Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Srpnové dny 1968

Na srpnové dny roku 1968 si pamatuji víc než dobře. Tenkrát jsem byla školačka, odmalička velmi vnímavá ke všemu, co se kolem mě dělo. A v létě roku 1968 se toho dělo dost.

Motto "Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 11.11)

Na srpnové dny roku 1968 si pamatuji víc než dobře. Tenkrát jsem byla školačka, odmalička velmi vnímavá ke všemu, co se kolem mě dělo. A v létě roku 1968 se toho dělo dost.

V červenci jsme byli s rodiči v Bulharsku na dovolené, vzpomínám si, že můj tatínek každý večer poslouchal tranzistorák, chytal západní stanice a poslouchal, co se u nás děje. Nikdy nezapomenu na jeho větu "Je to rozvařené jako bramboračka." Tím měl na mysli politickou situaci u nás. Západ toto rovněž sledoval a my jsme mohli jako i jiní Čechoslováci využít i cestu přes Jugoslávii a zůstat tam. A už se nikdy nevrátit domů. Jenže můj tatínek je velký vlastenec a nikdy by svou rodnou vlast neopustil. A tak jsme se vrátili domů.

Týden před srpnovou okupací odvezl tatínek mého bratra do východního Německa na tzv. handl. Chtěl, aby se bratr naučil německy. Jenže brácha se na rozdíl ode mě odjakživa styděl komunikovat v cizím jazyce, a tak mu, dá se říci, byl handl k ničemu. Chtěl do Čech vzít na oplátku německého kamaráda, aby se učil česky, ale němečtí rodiče řekl, že kluk zůstane doma. Oni totiž věděli proč. Bratr se vracel zpět 20. srpna, tatínek pro něj jel, a když přijížděli k našim hranicím, všimli si spousty armády a tanků, které stály před hranicemi. Mysleli si, že bude cvičení Varšavské smlouvy.

Noc z 20. na 21. srpna 1968. V noci nás probudil rachot. Všichni jsme běželi k oknům a viděli, že k nám přijíždějí tanky a ozbrojené vozy. Byli jsme v šoku. Celý dům byl vzhůru, všichni v pyžamech zděšení, že začíná nová světová válka. Už jsme nemohli spát. Druhý den se konal útok na obchody s potravinami, lidé si nakupovali zásoby, protože nikdo nevěděl, co bude. Všude jen zmatek. A pak jsme to všechno slyšeli z rozhlasu i televize. Že k nám přijeli okupanti, které nikdo nezval s výjimkou soudruhů komunistů.

Vzpomínám si, že létala zahraniční letadla a vyhazovala letáky, na nichž byla vyjádřena solidarita s československým lidem. I když jsme byly děti, chtěly jsme i svou špetkou přispět do mlýna. A tak jsme na náš dům napsali velkými písmemy "Dvacet let nás učili, že jsme jejich bratry."

Září roku 1968 se od předchozích začátků školních roků velmi lišilo. Ve školních lavicích chyběli někteří spolužáci, protože zůstali se svými rodiči v zahraničí. Skončili například ve sběrných táborech v Rakousku a odtud pak putovali dále. Naše třídní učitelka mluvila naprosto otevřeně o okupantech a my jsme s ní její názory sdíleli. Věděli jsme, že se naše země změnila ve znásilněnou zemi, což si nikdo z nás nepřál.  Nikdo se nechtěl smířit s představou, že u nás budou tanky a vojáci, kteří budou stát s namířenými zbraněmi vůči lidem, kteří si přáli žít v demokracii. 

Nevím, jaké intriky se vedly na vládní úrovni, dokážu si představit, že to nebylo nic dobrého pro mou zemi. Komunistická propaganda začala do lidí lít své fráze o tom, že tu jsou Rusové z toho důvodu, aby u nás uchovali socialismus. Ale kdo se jim o to prosil? Kdo si přál, aby se vlast změnila v ohrazené teritorium, kterému bude velet Moskva ještě víc? Jedině někdo, kdo je tzv. blbý na život.

