Prima Evropské hodnoty

Když se chce něco získat ve spravedlivém boji, musí se něco morálně obětovat. Zrazovat, měnit názory, lhát, prostě vše je dovoleno a jde to samozřejmě na vrub Russáků. Kdyby nebyla agrese na Ukrajině, Kurda by nevydali.

Může se stá úplně všechno. Válečný trans je v rozběhu. Nadšení nezná mezí a jednotlivý lidský osud míří do zapomnění. Za chvíli budeme všichni jenom čísla ve vojenské mašinerii svaté války. Evropa opustila prosperitu a nyní již nic svým občanům neslibuje.  Na příkladu Kurda ukazuje, že je připravena obětovat kohokoli na oltář vítězství nad Russkem.

Ale jsme stále u hlavní otázky. Existují pravidla nebo ne? Je terorismu volná kategorie obvinění kohokoli nepohodlného? A naopak je každý pragmaticky využitelný odboj bojem za svobodu ve známém stylu UCK v Kosovu? Vše spěje místo ke sbližovací dohodě naopak k požadavku totálního vítězství jedné koncepce. A protože západ má svatou pravdu, nemůže nikdy prohrát. Za chvíli začnou předválečná hesla jako v roce 1914. Za tři neděle jsme v Bělehradě. A za měsíc jsme doma.

Pokud budeme dál jako ovečky čekat na pokyn, kudy a jak rychle dojít na jatka, nikdo už bílou rasu nezachrání. A o to možná jde. Je to taková Labutí píseň zanikající civilizace. Západ dosáhl svého romanticky vysněného vrcholu. Zvítězil ve studené válce a prokázal, že jediná správná cesta pokroku je tržní ekonomika. Sice teď bude jaksi trochu přebujele válečná a s nedostatkem některých strategických surovin zaniknou celé obory natrvalo. Konec skla a porcelánu je jistý.

Ale na pozadí všeho jsou velké vítězné iluze. Jaderná válka je brnkačka a dá se vyhrát, protože Russák nemá potřebné čipy na zacílení raket a neumí je nikdy vyrobit. To dá selský rozum. My třeba si vyrobíme čipy každý doma sám, protože jsme sofistikovaná společnost a chce se nám pracovat.

Zásadoví jsme jen vůči nepříteli, když jsi přítel nebo člověk v ohrožení, očekávej zradu. Nebyla to náhoda, že Assangea zrovna Švédsko chtělo do USA chladně vydat. Přiznám se, že mám velké pochybnosti o realismu našich současných statečných vůdců, kteří jistě do prvních linií nepůjdou. Takový ministr Lipavský kývne a rozhodne klidně o jiných, aniž by si uvědomil, že nemá žádný morální mandát ani z voleb, v nichž jeho strana de facto propadla. Nakonec, kdyby voliči tušili, že vlastně volí válku, jistě by se ještě více zdráhali. U nás válku vyhlašují spojenci. Do toho nemá občan a volič co mluvit. Mají to pěkně zařízené. Pod trestem vězení se nesmí válka ani připravovat, ani propagovat, ale jak je to válka ve shodě se spojenci, tak to je jiná, to na ústavu zapomeňte a pochopte, že Lipavký s Fialou nemají jinou možnost než válčit, kdyby nás to mělo stát všechny svetry po třicet generací.

A jaké je z toho poučení? Kurdové neexistují a nikdy je nikdo neutlačoval, tak neměli důvod se v nějaké PKK bránit. Stejně tak Neexistují žádní oktrojovaní ukrajinští Rusové prohlášení za teroristy a neposlal na ně nikdo armádu. Můžeme tyhle neexistující entity klidně obětovat v rámci kolektivní bezpečnosti. Jednotlivec je stokrát méně než nula.