Já opravdu nechci být genderově rovnoprávný

A prosím všechny ty zastánce rovnoprávnosti mužů a žen, ať mě do toho nezatahují. Mně by fakt nevadily fotky nahých kulturistů v jakékoliv šatně.

Americká biatlonistka Susan Dunkleeová vyjádřila pohoršení nad kalendářem se spoře oděnými dívkami v šatnách servisního týmu. Odsoudila to a uvedla k tomu: „Když vidím takovéto fotografie cítím se nepohodlně a objektivizovaně. Vysílá to pro mě zprávu, že servisní kabina není místo, kde jsem vítána."

Pokud si myslí, že vyvěšení takovéhoto kalendáře je z toho důvodu, aby jí bylo naznačeno, že v daném místě není vítána, tak je svým mozkovým objemem na úrovni, no řekněme, poněkud zaostalé. Ženy jsou odjakživa nazývány krásným pohlavím a příroda to zařídila tak, že muži se na ně rádi koukají, obdivují je a snaží se dobýt jejich přízeň. Někdo z mužů nemá u některé z žen šanci a opačně je tomu také tak.

Když rovnoprávnost, tak se vším všudy. Ať si tyto potrefené takyženy místo znechucení klidně vyvěsí u sebe v pracovně kalendáře s nádherně vypracovanými obnaženými těly kulturistů.

Nedokážu si, jakožto muž, představit, že by mě urážely fotografie nahých kulturistů s vymazleným tělem vyvěšené v šatně ať už mužské, nebo ženské, nebo třeba i dvacátéhodruhého pohlaví. A už ve fázi sci-fi je, že by to pro mě bylo znamení, že v té šatně, nebo kanceláři, nejsem vítán. Naopak, se zájmem bych po nich i očkem hodil, neboť má postava se jejich dokonalosti nepřibližuje ani omylem.

Pokud má spočívat zrovnoprávnění mezi muži a ženami v tom, že bych měl případné používání kalendáře s obnaženými kulturisty odsoudit, cítit se pohoršeně a nebo dokonce tvrdit, že jsem diskriminován a nejsem vítán, tak děkuji, nechci. Jakékoliv zrovnoprávňování musí přeci procházet tak, že se ten horší má dostat na úroveň lepšího (viz např. srovnávání mezd). Toto ale představuje opak. Ať si feministky nechají svůj intelekt na své úrovni, ale prosím ať nás k němu dolů nestahují.