Eva Strnadová
22 let starý/mladý člověk
Humor je nejdůstojnější projev smutku..
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 565x
Seznam rubrik
Eva Strnadová
dálky
„Pochopil jsem svůj omyl. To, co jsem pronásledoval, byl právě jenom ten běh, a byl jsem stejný blázen jako člověk, který by nabral vodu do džbánu a pak by ho zamkl do skříně, protože miluje zpěv fontán.“ Antoine de Saint-Exupéry
Eva Strnadová
napůl plné srdce
„Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné.“ Malý princ
Eva Strnadová
díry v prázdnotě
Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje.. Antoine de Saint-Exupéry
Eva Strnadová
zranitelnost
„Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.“ Milan Kundera
Eva Strnadová
poznání
„Největší zklamání, jakého můžete okusit, je zklamání se v sobě samém.“ Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Eva Strnadová
deprese
Naučila jsem se sice jak se schovat před ostatními, ale pochybuji, že kdy zjistím, jak se ukrýt sama před sebou.
Eva Strnadová
včerejšek
přemýšlím nad smyslem mých dnů, někdy je větší, někdy žádný, ale vždy stojí za to pro něco žít, i kdyby "jen" pro ten dnešek, nezapomeň, že zítra zas bude ráno
Eva Strnadová
není cesty zpět
zastavila jsem sejen na momentna okamžik zdezůstala jsem navždynevím kdekudy zase ven
Eva Strnadová
bloudím
na sklonku mého životaač je mi pouhých 20 letčeká mě jediná jistotaten úděl jasnýjež nedokáže vyslovit můj retjest úžasnývjem
Eva Strnadová
"já"
ve strachu rukama zakrývám tvářv naději, že se vše změníočekávámpřipraven zahlédnout znamení, zářnepřicházíten, kdo tam byl, už není
Eva Strnadová
ještě bojuji
tyto verše patří nejen tomukdo vstal jednou nohou z hrobujenom jednou, nikdy nedokázal vícchránil tvář, když házeli mu míč
Eva Strnadová
osamělý ostrov
v ranní rose skryl se déšť ženykterá smutek cítípro tisíc kapek místo v zemijiž však dávno není
Eva Strnadová
nemůžu žít
beze slov potěchyúsměvu v nadějilásky bez přetvářkycitu beze maskya něhy nenucenépráce vymodlené
Eva Strnadová
naděje nikdy neumírá
déšť se mi vryl do tvářea úsměv vytratil senezoufám si, je mi blazetam, kde déšť, i duha je
Eva Strnadová
diktafon
a na obloze zase sluncezase?ach pane Bože nepřes mříže jen tak lehcevykukuje tichounceopatrně nesměledo očí mi lže
Eva Strnadová
představ si naději
jako prázdná nádobav kleci lapenácítí se duše mé podobaa její jasjež uvadáa těla žárcítí se sám
Eva Strnadová
nedokončený pocit
vtiskněte se do slz osamělých dětíkteré mají rodičevciťte se do jejich srdcíkterá pukladříve než vypnuly emoce
Eva Strnadová
vzpomínky
kdysi jsem znala slovo úsměva někdy taky pláčobojí se nepostřehnuto slilo v hněvkdyž zemřel vnitřní hráč
Eva Strnadová
pavilon č.5
hledám klíč ke zlaté kleci, do které byla uvrhnuta má duše hned po narození. Bojuji. Je to boj na život a na smrt. Jaký smysl má život bez duše, citu, emoce?
Eva Strnadová
člověk
Po dlouhé době si dovolím sem vložit "báseň". Vrátila jsem se z Londýna,kde jsem žila jako au pair. Vrátila jsem se s uvědoměním, že postavit se na vlastní nohy není lehké. Začít nový život od nuly není lehké jak se zdálo. Několikrát jsem upadla a co víc, opět jsem vždy vstala, na co jsem hrdá. Kolikrát jsem chybovala a moje svědomí mi nedovolilo to jen tak přejít s úsměvem. Někdy prostě nestačí říct "nobody's perfect", ale Everybody's human! Můj příběh života v Londýně se bude psát ̈nebo snad dopisovat po svátcích.
Eva Strnadová
Přestup na druhý břeh
Když mi pan primář řekl, že jediná možnost je operace :D...........................................................................
| předchozí | 1 2 3 | další |
