Toto jest bohužel moje životní zkušenost, jež se táhne z mého dětství. Na základě svých smutných, dlužno podotknout nejranějších, zážitků jsem dospěla k závěru, že nelze své dítě odsunout na druhou kolej.
Narodili jsme se, abychom byli společenští. Rodíme děti, jež jsou zpravidla zplozeny z lásky, svým dětem přejeme lepší život než ten, jenž žijeme my sami.
Mám syna. Jeho otec nás oba opustil záhy. Mně nezbylo nic jiného než role živitele. Ale dá se to zvládnout. Jako milující matka nedokáže nic jiného, než učinit svého potomka šťastným.
Zůstane-li žena sama s dítětem či dětmi, není to záviděníhodná pozice. Nicméně to není nic, na co se umírá. Protože za vším je láska k potomku, proto mámy za své děti bojují, nebo by měly bojovat. Vše lze přirovnat k přírodě. Vidíme-li samici, ona se pyšní svými potomky. Kdyby tak nečinilila, byla by shledána vadnou, což by pro její potomky znamenal konec.
Být maminkou je velmi těžké, asi může být lehčí zůstat ženou bez potomků. Být maminkou, již její muž opustí po narození jejich potomka, je moc těžké. Je to bolestné, přičemž slzy musí zůstat skryty, protože je tu především odpovědnost za dítě, jež se z lásky narodilo a má být i v lásce vychováno.
Stalo se mi, že jsem zůstala po narození syna sama. Nejsem jediná, nemohu si stěžovat na osud. Je nutno vše zvládnout. Ale jaká je moje osobní zkušenost mámy, na níž leží uživit se a uživit i své dítě? Lze to, musíte mít svou hrdost, opuštěná matka by neměla hledat muže, od něhož by očekávala roli živitele. Tak to zkrátka nefunguje.
Můj syn dospěl. Je ve své profesi úspěšný. I když bych nechtěla zůstat sama, moje zkušenosti s hledáním nového partnera mi nedávají žádný výběr. V populaci se najdou muži, kteří by se rádi vměšovali do života mého dospělého syna. Pro mě něco nepřijatelného. Nedokážu přijmout roli své matky, která se ve všem podřídila svému muži, to znamená mému otci. Asi její příklad je pro natolik nepřijatelný, že ji následovat nechci. Neumím obětovat svého syna jen z toho důvodu, abych se zalíbila svému potencionálnímu partneru. Mně jako dceři se toto stalo, moje matka mě po celý svůj život upřednostňuje před mým otcem, proto odmítám její chování. A navíc, odmítám chování žen, jež plodí děti s novými partnery jen z toho titulu, aby se jim zavděčily...Toho nikdy nesmí dopustit milující máma. Jsem založením konzervativní, proto upřednostňuji jen jednoho otce svých dětí, v opačném případě nastává chaos, jehož jsme v současnoti svědkem.
Toto je můj osobní názor, je to můj prožitek z dětství, je to i zkušenost z toho, kdy mě i mého novorozeného syna muž opustil. Budu věřit, že tento můj blog nebude zablokován, protože jsem jej napsala pod vlivem emocí, které milující mámá prožívá. Svůj dnešní blog jsem napsala, aby měl být varováním všem matkám, které obětují své děti, protože se chtějí zavděčit svému manipulativnímu partneru...
