Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

Schrödingerova kočka je příklad, který vymyslel Erwin Schrödinger v roce 1935. Je to tedy nápad starý 82 let a od té doby kvantová mechanika značně pokročila. Navíc už tenkrát ji Schrödinger vymyslel ne proto, že by si myslel, že kočka může být současně živá i mrtvá, ale uvedl tenhle případ právě proto, aby poukázal na nesmyslnost pravděpodobnostní interpretace kvantové mechaniky v makroměřítkách, v podobě, jak ji asi většina lidí zná (kvantová superpozice, kvantová neurčitost, dualita vln a částic, atd.)

I kdybychom uvažovali v rámci klasické pravděpodobnostní interpretace kvantové mechaniky, tedy Kodaňské interpretace, které se Schrödingerova kočka, alespoň na makroúrovni, tak trochu vysmívá, tak jestli je kočka živá nebo mrtvá se rozhodne už v okamžiku, kdy záření dopadne z radioaktivního atomu na čidlo, které tuto radioaktivitu registruje. Už v tom okamžiku kolabuje tzv. vlnová funkce a proces rozbití či nerozbití ampulky s kyanidem už probíhá normálně, nekvantově, jakož i otrávení kočky. Takže dávno předtím, než člověk krabici otevře, je ta kočka buď živá nebo mrtvá a my to pouze nevíme. A zjistíme to, až krabici otevřeme. Jak prosté, milý Watsone.

I kdybychom uvažovali v rámci nesmyslné a dávno překonané Kodaňské interpretace, kvantové efekty dosáhnou nanejvýš do úrovně větších molekul, a když pozorujeme větší objekty, není po kvantových jevech ani památky. Takže zmíněné čidlo už svou velikostí znamená konec kvantového chování. Nehledě na to, že kvantové efekty může zlikvidovat i pouhý "pozorovací" foton, kterým kvantovou událost "pozoruje" třeba vedlejší atom. Člověka ani žádného jeho výrobku u toho netřeba. Stačí náhodný foton.

Pravda, když se hromadně sladí kvantové efekty mnoha částic nebo atomů, mohou se přenést na makroúroveň. To je případ miliónů sladěných atomů, tzv. kvantové tečky a nebo třeba nějaké supratekuté kapaliny, supravodiče apod. Takže když dotyčnou kočku zmrazíme třeba na -270 stupňů Celsia, a uvede ji tak do suprastavu, měla by vykazovat kvantové chování. Garantuju vám ale, že všechny takto zmražené kočky budou spolehlivě definitivně mrtvé, ještě daleko dříve, než s nimi začnete dělat jakýkoliv pokus. .-)))))

Schrödingerova kočka, jak ji asi chápe většina veřejnosti, tedy jako živou a mrtvou zároveň, je něco jako hejkal. Je to zábavná a přitažlivá pohádka, bohužel ale nesmyslná. :-(