Boris Johnson plánuje vítězství Ukrajiny

Premiér Boris Johnson se vyjádřil k podmínkám, které je nutné vytvořit, aby Ukrajina vyhrála válku s Ruskem. Jeho čtyřbodový plán má viditelné nedostatky.  

Boris Johnson se vyjádřil k podmínkám, které povedou k vítězství Ukrajiny nad Ruskem. V komentáři formuloval čtyři konkrétní kroky, které musí svět v pomoci Ukrajině podniknout. Za prvé, Západ musí Ukrajině poskytnout všechny potřebné zbraně, munici, vybavení a výcvik pro armádu. Samotná Británie plánuje vycvičit asi 10 tisíc vojáků za 120 dnů. To je mimochodem zhruba stejné množství Ukrajinců, kteří prošli vojenským výcvikem v 7 letech před letošní invazí. Za druhé by podle britského premiéra měl Západ Ukrajině pomoct finančně udržet stabilitu svých státních institucí, aby mohla vláda zachovat důstojnou sociální infrastrukturu, vyplácet důchody a v neposlední řadě třeba mzdy státním zaměstnancům.Za třetí je podle Johnsona důležité zajistit pozemní trasy pro vývoz ukrajinských potravin, především obilí, tak aby se udržely příjmy ukrajinského hospodářství. A posledním bodem je osvobození ukrajinských námořních přístavů a export 25 milionů tun pšenice a kukuřice, které jsou akutně potřeba pro zabránění hladomoru zejména v méně rozvinutých zemích Afriky a Asie.

Výše uvedený plán má zjevné vady, na které upozorním.

1. Vyzbrojení Ukrajiny – Zatímco Johnson patří k těm západním politikům, kteří formulují postoje k Rusku nejostřeji, existují i další západní politici, kteří o dodávkách těžkých zbraní hovoří vyhýbavě. Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítá posílat na Ukrajinu tanky, německý kancléř Olaf Scholz požaduje jednání s Ruskem a vedení Ukrajiny na čele s Volodymyrem Zelenským nechce s Ruskem jednat dříve, než získá dostatečnou zbraňovou kapacitu – zejména americké a britské raketomety. Bohužel, již více vojenských analytiků, u nás generál Jiří Šedivý, se vyjádřilo pochybovačně o schopnosti ukrajinské armády dobýt zpátky Ruskem okupovaná území. Upozorňují zejména na to, že Ukrajina nemá a nebude mít takovou převahu v lidské síle, která by zahájení skutečně efektivní ofenzívy umožnila. Rusko bude mít stále v lidské síle převahu a má z čeho brát, protože má početnější skupinu rezervistů. Ukrajina při bojích u Severodoněcku přiznává velké lidské ztráty – denní počet padlých činí až 100 osob denně a až 500 raněných denně. To jsou informace přímo z úst Zelenského. Rusko změnilo taktiku a postupuje pomalu ale jistě každý den o pár kilometrů. Využívá desetinásobné převahy v dělostřelectvu a nadvládu ve vzduchu. Jens Stoltenberg , generální tajemník NATO, hovoří o válce na Ukrajině jako o válce na dlouhé roky. Rozhodně se tedy nepočítá s tím, že Ukrajina okupovaná území dobude do konce roku, což je plán ukrajinské generality.
2. Finanční stabilita Ukrajiny – vzhledem k válce se na Ukrajině de facto zastavil normálních chod ekonomiky. Ukrajina potřebuje podle Zelenského až 2 miliardy dolarů měsíčně na to, aby udržela chod státní správy, nějaké finance slíbily USA a EU, pokud by ale měla válka trvat roky, jak tvrdí Stoltenberg, může ochota financovat ukrajinský stát výrazně klesnout, a to jak v USA, tak v EU. EU i USA dnes zápasí s energetickou krizí ne nepodobnou té při které arabské státy prudce zdražily ropu v roce 1973 v reakci na další porážku od Izraele v tak zvané Jomkipurské válce.
3. Zajištění tras pro vývoz ukrajinských potravin – tento plán je sice jasný, ale problémem je to, že právě východ Ukrajiny, který je obilnicí Ukrajiny, je válkou zasažen nejvíce a letošní úroda na Ukrajině bude podle různých odhadů asi na úrovni 50% loňského roku.
4. Osvobození ukrajinských přístavů – to je úkol pro armádu a Rusko udělá vše proto, aby se co nejvíce ztížil přístup Ukrajiny k Černému moři. Rusko už odřízlo Ukrajinu od Azovského moře, vojenští analytici nevylučují ani pokus Ruska o obsazení ukrajinského pobřeží na západ od Krymu.

Plán britského premiéra je tak založen spíše na přáních než na reálných základech. Johnsona navíc velmi poškodila kauza večírků v době covidových restrikcích a jeho vláda sice hlasování o důvěře ustála, ale část konzervativních poslanců pro vládu nehlasovala. Johnson se snažil svým radikálním protiruským vystupováním otupit kritiku jeho počínání během covidové krize a jeho postavení je podle politologických analýz v Británii velmi oslabeno.  Domnívám se proto, že Johnsonův plán pro Ukrajinu je nerealistický a nerealizovatelný. Rusko okupovaná území Ukrajiny nepustí a nepřipustí jejich dobytí ukrajinskou armádou za žádnou cenu.