukrajinskou ekonomiku a obyvatelstvo. Zdá se, že uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou teď ale není na pořadu dne.