Je to celé nějaké zmatené. Už jsem od vás četl lepší články. Asi jste se nechala příliš ovlivnit emocemi.

Pokud je syn dospělý, jak by se mohl nový partner vměšovat do jeho života?

Nesouhlasím: Kdyby Maria Ivanovna Putinová obětovala maličkého Vladimíra Vladimiroviče, bylo by zabito o milion lidí méně.

Asi jsem hloupý, ale může mně někdo vysvětlit jak se v tomto příběhu mohlo stát toto. Matka autorky se plně podřídila svému muži a zároveň před manželem upřednostňovala svoji dceru. Obě tyto informace jsou jasně a zřetelně uvedeny v textu.

Nejste hloupý. Vy ne.

Moje tchyně ovdověla v osmadvaceti letech, dětem bylo pět a tři roky. Byla s nimi sama přes deset let a pak potkala někoho, s kým byla šťastná až do smrti. Můj manžel se svým nevlastním otcem nevycházel a bývalo dusno (puberťák a nevlastní otec, klasické drama ). Měla se jeho matka obětovat a rozejít se s partnerem? Kdyby to udělala, děti by stejně zakrátko odešly z domu a ona by zůstala sama. Takhle mohla začít znovu, narodila se jim dcera a vztahy se samozřejmě urovnaly. Manžel se na mámu nikdy nezlobil, chápal to. Já jsem měla tchyní, která byla v životě spokojená a mám švagrovou, která je sice o generaci mladší, ale je skvělá.

Moje mamka se taky podruhé vdala. Samozřejmě to chvíli trvá, než si všichni na všechny zvyknou, ale v době, když jsem začala randit, jsem měla jako vzor rodiče, kteří se opravdu velice milovali (a pořád to trvá). Určitě lepší, než vidět matku, která je osamělá a utahaná, protože má na krku děti, starý dům a zahradu.

Všechno by mělo mít hranice. Samozřejmě souhlasím, že by matka neměla odstrčit dítě kvůli novému vztahu, ale taky si nemyslím, že by nutně měla obětovat vlastní život a udělat z dítěte modlu, kterou pak v dospělosti dusí, protože nic jiného nemá.

Chápu vás velmi dobře, nicméně je to váš příběh. Každý člověk má svůj vlastní příběh a je hnán vlastními pohnutkami. Taky jste napsala, že syn už je dospělý. Nechápu tedy, jak byste ho mohla obětovat. Měl by už přece žít svůj vlastní život a vy svůj. Možná vám ti muži prostě pouze zrcadlí to, že na synovi příliš visíte. Až se od syna odpoutáte, přestanou vám to ti muži dělat a nebo začnete potkávat jiné muže. Moc držím pěsti, ať se to podaří.

Je mnoho matek, které své děti obětují, protože jsou přesvědčovány, že to ještě nejsou děti, ale jen kus jejich těla, se kterým si můžou dělat co chtějí

cit. "Mně jako dceři se toto stalo, moje matka mě po celý svůj život upřednostňuje před mým otcem, proto odmítám její chování."

A na co si tedy stěžujete? Že je otec chudák?

A co citace o odstavec výše? Moje matka obětovala svůj život muži. To je přeci naprostá absurdita. Ta paní nemohla zvládnout obě role. Trosku ten příběh nesedí.