Osobně mám jasno (k předvolební debatě na ČT)

Sledování dvou hodin přímého přenosu předvolební superdebaty na naší veřejnoprávní televizi byl pro mne zážitek, který bych určitě nenazval ztrátou času. Naopak.

Utvrdil mě v tom, co jsem si myslel už dřív.

V první řadě jde o zcela zbytečný rozruch. Pro život každého z nás byly výrazně důležitější volby do zastupitelstev obcí, jež proběhly na podzim minulého roku. Nejsme v Rusku, nejsme v Americe, náš prezident má velmi omezené pravomoci a aktivně, smysluplně zasahovat do života lidí v této zemi má možnost jen minimální.

Před časem jsem na tomto místě zmínil, že neférovost prezidentské volby spočívá už v tom, že stát se kandidátem můžete v podstatě třemi způsoby: seženete-li si „muří nohu“ dvaceti poslanců, deseti senátorů nebo padesáti tisíc běžných občanů. A že mezi to neumím položit rovnítko.

V mých očích tak tento systém z prezidentské volby diskvalifikoval okamžitě šestici z těch, kteří se o post hlavy našeho státu ucházejí. Bez ohledu na jejich názory, vize a představy, kterým bych někdy více, někdy méně (a někdy vůbec…) dokázal zatleskat.

Zmíním jen některé: nejlepší z nich byl Andrej Babiš, který se neobtěžoval vůbec se dostavit. Což mu – na dálku – dali sežrat nejen všichni ostatní kandidáti, ale i moderátor pořadu. To, že byl dnes osvobozen prvoinstančním soudem, pro mě osobně neznamená nic. Volit ho nebudu – proč, to jsem zdůvodnil výše.

Oslnil mne také Jaroslav Bašta, jenž svým vystoupením zdařile konkuroval silvestrovskému programu, který první kanál veřejnoprávní televize odvysílal před deseti dny. Moc se mi líbil i Marek Hilšer, který u prezidentské volby propadl už před pěti lety a chystal se dokonce zazpívat. Největší hvězdou byl nakonec Josef Středula, který svými názory dvě hodiny oslňoval diváky, aby v závěru superdebaty z klání o Pražský hrad odstoupil. Vyzval přitom své voliče k podpoře Danuše Nerudové, přičemž ve skutečnosti nabil Andreji Babišovi. To pomíjím ten fakt, že do své kandidatury (nikoli ze svého) narval bezmála milión korun, který takto, bez boje, vyhodil oknem.

Pro mne akceptovatelní kandidáti tedy zbyli tři: Danuše Nerudová, Karel Diviš a Petr Pavel.

Karel Diviš se mezi kandidáty prodral s doslova odřenýma ušima. Nejprve byl z bojů o Hrad vyřazen, aby byl mezi kandidáty rozhodnutím Nejvyššího správního soudu opět zařazen. V superdebatě vystupoval velmi rozhodně, nekompromisně, nicméně jeho šance na zvolení (nebo aby prošel alespoň do druhého kola) jsou zcela minimální. Pro mne osobně je málo diplomat, málo taktik a, teď se mnou nebudete souhlasit, je na post prezidenta příliš mlád. Což bude nepochybně imponovat těm později narozeným, ne těm starším z nás.  

Vzhledem k věku je na tom stejně Danuše Nerudová. A tady jsem na rozpacích… její výhodou je to, že je žena. Obrovskou výhodou. Dokonce proti ní ani nic zásadního nemám. Za marginální považuji selhání jedné z fakult na univerzitě, jíž řídila, dokonce jsem ochoten věřit i tomu, že o tom nevěděla a ve chvíli, kdy se k jejímu sluchu nějaké nestandardy dostaly, začala je šetřit. Zásadní není pro mne ani to, že firma jejího muže dostala od univerzity nějaké zakázky, nemusely být vůbec nevýhodné. Co ale za poměrně zásadní považuji, to je její „výstřel“ po „útoku ruské rakety“ na území Polska, kdy volala po aktivaci článku 4 a 5 Washingtonské smlouvy NATO – obávám se, že být v listopadu prezidentkou, vyhlašovala by jako vrchní velitel ozbrojených sil ČR minimálně částečnou mobilizaci. Navíc si myslím, že by jako žena a jako prezidentka měla být dáma. Já paní Nerudovou neznám, před rokem jsem o její existenci neměl ani tušení, ona snad dáma i je. Rozhodně tak ale ve včerejší superdebatě na ČT nevypadala. Moje žena, která pořad nesledovala a jen náhodně prošla kolem televize, tuto kandidátku na hlavu naší země lakonicky komentovala slovy, že je neupravená a mluví jako Remek.

Nejvíc se mi tak nakonec líbil Petr Pavel. Nemluvil moc, ale vždycky k věci, mluvil moudře, s rozvahou a nemusel nikoho napadat. A já říkám, už jsem to tady kdysi napsal, že v dnešní situaci ve světě vůbec nemusí být na škodu, kdyby vrchní velitel ozbrojených sil byl zkušený voják.

Kdo podle mého názoru v superdebatě selhal nejvíce, to byla sama Česká televize. Po vzoru TV Prima upřednostnila některé z kandidátů a dala jim výrazně více prostoru než těm ostatním. Naprosto stejně se ve finále zachová ve čtvrtek i TV NOVA. A to je špatně!