Co bude dál?

Ujišťuju vás, že nás žádné extra novinky nečekají. Okleštění valorizace důchodů si prosadila vládní koalice, pochopitelně jí dal zelenou i Senát.

Nevadí, že podporu tohoto zákona nepodpořily senátní výbory, pětikoalice má v horní komoře Parlamentu většinu, tedy tahle úspora prošla. Fascinoval mne přitom názor předsedy této instituce, který blábolil o tom, že je možné, že tento zákon je díky retrospektivě a projednání ve stavu legislativní nouze MOŽNÁ za hranou Ústavy, nicméně pokud jej takto nepřijmeme, nedovíme se, zda tomu tak je či nikoli.

Že zákon podepíše nový prezident Petr Pavel je nasnadě. On si sice rafinovaně vyslechne všechna pro a proti, ale podepíše. A zlodějinu tohoto šíleného kalibru ve finále schválí i Ústavní soud.

Mezigenerační solidarita, to je skvostná myšlenka.

A mnozí na tomto blogu tuhle šílenost přijímají i s tím, že se jich to v budoucnu dotkne taky.

A dál? Během pár příštích měsíců, tentokrát už zcela „regulérně“, změní naše vláda valorizační schéma a penzisté dostanou přidáno i při nebývalé inflaci nekonečně méně, než dostanou dnes. Jejich životní úroveň se rapidně propadne.

Důchodci mají totiž nebývale moc. Možná už skoro 50 % průměrné mzdy. Zajímavé je, že nikomu nevadí, že ti z nás, kteří v podstatě nikdy do práce nechodili, do systému nepřispěli jedinou korunou, pobírají na sociálních dávkách výrazně víc než penzisté, kteří celý život, dokud byli schopni, dělali.

S vládou Petra Fialy se lze spolehnout na to, že průběžný penzijní systém bude fungovat. Odsune se věk odchodu do penze, lidé budou umírat zhruba ve stejném věku, v jakém umírají dnes, tedy jim stát bude vyplácet důchody výrazně kratší dobu. Pár miliard ročně zachrání.

Že jich výrazně víc dokáže nesmyslně rozházet, o tom se nemluví. Moje paní říká, že líp už bylo. A že se my už nějakého „líp“ nedožijeme. Já pevně věřím tomu, že oba tři příští roky ještě dáme – a že se Fialova vláda, s ostudou, odporoučí.

Chtěl bych být vizionář…