Silnice nic moc, ale auta jsou OK
Motto "Není pro člověka dobré jíst a pít a při svém pachtění se aspoň pomět? Shledal jsem, že i to je z Boží ruky." (Kazatel 2 - 3, Boží dary, 2.24)
Jestli někdo nadává na to, že se nemá dobře, nevěřím mu. Protože ať chcete, nebo ne, životní úroveň nám roste. A je to velmi markantní, když se podíváme na silnice. Ty sice nestojí za nic nebo skoro za nic, ale auta, která po nich jezdí, vypadají zdaleka jinak, než jak tomu bylo v devadesátých letech. A to ani nemluvím o tom, v čem jsme jezdili za soudruhů. To byla katastrofa. Pro obyčejného občana. Řezníci, zelináři, šmelináři, automechanici a veksláci si vozili zadek v jiných značkách, než byly trabanty, škodovky či wartburgy. Soudruzi jezdili v tatrách, nejprve to byla tatra 603, kterou vystřídala 613. Někteří komunističtí mocipáni měli tak velkopanské zvyky, že s těmi auty jezdili i po chodnících. Opravuji. Oni zpravidla tato auta neřídili, od toho měli své šoféry, kteří někdy jeli i po chodníku. Velice živě se mi toto uchovalo v paměti.
Dnes už lidé neví, co to znamená být v pořadníku na auto. Sice jste byli v pořadníku, ale opět přišly na řadu úplatky, někdo dokázal podmazávat a dostal se rychle dopředu. Mí rodiče čekali na škodovku, ale pak se nečekaně uvolnilo místo v pořadníku na trabanta a náš tatínek toho rychle využil. K nelibosti maminky i babičky. Babička se dokonce naštvala, že jsme si koupili pomstu za Sudety, jak se trabantům říkalo. Ale auto bylo nové, dokonce nás dovezlo až do Jugoslávie, následující rok do Bulharska. Celníci se nám na hranicích smáli, že se nám auto ve vysokých teplotách rozehřeje a my se domů vrátíme jen s kostrou. Ale my jsme mohli v rumunských Karpatech strouhat mrkev všem autům, která se v kopcích přehřála, musela stát a chladit. Trabant nic takového nepotřeboval. Nejel sice moc rychle, ale jel. Chladit nepotřeboval.
Situace se v naší rodině změnila, když jsme si koupili škodovku. Sice ojetou, ale ta byla. Nesrovnatelně lepší než trabant, v němž jsme v zimě mrzli, byl hlučný a moc pohodlí tam člověk neměl. Škodověnka byla perla a jezdila rychleji. Také s námi absolvovala cesty do Bulharska, protože jinam jsme nesměli. Tatínek na ni byl patřičně pyšný a hodně si jí hleděl. Ale všeho do času. Když rodiče koupili chalupu, auto pozvolna začalo měnit svou funkci. Stávala se z něj dodávka, na jejíž vzhled a interiér nikdo neměl čas. A tak chátrala a stávala se z ní ošklivka. Jenže pak si náš tatínek řekl, že ji vrátí do původní krásy. Zavřel se s ní do stodoly, vzal do ruky stříkací pistoli a celou ji nastříkal. A že to vzal pěkně z gruntu. O tom by mohla vyprávět okna, která získala červený nádech. Rovněž pneumatiky byly dočervena. Jestli předtím škodověnka nevypadala přitažlivě, po tatínkově nástřiku ve stodole vzala za své všechna zbývající krása. Strašně jsme se tomu museli smát, ale před naším živitelem rodiny ani muk. To bychom to odskákali.
To byly časy, kdy se po našich silnicích proháněla auta různě vyspravovaná, vyvařovaná, některá notně zrezivělá. Majitelé vozidel bývali v podstatě restauratéři. Museli donekonečna něco na autě restaurovat. Vždyť čím by se jezdilo, kdyby auto odešlo. Kdyby odešly blatníky, prahy, motor. I můj manžel, který byl výtvarníkem na volné noze, se na autě hodně naučil. Naučil se je opravovat, protože nebyly peníze na drahého automechanika. Co bylo možné, manžel opravil, jen s výjimkou motoru. To nezvládl. Auta, jež jezdila po našich komunikacích, moc krásy nepobrala. Odrážela se v nich životní úroveň, která se neustále snižovala. Zatímco v roce 1968 bylo Československo ještě na úrovni Rakouska, způsob, jakým soudruzi naši ekonomiku vedli, se podepisoval stále víc, jak jsme se měli. Pořád něco v obchodech chybělo, bylo spousta nedostatkového zboží o autech ze Západu ani nemluvím.
Takže jestli chce někdo lamentovat nad tím, jak se nám tu žije, ať se jde podívat na silnici, na zaparkovaná auta v ulicích. A je-li soudný, musí mu dojít, že nám nic nechybí. S výjimkou morálky. Ta se stala luxusem.
Helena Vlachová
Žádná matka by neměla obětovat své dítě
Toto jest bohužel moje životní zkušenost, jež se táhne z mého dětství. Na základě svých smutných, dlužno podotknout nejranějších, zážitků jsem dospěla k závěru, že nelze své dítě odsunout na druhou kolej.
Helena Vlachová
Proč žádná z volebních stran neřeší nevymahatelnost práva v ČR?
Už mám jaksi plné zuby, když slyším některé vrcholné politiky hlásání o tom, že jsou tu pro Českou republiku, že dělají vše pro český národ. Pro mě taková slova zní nacionalisticky, jako bychom se ocitli ve fašistickém Německu.
Helena Vlachová
Soudcům bych nepřidala ani korunu
Jsem-li dobře v obraze, soudci požadují vyšší platy? Naskýtá se otázka, co je k tomu vede. Kdyby bylo na mně, nepřidala bych jim ani korunu.
Helena Vlachová
My jsme nosili tepláky na hraní venku
Považuji za velký přešlap vůči dress codu, když někdo chodí v teplácích do obchodu, když chodí žáci do školy v teplácích
Helena Vlachová
Nenávist vůči církvi nechápu
Svým založením jsem velmi liberální. Spíš mě přitahuje svět duchovní. Zatím jsem nedokázala rozluštit, proč je tolik Čechů nenávistných vůči církvi...
Další články autora |
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje
Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...
Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23
Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...
KLDR překročila demarkační linii, Jižní Korea odpověděla varovnými výstřely
Desítky severokorejských vojáků překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou. Píše to...
Bude von der Leyenová ve funkci pokračovat? Lídři EU se na první schůzce neshodli
Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování...
Jinudy prchat nelze. Kde je poslední otevřená brána do svobodné Ukrajiny
Premium Na více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linii mezi Ruskem a Ukrajinou se nachází poslední...
„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé
Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1270
- Celková karma 20,69
- Průměrná čtenost 1114x