Jsme my to ale divný národ. Dokážeme se v době dlouhotrvajícího útlaku vzchopit, dokážeme vyjadřovat solidaritu jeden s druhým, ale toto vše nemá dlouhého trvání. A tak neměl dlouhého trvání ani odpor lidí vůči okupantům. Většina národa se opět změnila ve stádo se svěšenou hlavou a shrbenými rameny a raději mlčela. Posledním pokusem zažehnout jiskru odporu vůči okupantům byla smrt Jana Palacha, jenž se upálil v lednu 1969, aby vyburcoval národ z letargie. Jeho smrt jsem velmi vnímala, jeho pohřeb, jenž se změnil v celonárodní manifestaci. I jako dítě jsem prožívala utrpení jeho blízkých a tento pocit se ve mně uchoval až dodnes.

Komunistům se nedá nikdy prominout, že nesou plnou odpovědnost za okupaci naší země sovětskými vojsky. A k tomu bych ještě dodala, že ten, kdo se stal členem komunistické strany po srpnu 1968, není nikdo jiný než s prominutím obyčejný padouch. A na toto bychom neměli nikdy zapomínat.

Už jednou jsem v jednom ze svých blogů uvedla citát Jaroslava Seiferta "Zvracející Francouz je mi bližší než zpívající Rus." Nelze jinak než souhlasit s tímto velikánem české i světové poezie a je zapotřebí mít toto neustále na mysli...

 

Autor: Helena Vlachová | čtvrtek 9.8.2018 5:23 | karma článku: 32,15 | přečteno: 1706x
  • Další články autora

Helena Vlachová

Žádná matka by neměla obětovat své dítě

Toto jest bohužel moje životní zkušenost, jež se táhne z mého dětství. Na základě svých smutných, dlužno podotknout nejranějších, zážitků jsem dospěla k závěru, že nelze své dítě odsunout na druhou kolej.

15.6.2024 v 13:52 | Karma: 9,42 | Přečteno: 352x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Proč žádná z volebních stran neřeší nevymahatelnost práva v ČR?

Už mám jaksi plné zuby, když slyším některé vrcholné politiky hlásání o tom, že jsou tu pro Českou republiku, že dělají vše pro český národ. Pro mě taková slova zní nacionalisticky, jako bychom se ocitli ve fašistickém Německu.

4.6.2024 v 14:52 | Karma: 17,92 | Přečteno: 506x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Soudcům bych nepřidala ani korunu

Jsem-li dobře v obraze, soudci požadují vyšší platy? Naskýtá se otázka, co je k tomu vede. Kdyby bylo na mně, nepřidala bych jim ani korunu.

29.5.2024 v 18:56 | Karma: 23,76 | Přečteno: 855x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

My jsme nosili tepláky na hraní venku

Považuji za velký přešlap vůči dress codu, když někdo chodí v teplácích do obchodu, když chodí žáci do školy v teplácích

28.5.2024 v 13:58 | Karma: 20,81 | Přečteno: 852x | Diskuse| Ostatní

Helena Vlachová

Nenávist vůči církvi nechápu

Svým založením jsem velmi liberální. Spíš mě přitahuje svět duchovní. Zatím jsem nedokázala rozluštit, proč je tolik Čechů nenávistných vůči církvi...

26.5.2024 v 13:14 | Karma: 20,59 | Přečteno: 568x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu

16. června 2024

Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...

Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu

16. června 2024

Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...

Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála

16. června 2024

Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...

Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů

15. června 2024  14:30,  aktualizováno  22:39

Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 1270
  • Celková karma 20,56
  • Průměrná čtenost 1114x
Jsem především žena a v ženství spatřuji smysl svého života. Mám ráda život i s jeho těžkostmi, vážím si maličkostí, neuznávám konzumní způsob života, jsem zastánkyní svobodné vůle člověka.

Seznam rubrik