Posílají vaši zaměstnanci maily po pracovní době? Může za tím být syndrom vyhoření!

Jak může firma svou rozumnou firemní kulturou své zaměstnance před vyhořením chránit, víme z předešlého článku. Stejně důležitou úlohu mají i manažeři, kteří dokážou včas podchytit zaměstnance s příznaky syndromu vyhoření.

Poznáte, zda váš zaměstnanec stojí na pokraji syndromu vyhoření? Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy váš zaměstnanec dlouhodobě vyřizuje pracovní záležitosti, včetně emailů, ve svém osobním volnu, po večerech či víkendech nebo vykazuje extrémní množství přesčasů.
Syndrom vyhoření může signalizovat i změna v jeho chování. Menší angažovanost, roztěkanost, nedodržování termínů, vyšší chybovost, podrážděnost, permanentně špatná nálada, neadekvátní emoční reakce, pláč či hádavost, která může přerůst až ve slovní agresi.
Častým příznakem bývá eliminace kontaktů s kolegy, kdy se člověk stahuje do své ulity, přestává komunikovat se svým okolím a odmítá se účastnit společných akcí. Také u něj převládá černé „tunelové vidění“, kdy dotyčný vnímá jen negativa, vše je pro něj problém, je plně zacyklen ve svém negativním myšlení.
Se syndromem vyhoření se pojí časté zdravotních obtíže jak psychického, tak fyzického rázu. Dotyčný však často chodí do práce, přestože se necítí dobře. Alarmující může být i náhlý, celkově zanedbaný vzhled.

Jak správně zareagovat? Společně si sedněte a mezi čtyřma očima dotyčnému sdělte, jakých změn v jednání či chování jste si u něj všimli. Přitom ho nezapomeňte ujistit, že o něj máte starost. Zeptejte se, jak danou situaci vnímá on a zda mu můžete být nějak nápomocní. Počítejte s tím, že při prvním rozhovoru na toto téma dotyčný vše popře a své chování svede na velké množství práce či osobní problémy. Nabídněte, že se na vás může kdykoli s důvěrou obrátit.
Následně je určitě dobré intenzivněji pozorovat jeho jednání, vztahy s kolegy i pracovní výsledky, a rozhovor na toto téma opět po nějaké době otevřít, případně nabídnout kontakt na odborníka, firemního psychologa či kouče atd.
Jestliže situace graduje, je třeba být mnohem důraznější a člověka konfrontovat s fakty – ukázat dopady jeho stavu pro firmu, jeho tým, ostatní kolegy i pro něj samotného, ale zároveň projevit podporu pro nalezení vhodného řešení.

Nabízím několik otázek k zamyšlení… Máte přehled o přesčasech zaměstnanců ve firmě? Kdo z vašich lidí vykazuje výše uvedené příznaky? Co můžete udělat vy ze své pozice, pro prevenci syndromu vyhoření ve vaší firmě? Kdo vám může pomoci? Můžete něco z výše uvedeného v rámci týdne začít realizovat? Jak do prevence můžete zapojit zaměstnance samotné? Co jste si skrze tento článek uvědomili? Využijete tyto poznatky v praxi?

Být dobrý leader znamená kromě jiného předvídat problémy a hledat společná řešení. A také nabídnout pomocnou ruku.