Z podoby Rusů s nacisty mrazí

Mráz přichází z Kremlu. Toto staré pořekadlo opět nabylo na aktuálnosti. Podívejme se na srovnání dnešní ruské oficiální propagandy a projevu Reinharda Heydricha v roce 1941 na adresu českého národa.

Oboje je to dlouhé čtení, tak vytahuji jen některé pasáže.

Komentátor státem vlastněné a tvrdě prokremelské agentury RIA Novosti v nedělním článku nazvaném „Co by mělo Rusko udělat s Ukrajinou“.

Projev Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa. Zdroj.

———

Denacifikace (Ukrajiny – pozn. autora) je nutná, když značná část lidu, zřejmě většina, byla ovládnuta a režimem zatažena do jeho politiky, takže nefunguje hypotéza, že lidé jsou dobří a vláda špatná.

Každý Němec, jenž zde vyniká, musí se cítit politickým vojákem vůdce, musí vidět zcela jasně základní linii v tomto prostoru, musí vědět, že základní linií je zajištění tohoto prostoru, boj proti veškeré české samostatnosti, a musí při zacházení s jednotlivci chápat, že Čech je Slovan a že také Čech si vykládá každou měkkost jako slabost.

———

Nacistickou banderovskou Ukrajinu, nepřítele Ruska a nástroj Západu, nepotřebujeme.

Správní rozdělení tohoto prostoru, viděno z německé strany, je pouze jedním z prostředků a metod, jak tento prostor definitivně ovládnout a vést …. Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat.

———

Váleční zločinci a aktivní nacisté musí být exemplárně potrestáni. Musí být provedena celková lustrace. Všechny organizace, které se spojily s praktikováním nacismu, musí být zlikvidovány a zakázány.

Potom máme ostatní, co stojí na opačném pólu: jsou to lidé špatné rasy a špatně smýšlející. Ty musíme dostat ven. Na východě je hodně místa … Musíme uvážit, co s nimi uděláme. U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného, než se pokusit usídlit je v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení nebo, když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi.

———

Denacifikace Ukrajiny je nevyhnutelně její deeuropizací.

Mám v tomto prostoru jednoznačně a se vší tvrdostí zajistit, aby obyvatelstvo, pokud je české národnosti, pochopilo, že se nelze vyhýbat realitě příslušnosti k říši a poslušnosti vůči říši.

———

Kromě špiček je však vinna i značná část mas lidí, kteří jsou pasivními nacisty, kolaboranty nacismu. Podporovali nacistickou vládu. Spravedlivý trest pro tuto část obyvatelstva je možný pouze jako nevyhnutelné břemeno spravedlivé války proti nacistickému systému, vedené co nejšetrněji a nejnenápadněji proti civilistům.

Pak zůstávají špatně smýšlející lidé dobré rasy. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vůdcovská vrstva….Závisí tedy na způsobu, jak jsme schopni s lidmi zacházet, vést je a spojit s námi. Musíme zde však rozlišovat velké skupiny, jednu skupinu tvoří prostory s germánskými lidmi, to je s lidmi, kteří jsou naší krve, a proto jsou vlastně našeho charakteru. To jsou ti, kteří špatným politickým vedením a vlivem židovstva jsou nějak pokřiveni, kteří teprve pomalu musí být dovedeni k základním prvkům současného myšlení.

———

Katolická provincie (pět oblastí na západě Ukrajiny) se pravděpodobně nestane součástí proruských území. Zůstane nepřátelská vůči Rusku, ale násilně neutrální a demilitarizovaná s formálně zakázaným nacismem. Ti, co nenávidí Rusko, tam půjdou.

Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopen poněmčení, musím provést soupis v rasově národnostním smyslu. To tedy znamená, že musím získat nejrůznějšími metodami, nejrůznějšími oklikami příležitost, abych jednou ohodnotil veškeré obyvatelstvo z hlediska rasového a národnostního.

———

Název Ukrajina jasně nemůže být zachován jako název plně denacifikovaného státního útvaru. Denacifikace bude nevyhnutelně také deukrajinizací. Odmítnutím sovětskými úřady započatého umělého rozfoukávání etnické sebeidentifikace obyvatel historické Malé Rusi a Nové Rusi.

Pak přijde Ukrajina, jež má též žít především pod německým velením jako velká surovinová a vyživovací základna, když nejprve jistým přechodným řešením bude postupně vyloučena z velkoruského prostoru s tím, že se použije a využije jistých, v podvědomí ještě dřímajících, vlastních národních myšlenek, aniž dáme tomuto národu kulturní posilu či oporu, aniž bychom tam chtěli vypěstovat silnou inteligenci, aby tak nevznikla v pozdějších dobách nějaká opozice.