Máme ,,rádi" problémy, jejich řešení však méně

Na svých pozicích jste se jistě setkali s lidmi ze svého okolí, kteří vás požádali o pomoc při řešení problémů osobního či profesního rázu. Pokud se rozhodnete pomoci, mějte na paměti, že až každá 13. rada padne na úrodnou půdu.

Má tedy udílení rad, pokud nejde o standardizované postupy a předpisy, vůbec smysl?
Pro náš mozek je podstatně jednodušší zabývat se problémem a vycházet ze situací, které jsme již opakovaně zažili, jež má „uložené a pouze po nich sáhne“, než hledat jiná řešení a nové cesty, zkoušet něco neznámého, pro náš mozek tedy automaticky „riskantního“. Dalo by se říct, že máme „rádi“ problémy, méně pak hledání jejich řešení.

Ve chvíli, kdy jsme postaveni před problém, nám spolu s možným řešením naskočí i pochyby, varování i upozornění proč by to vlastně nemělo vyjít. V našem mluveném projevu se tato skutečnost projevuje používáním slovíčka ALE…
To je zajímavý nápad, ale… a už to jede. Zkuste ze svého slovníku slovo ALE zcela vypustit. Otevřou se Vám i Vašemu týmu nové možnosti...

Pro náš mozek je těžké si představit své dlouhodobé cíle, jednat racionálně v neznámých situacích, přizpůsobit se změnám, ke kterým má obecně velmi negativní přístup. Stereotyp a vyjeté koleje - ty on má rád. Vyveďte vědomě váš mozek z jeho zvyklostí.
Jak tedy komunikovat?
Klaďte lidem jasné krátké otevřené otázky a poté mlčte, dejte jim dostatečný prostor na to, aby odpověď nalezli sami. Překonejte touhu mluvit či radit, nebojte se mlčet déle. Uvidíte, že druhá strana vždy začne hovořit sama a přijde s vlastními návrhy. V mozku se při vzniku nápadu vyplaví patřičné stimulační hormony a dotyčný bude mít větší motivaci pro jeho realizaci.Angažujte své lidi při hledání řešení na maximum a podporujte je dotazem Co ještě? Co dál? A následným delším mlčením.
Buďte pro svůj tým koučem - osvojte si základní koučovací dovednosti a uveďte je postupně do praxe.

Impulzy k zamyšlení:
Všímejte si sebe i svého týmu, kolik času trávíte analýzou problému a kolik jeho řešením.Pomoci vám mohou následující otázky:

Kolik času trávíte např. na poradách obhajováním toho, co nejde, namísto hledání cest, jak to jít může?
Kam svými dotazy směřujete pozornost svých lidí - k popisu problému nebo k hledání cest, jak z něj?
Jak moc jste otevřeni názorům a nápadům druhých a jak moc lpíte na své vlastní pravdě? Není i vaše protistrana skálopevně přesvědčena o té své?

Odpovědi na tyto otázky vám mohou ukázat, jak k problémům či výzvám vy i váš tým přistupujete, zda se jimi konstruktivně zabýváte nebo je odsouváte na neurčito. Díky těmto poznatkům objevíte i efektivní způsob, který vám pomůže problémy opravdu řešit.