Začala přístupová jednání s Ukrajinou o vstupu do EU

Sice to ještě nic neznamená, ale lepší zprávu svět tento měsíc asi nepřinesl. Představme si, co by se stalo, až Ukrajina opravdu vstoupí.

Předpokládejme dále, že Rusko (snad) dostane za uši a bude z Ukrajiny vypráskáno. Na jednotný trh tak zamíří obrovské zásoby ropy, zemního plynu a drahých kovů, které jsou na okupovaných ukrajinských územích. Rusko nedělá totiž nic jiného, než že se to snaží ukrást. Ne, že by tu ropu a plyn potřebovalo, ale nechce konkurenta, který by toto dodával do Evropy. A představa, že by Ukrajina přinesla toto věno při svém vstupu do EU je právě ten hlavní rudý hadr pro býčí ruské oči.

Ukrajinci by nepotřebovali již pracovní víza pro náš trh. V podstatě by se nic nezměnilo. Už dnes by naše stavebnictví, gastronomie, ubytovací služby, ale i zdravotnictví, bez Ukrajinců kolabovalo.

Dá se očekávat tuhý odpor proti vstupu ukrajinského obilí na evropský trh. Jenže odpor koho? Samozřejmě že zemědělských producentů. Hádejte, kdo je u nás jeden z největších. A co takový průměrný spotřebitel? Jde nám o to, aby naši producenti měli své jisté ceny, nebo aby celkově byly potraviny v obchodech levnější? Pokud někdo tvrdí něco o variantě a, tak si nevidí na špičku nosu.

Ale především páchá Evropa energetické harakiri. A Ukrajina má ve spolehlivých a levných jaderných elektrárnách instalováno celkem 13100 MW výkonu. Pro srovnání: my máme v jádru instalovány necelé 4000 MW a vyrábíme z toho kolem 40% naší spotřeby. Vstup takovéhoto zdroje na evropský jednotný energetický trh s cenami může hodně zamávat, směrem dolů. A fanatičtí antijaderníci z Rakouska i Německa si mohou trhnout nohou.

Tak jen doufejme, že se jednání o vstupu nebudou protahovat jako s Tureckem, že Evropa si uvědomí přínos Ukrajiny a Ukrajina si uvědomí pozitiva dodržování evropských právních a sociálních standardů a budeme moci Ukrajinu brzy mezi námi přivítat. V její celé velikosti. Vím, zní to jako sci-fi, ale chceme na to z důvodu Ruska rezignovat?