Povolit popírání faktů bez omezení?

Nepřestanu asi nikdy litovat, že jsme po listopadu 89 nedokázali zakázat komunistickou stranu. Zato jsou u nás zakázána a stíhána extrémně pravicová hnutí. I když někdy lze nesnadno odlišit, ke které straně spektra hnutí patří.

Zpochybňování holokaustu  je zakázáno jen v 16 zemích světa. Česká republika je jednou z nich. Holokaust dnes popírají osoby, které se definitivně vymanily ze společností uznaného množství faktů. Jak říká „Daliborek“ očité svědkyni v Osvětimi: „… já mám jiné zdroje, tady byly bazény na koupání …“

Ovšem Daliborek je jenom herec, ve skutečnosti nemůžeme dokázat, že si to popírání myslí; i když další indicie ukazují, že nejspíš ano. Co získáme tím, že tyto osoby umlčíme a utvrzujeme je v jejich pravdách, že o nich nemohou mluvit a my, co jsme na druhé straně, s nimi nemůžeme ani polemizovat. V USA a Velké Británii zákaz neplatí, ale dosáhlo se rozsudky vysokých pokut a hlavně zveřejnění falšujících legend. Více to lidem otevře oči.

Za první republiky byly fašistické strany a hnutí povoleny. Podrobně tento stav popisuje zdařilá publikace.

Podle obsahu si lze utvořit obrázek jaká obskurní hnutí a strany by u nás vznikaly.

Nemohu si odpustit alespoň dvě ukázky fašistických akcí. První je Národopisná Morava.

Druhou ukázkou je 

Většina uvedených organizací se podílela na kolaboraci s nacisty. Našly se i takové lidské kreatury, které se po kolaboraci dokázaly spřátelit s komunistickou STB a v klidu dožili až do 70. let. Našly se ovšem i osoby, které se zapojily do odboje proti nacistům a v očích komunistů jim to nepomohlo.

Přestože jsem proti všem formám dezorientovaných, jednou provždy uzavřených, politik, jež vedou zřejmě k totalitarismu, kloním se ke zrušení zákazu a k úplnému odšpuntování svobody vyjadřování. Naopak bych zpřísnil institut pomluvy a podvodu. Dopracoval právo tak, aby se lhaní o historii dalo pokutovat podle veřejně uznaných pravidel. 

Hlavním důvodem mého názoru je skutečnost, že stejně trestní postih navzdory zákonům hrozí jen výjimečně. Naopak bych s chutí podal se stejně smýšlejícími přáteli žalobu na prezidenta Zemana a politika Babiše, za jejich nepodložené zpochybňování povahy koncentračního tábora v Letech. Kdyby podle zákona v případě prohry museli dát 50% majetku na charitu, zcela by mne to uspokojilo, ačkoliv bych v případě naší prohry musel učinit totéž. Já bych to riskl. Ale k tomu je bohužel daleko.

Mnoha lidem by však otevřelo oči, kdyby viděli a slyšeli k čemu se doopravdy kdo hlásí.