Senátorská špína. Tak proč ten Senát nezrušit?

Senát je trnem v oku mnoha politikům. Nedivím se, brzdí je v jejich rozletu. Tak když to nejde hned, půjde to po krůčcích.

Debata o ústavní žalobě na prezident republiky byla v Poslanecké sněmovně vypjatá, byť výsledek hlasování byl dopředu znám. Přesto se mnozí nechali strhnout. Ministryni financí Schillerové (ANO) prý chodily vzkazy od lidí na telefon a jeden z nich odcitovala: "Je to opoziční a senátorská špína“. Odcitovala právě tento jeden a žádný jiný. Nedá se nic dělat, tím vyslovila s tímto vzkazem bezvýhradný souhlas.

Snad bych měl paní ministryni připomenout, že Senát byl, na rozdíl od ní, zvolen ve svobodných volbách. Možná by měla i své úředníky instruovat, a sama jít příkladem, že když chce Senát nějaké vysvětlení (např. ohledně zprávy OLAF o našem premiérovi), tak to vysvětlení po ní chtějí právě voliči prostřednictvím Senátu. Jinou možnost ti voliči nemají. Pohrdání Senátem (ale i Poslaneckou sněmovnou) je pohrdáním voliči.

Senát jako ústavní pojistka již zabránil mnoha věcem. Politici se například neodváží předložit zákon o všeobecném referendu, protože vědí, že Senátem by neprošel. A je to dobře. Po jeho přijetí bychom se mohli těšit na britanizaci naší politiky. Voliči by 51% odhlasovali, Parlament by měl názor jiný a náš moudrý pan prezident by určitě přispěchal se svou variantou. Všechny tři prvky tohoto rozhodování by při tom vyjadřovaly vůli lidu. A co je víc?

Bývalý prezident Václav Klaus poťouchle pochválil Velkou Británii za výsledek referenda o vystoupení z Evropské Unie. Podle něj nás po Napoleonovi a Hitlerovi nyní zachraňuje od bruselského monstra. Rozpad EU mu dělá radost a zdůrazňuje to na každém kroku. Tentokrát mu musím s tou pochvalou Velké Británie dát za pravdu. Zachraňuje nás. Ukazuje nám, jak by to dopadlo, kdyby se u nás referenda stala běžnou záležitostí. Rozpolcená společnost, hádání se, osočování se, vzájemná nenávist. Dnešní stav a nějaká slova o senátní špíně jsou jen slabým odvarem.

Zpět k Senátu. Senát brání tomu, aby si náš moudrý pan prezident neudělal z Ústavního soudu svůj sekretariát. Již několikrát mu Senát zamítl jím navržené ústavní soudce a asi ví proč.

A nakonec Senát je stále tou pojistkou, že nedojde k nějaké překotné změně volebního systému. Ostatně premiér Babiš se už nechal slyšet, že Parlament je zbytečná žvanírna.

Parlament rušit se (ještě) nechystá nikdo, ale na Senát je už políčeno. Mnohé výroky politiků to již delší dobu naznačují a tak je ten včerejší od paní ministryně Schillerové jenom takovým malým kamínkem do mozaiky.